"Odborníci" na výživu blábolí

Na Britských listech vyšel článek, kritizující projekt Bílé Plus, hrazený z pěněz EU.

Nepochopení podstaty věci

Autor citovaného článku se odvolává na studii, vyšlou v renomovaném časopise British Journal of Cancer. Tato studie, ovšem jen na základě hromadné statistické evidence nádorů v centrálních registerech, zjistila, že lidé s laktózovou intolerancí mají nižší výskyt některých nádorů než běžná populace.
Problémy jsou zde ovšem minimálně dva, přičemž centrální evidence dat o nemocech a úmrtích není s to dodat data k řešení ani jednoho z nich, prostě proto, že příslušné informace k dispozici nemá.

• Prvním problémem je, že laktózová intolerance je etnicky závislá. Přičemž je známo, že etnika se svojí specifickou nemocností liší. Dokonce i v případě, kdy nemoci nejsou podmíněny geneticky, ale "jen" stereotypy chování a stravování, je popsán fenomén, že první generace imigrantů si "přiváží s sebou" ze země původu i svou strukturu nemocnosti a úmrtnosti, a teprve další generace se začnou blížit v těchto parametrech cílovému státu. A to ještě jen v případě, že imigranti žijí rozptýleni mezi běžnou populací cílového státu a přebírají její životní styl, tedy že nežijí v "čínských čtvrtích", ghetech nebo "no go zónách", v nichž je udržován životní styl původní země. Faktem je, že uvedená studie není ani s to rozlišit přistěhovalé obyvatelstvo od autochtonů, natož např. generaci imigrantů.
• Druhým problémem je, že naprostá většina lidí s laktózovou intolerancí substituuje běžné mléčné výrobky mléčnými výrobky hluboce prokvašenými (některé typy jogurtů a dalších kysaných mlék, dlouho zrající, a zejména plísňové, sýry apod.). Je přitom známo, že mnoho těchto výrobků má protektivní efekt vůči některým nádorům, takže jejich zvýšená konzumace tento efekt bude mít také. Toto je opět otázka, kterou citovaná studie nijak neřeší.

Mimochodem, citovaná studie by ani nebyla schopna detekovat situaci, při níž by nositelé laktózové intolerance umírali mladší a některých nádorů se prostě "nedožili".
Citovaná studie v podstatě jen naznačuje, že lidé s laktózovou intolerancí se od běžné populace liší co do struktury nádorové nemocnosti a úmrtnosti natolik, že se vyplatí na tomto poli podrobněji bádat, protože lze očekávat, že dobře naplánovaná analytická studie by reálně mohla přinést zajímavá a publikabilní data, nic víc. Informace, přinesená citovanou studií, je vhodná jako podklad pro přihlášku do nějaké grantové agentury, jiný význam nemá a dělat na jejím základě nějaká doporučení pro laickou veřejnost je prostě nesmysl.
Zásadním problémem výsledků této studie je ovšem i skutečnost, že v současnosti bylo na trh ve velkém množství a za rozumnou cenu vrženo bezlaktózové / nízkolaktózové mléko spolu s výrobky z něj, takže budoucí struktura výživy lidí s laktózovou intolerancí se patrně bude dosti výrazně lišit od lidí, které popisuje citovaná studie.

