Jak je to tedy s tím novičokem?

V souvislosti s otrávením dvojitého agenta Skripala a jeho dcery ve Velké Británii (a jed se dostal ještě na další lidi) se objevil termín "novičok". Což je ruské slovo, takže za tím musejí být Rusové, to je logické. Alespoň politikové se na složitější uvažování nezmohou.

Biomedicínská podstata

Podstatou nervových plynů je zablokování enzymu acetylcholin estarázy, který se podílí na odstraňovaní acetylcholinu ze synaptické štěrbiny. V nervovém systému se funkční buňky vzájemně nedotýkají. Vzruch, který se po nich šíří depolarizací citoplasmatické membrány (polarizaci zajišťuje průběžně pracující sodíkodraslíková pumpa), se na jinou nervovou buňku dostane pouze chemicky, kdy jedna buňka vypustí acetylcholin a druhá v reakci na jeho přítomnost zahájí v místě kontaktu depolarizaci své citoplasmatické membrány, která se posléze šíří po ní dál. Místo tohoto "nekontaktu" se nazývá synapse. Zpravidla je tvořeno buď dvěma výběžky (jedné a druhé buňky) nebo výběžkem jedné buňky, téměř se dotýkajícím těla buňky druhé.
Aby synapse mohla správně fungovat, musí být acetylcholin bleskově deaktivován, vrácen za membránu, skrze kterou se do štěrbiny dostal, a ve vnitřku buňky vrácen do speciálních měchýřků, čekajících na další depolarizaci citoplasmatickjé membrány. Tento čas synapse nefunguje a vzruch se přes ni nepřenese (což je využíváno ke konstrukci logických časově závislých obvodů v nervové soustavě). Synapse ve většině nervových systémů je také jednostranná, tj. vzruch se přes ni přenese jen z buňky A do buňky B, nikoli naopak. Má-li přejít vzruch z buňky B do buńky A, děje se tak jinou synapsí, která je opačně polarizovaná. Synapse se tedy chová do jisté míry jako dioda. Jen velmi primitivní živočichové typu nezmara mají synapse schopné vést vzruch z buňky do buňky oběma směry.
Nervově paralytické látky zablokují právě proces refrešování synapse a tím zabrání přenosu vzruchů z buńky do buňky. Nervový systém pak v podstatě přestane fungovat.

Historie

U zrodu novičoku patrne stály dvě sudičky. Jedna z nich říkala "budeš o něco jedovatější" a druhá "to není zas až tak podstatné, ale bude obtížné detekovat, kdo a kde tě vyrábí".
Nervové plyny byly vyrobeny už za první světové války, za té druhé i později byly nasazovány, v porovnání s klasickými otravnými látkami, jako třeba chlor nebo yperit během té první, jen sporadicky. Nedělejme si iluze, že by za to mohl nějaký pozitivní posun v humanitě lidí a zelených mužíků obvzlášť. Na rozdíl od hrůzné zákopové války byly další konflikty daleko dynamičtější a bylo velmi problematické zamořit nějaké území, aniž by se tím riskovalo ohrožení vlastních jednotek, nebo alespoň zproblematičtění vlastní ofenzívy. Čtenáři pamětníci si vzpomenou, jak měla britská armáda protiyperitové koberce, po nichž mohla četa vojáků bezpečně pochodovat ke světlým zítřkům, a jak mohl výcvikové seržanty přivést k infarktu dotaz cvičence Goodbodyho, co se má dělat v případě, kdy se dojde na konec koberce a zamoření yperitem pokračuje ještě dál (viz "Jak jsem vyhrál válku"). Nicméně existovaly prostředky na dynamizaci boje (např. tanky a taktika jejich nasazení), takže dlouhé týdny nehybná fronta proti sobě vykopaných zákopů, ideální pro "řešení" otravnými látkami, se prostě nekonala.
Další čtenáři pamětníci so možná vzpomenou na Bergierovu průmyslovou špionáž, kde mj. konstatuje, že se bojové chemické látky (a jiné vojensky užitečné chemikálie) zpravidla vyrábějí v souběhu s výrobou některých plastů a dalších látek, takže když se ví, který konkrétní postup potenciální protivník užívá a které plasty (či jiné produkty) a v jakém množství vyrábí jako koprodukt, lze z této informace odhadnout jeho produkci těchto bojových látek.
Vyvineme-li tedy látku zcela neznámou, o parametrech jejíž výroby není nic známo, máme daleko větší naději, že se její výroba obecně (a podrobnosti, jako kolik a kde) docela slušně utají.
Novičok údajně vyvinul Írán (ještě za šáha) a v SSSR byl vyráběn v Uzbekistánu, který byl po pádu SSSR mimo ruský vliv a velmi silně infiltrován experty NATO. Patrně se uchovává ve fromě dvou látek, které se mísí až bezprostředně při použití (nebo těsně před), protože jinak příliš ohrožuje ty, co s ním manipulují. To zase do jisté míry může usnadnit utajení.