Bláboly

Autor (podle pana Googla se angažující v propagaci veganství, prosazovaného zeleným idiotismem) si ještě "přisadil" citováním "vysoce věrohodného" webu Soucitně.cz, kde je citováno "Doporučení deseti vědeckých institucí o zdravotní nezávadnosti veganství".
Problém ovšem spočívá v tom, že vedle vysoce nevěrohodných zdrojů jsou zde sice uvedeny i státní a věrohodné vědecké instituce, nicméně jejich doporučení se vztahují jen k vegetarianismu, nikoli veganství. Přitom autoři citovaného webu explicitně (a explicitně nepravdivě) uvádějí, že vegeterián v angličtině = vegan .
Naprostý opak je pravdou. "Vegetarian" v angličtině je kdokoli, kdo nějak restringuje živočišnou stravu. I rozhodnutí "hovězí a vepřové budu jíst jen jednou týdně, jinak budu jíst drůbež a ryby" plně pokrývá to, co se v angličtině tímto slovem myslí. To, že stejné slovo lze v anglicky hovořícím prostředí aplikovat na takto se stravující osobu (která v češtine ani vegeteriánem není) a současně i na totálního vegana, případně osobu, dodržující ještě striktnější způsoby stravování než je prosté veganství, je jen důsledkem neexaktnosti a hatmatilkoidnosti běžné angličtiny.
Takže když nějaké ministerstvo anglicky mluvícího státu vydá doporučení, že vegetariánská strava s dobrým vyvážením struktury požívaných potravin může být zdraví neškodná, nelze proti tomu nic namítat, protože podle takovéhoto doporučení se lze v podstatě stravovat způsoben, jakému se u nás dříve říkalo "racionální výživa", kterýžto pojem byl později (spíše z politických než odborných) důvodů opuštěn a v současnosti je nahrazován pojmy méně exaktními.
Pochopitelně, pokud nějaký propagátor veganství bude interpretovat tato doporučení jako odborné zaštítění zdravotní neškodnosti veganské stravy, tak to zcela jednoznačně nepravdivé bude, protože tato strava bez současné konzumace baterie výživových doplňků (ať už vyrobených ze živočišných surovin nebo ryze chemickou syntézou) fyziologické potřeby lidského organismu nepokrývá a u organismu dětského je to ještě akcentováno potřebou pokrytí růstu a vývoje.
Faktem je, že existují (už desítky let) studie, podle nichž mají děti z veganských (a jinak striktně stravovaných) rodin nižší IQ než jejich vrstevníci a zaostávají za nimi i v tělesném vývoji.
Pokud by člověk chtěl být zlý, tak by konstatoval, že přesně takovouto populaci "zelení" potřebují, jinak nemají ve volbách šanci se do parlamentu dostat, a proto veganství podporují.
Zcela mimo realitu je autorova představa, že "konzumace mléka zvyšuje riziko osteoporózy", když se ve všech rozumných studiích (ale i učebnicích) uvádí, že mléko a mléčné výrobky jsou dominantním zdrojem vápníku, jehož příjem je z hlediska osteoporózy preventivním faktorem (zejména příjem od raného dětství po dokončení puberty).
Zdroje vápníku v rostlinných potravinách zcela jistě existují, ale jednak jsou omezeny velmi nízkou vstřebatelností v nich obsaženého vápníku, jednak nepříjemně vysokým obsahem nežádoucích doprovodných látek (včetně např. tuků, hrozících překročením doporučené energetické hodnoty stravy, při hrazení vápníku mákem by už mohl hrozit vznik návyku na opiáty, které se v máku vyskytují, byť je jejich množství v souvislosti s běžnou konzumací této potraviny zanedbatelné).
Paradoxně jsou to zelení, kteří brání nasazení GMO, schopných situaci na tomto poli změnit, protože genetické zásahy do některých rostlin mohou drasticky zvýšit procento vstřebatelnosti v nich obsaženého vápníku a zajistit jeho dostatečnou dodávku do lidského organismu i z těchto zdrojů (jen zmiňuji, že existují např. i GMO rostliny s plnohodnotnými bílkovinami, které by se na poli veganské výživy mohly uplatnit také).

Kvalifikace

Pokud pan Google nekecá, tak autor dotyčného blafu je studentem postgraduálu v oboru politologie. Jeho kompetence v oblasti výživy jsou čistá nula. Nicméně bohorovnost má na úrovni čerstvého konzumenta Šalamounova exkrementu.

Souhlas

V jedné věci ovšem musím s autorem citovaného článku souhlasit. Tou je kvalita a hospodárnost kritizovaného projektu. Ty jsou obě na velmi bídné úrovni.
Problém ovšem spočívá v tom, že zde máme eurosocialismus, prosazovaný z Bruselu. Každý socialismus je kombinací plýtvání a nedostatku, takže je jasné, že to platí i pro ten bruselský. Nemá cenu kritizovat, že se dělal nehospodárný projekt financovaný z dotací, protože dotace v bruselské podobě k ničemu jinému nevedou a v podstatě ani vést nemohou.
Peníze v tomto projektu utracené navíc alespoň zůstanou v naší ekonomice (daně z příjmu, nákupy zdaněného zboží a služeb), zatímco jinak by skončily někde jinde.
Navíc nepodáním tohoto projektu by se nic neušetřilo, vyplýtvali by je velice rádi jiní a jinde.
Jediná rozumná možnost zabránit podobnému plýtvání je ta, že peníze na takovéto projekty se vůbec nebudou přes Brusel pasírovat, ale zůstanou zde a rozhodovat o nich budeme, daleko kvalifikovaněji než pologramotní bruselští úředníci, my.

Takže i přes mlíko a podporu jeho konzumace jsme se, chtě nechtě, ale na druhé straně bez nějaké manipulace a "oslích můstků", dostali k onomu "CETERUM AUTEM CENSEO, CZEXITUM ESSE".