Podezření

K novičoku se zcela jistě dostali i islámští teroristé, měli na to jak kontakty v Íránu, tak i v tom Uzbekistánu. Tuto látku zcela jistě dostali do rukou i vojáci NATO. Je otázka, jakého množství se zmocnili, pokud by ho bylo dost, ani by nemuseli zavést nějakou laboratorni výrobu pro výcvik, detekci a průzkum ohledně ochrany zdraví zasažených, případně před zasažením (jakými filtry to projde, jakými materiály pro ochranné oděvy atd., co působí jako antidotum a v jaké dávce a podobné věci).
Je otázka, zda měli či neměli na našem území tuto látku příslušníci střední skupiny vojsk, "dočasně" rozmístěných po srpnu 1968. SSSR si nebral servítky ani v případě "atomu" a měl na našem území rakety schopné nést jaderné hlavice. Oficiálně byly bez nich s tím, že by se v případě krize dovezly ze SSSR a namontovaly. Neoficiální informace hovoří jednak o raketách, pro něž byly tyto hlavice připravené v areálu útvaru (k namontování během pár hodin), jednak o těch, které byly již kompletní, jen je odpálit.
Něco podobného bych čekal i v případě novičoku a podobných lahůdek: Neoficiálně to bylo rezervováno pro případ nějaké krize, neoficiálně to tu zřejme v hlubším utajení bylo nachystáno s možností použití do několika minut (to, že se režim v SSSR zhroutil do neakčnosti, je důvodem, proč tím nikdo po 17. listopadu 1989 nepokropil demonstranty na Václaváku).
Novičok se k nám také mohl dostat po našem vstupu do NATO jako látka, na niž je třeba býti nachystán.

Kdo tedy mohl novičok použít?

• Mohli to klidně udělat islámští teroristé s cílem zhoršit vztahy mezi Ruskem a EU (k úspěšnému odolávání proti islamizaci je přinejmenším vhodná vzájemná spolupráce). Přičemž těch teroristů je tolik, že by to bylo opravdu dlouhé čtení, a k této látce se přitom mohli dostat prakticky všichni.
• Mohli to udělat "jestřábi" v rámci NATO s identickým cílem byť jinak motivovaným.
• Mohla to udělat nějaká "jestřábí" frakce v rámci Ruska. Zdaleka ne všichni mají představu, že by Rusko válku prohrálo. Navíc embargo ze strany EU vedlo v řadě sektorů ruské ekonomiky k oživení, i to by mohlo být pro někoho zajímavé.
• Existuje i možnost, že to byli starší borci z tajné služby ještě z dob SSSR, zcela mimo Putinovu kontrolu, kteří Skripala otrávili prostě jako vendetu za zradu (na rozdíl od nich nemáme šanci zjistit, kolik lidí připravily Skripalovy aktivity o svobodu, pokud ne o život).
• Jistěže to mohl udělat i Putin (respektive jeho lidé), ale opravdu mě nenapadá jediný rozumný důvod, proč by něco takového měl dělat. Přitom Putin není figurka zblblá absolutní mocí, jako třeba Hitler nebo členové dynastie Kimů. Odsoudit Putina je IMHO na úrovni odsouzení všech mužů za znásilnění, protože mají příslušný nástroj.
• Jistěže to mohl udělat i nějaký jiný stát, hřející si svou separátní polívčičku (napadá mě Izrael, nelibě nesoucí ruské angažmá v Sýrii, napadají mě různí jiní nepřátelé Ruska z dob studené války a okupačního statutu zemí Varšavské smlouvy).
• Padly i názory, že se mohl otrávit Skripal sám při neopatrné manipulaci s touto látkou (za bůhví jakým účelem), případně že se zpravodajsky vytěžený (a tudíž již hůře placený) Skripal zapletl do nějakých aktivit podsvětí (takové konce tajných agentů v.v. jsou známy) a dojel na to.

Hnusné novinářské hyeny pak vytáhly fakt, že o "bezpochyby ruském" novičoku hovoří v GB především politici, kteří mají na svědomí velmi tvůrčí zacházení s informacemi v době agitace kolem brexitu.

Presidentský úkol pro BIS

Vzhledem k výše uvedenému skutečně nelze vyloučit, že se nějaký novičok na našem území nenacházel či nenachází (nevyloučil bych ani hnusnou představu barelů, postupně rezavějících na nějakém nenápadném místě kdesi v brownfieldu po okupačních vojscích).
Z tohoto pohledu se jeví úkol pana presidenta pro BIS jako velice rozumný. Je jistě otázka, proč úkoloval BIS a ne vojenskou rozvědku či kontrarozvědku.
Důvodem může být i to, že významná část lidí, kteří mohli k podobným informacím přijít za časů Varšavské smlouvy, je už dávno v civilu a vojenské zpravodajské služby o nich nemusejí mít takový přehled jako BIS.
Navíc patrně půjde u neoficiálních informací z větší části o informace z druhé ruky (jako "bavili se přede mnou dva Rusáci o nějakém sajrajtu a neuvědomovali si, že jim rozumím"). K prosévání takových informací je asi BIS kompetentnější i co do počtu lidí.
Faktem ovšem je, že "novičok" je zřejmě natolik silný sajrajt, že by k akci, k níž došlo ve Velké Británii, stačilo i množství, potřebné pro nějakou výuku specialistů (a na takovou aktivitu odepsané a oficiálně zlikvidované).

Novičok tedy mohl použít kde kdo, motivovaných skupin je celá řada a není vyloučeno ani to, že se tato látka nacházela, či ještě nachází na našem území mimo kontrolu armády. Je rovněž blízké jistotě, že novičok byl používán k výcviku protichemických jednotek a podobným účelům pod hlavičkou NATO.