úterý 12. září 2017

Jak je to s tím alkoholem?

Minulý týden proskočila zpravodajskými weby informace o "objevu českých vědců, že alkohol škodí".

Realita

Studie je dílem Národního ústavu duševního zdraví, který vznikl přejmenováním jednoho z center psychiatrické terapie, vázaného na fakultní nemocnice UK v Praze. Pohled jeho výzkumníků je úzce psychiatrický, jinými než psychiatrickými a na ně navazujícími neurologickými poruchami (jako je alkoholická demence nebo fetální alkoholický syndrom) se nezabývají. Navíc celou problematiku silně nadhodnocují. Uvádějí např., že pro problémy s alkoholem bylo v letech 1994 až 2013 hospitalizováno 90375 lidí a více než 25000 zemřelo. Problém je, že se jedná o kumulativní čísla za 19 let, takže se jedná průměrně o 4757 hospitalizovaných a 1316 zemřelých za rok, což jsou vzhledem k celkové úmrtnosti a nemocnosti v ČR velmi malá čísla.

Objevili Ameriku

Český tým upozorňuje také na vznik fetálního alkoholického syndromu, který vzniká při konzumaci alkoholu těhotnými ženami.
Tyhle věci ovšem, byť v poněkud zkreslené podobě věděli již Staří Římané, kteří zakazovali oddávanému páru na svatbě pít víno (pivo nepili a kořalku neznali), aby nezplodili o svatební noci opilí postižené dítě.
O fetálním alkoholickém syndromu se učilo už když jsem studoval na medicíně já (a zcela jistě i dříve), takže hluboko v minulém století. Opravdu velmi čerstvé a neotřelé zjištění.

Jaká je realita?

Alkohol, respektive etylalkohol, je látka, která vzniká při metabolickém rozkladu některými mikroby, především kvasinkami a u nás nejčastěji používaným druhem Saccharomyces cerevisie, jehož různé vyšlechtěné linie existují na výrobu vína a piva (kvasí se ale i "divokými" kvasinkami), základní druh najdeme v pekařském droždí. Pro některé u nás exotické nápoje existují i jiné kvasinky, případně další houby. Alkohol ale dovedou vytvořit i některé bakterie (včetně těch, které máme ve střevě). Ke zdraví má vztah jednoznačně dvojaký.

Pozitivní vlivy

Jedná se o látku, která se s vodou mísí v libovolném poměru a její přísada ve vodě dokáže do vody dostat i liposolubilnější látky v čisté vodě nerozpustné. Pamětnici si vzpomenou na opačný postup, kdy se do benzínu přidávalo malé množství lihu (řádově jedna dvě deci na plnou nádrž), aby se kapky vody z horšího benzínu (hlavně když se tankovalo ze dna nádrže na benzínce) v této kapalině rozpustily a prošly skrze karburátor, protože jinak tam vytvářely kuličky, ucpávající trysky.
Z důvodu této rozpustnosti se alkohol používá a používal při výrobě nejrůznějších tinktur, které mají pochopitelně blízko ke kořalkám a likérům a dělí je poměrně neostrá hranice. Řada hořkých likérů má použití přinejmenším jako stomachikum, extrémem jsou zcela jistě "švédské kapky", které zpopularizovala bylinkářka Maria Treben, používané na mnoho diagnóz vnitřně i jako mazání. Nicméně i moderní materia medica obsahuje různé bylinné tinktury, které se samotné nebo jako součást směsí běžně ordinují. V této úpravě a takto použitý je alkohol spíše lék a život i jeho kvalitu prodlužuje.
Samotný alkohol se používal jako úvod do narkózy (injekce 10% alkohol ve fyziologickém roztoku), snižující jednak dávku dalších anestetik, jednak předoperační psychický stres pacienta.
Antistresový účinek alkoholu se využíval i zneužíval od dávných dob až po současnost. Již Seneca napsal, že "stálá lehká podroušenost je zdraví prospěšná". Žil v nelehké době (vláda "zlých císařů" v Římě) a nakonec mu byla nařízena sebevražda. Alkohol byl i základem "nápojů odvahy", které se reálně používaly na bojištích ještě za třicetileté války a byl i v pitném režimu berserkrů, byť tam byly hlavní drogou deriváty kyseliny ibotenové z červených muchomůrek.
Velmi známé je příznivé působení vína na srdečně cévní soustavu, jehož hlavním příčinným faktorem je resveratrol. Méně známé je, že resveratrolu je více v bílých než v modrých hroznech, nicméně bílé víno se lisuje čerstvé, takže do jeho šťávy resveratrol nepřejde, zatímco modré hrozny se pomačkají, nechají několik hodin až jeden den kvasit, a potom se teprve lisují, když už jsou ve šťávě desetiny procenta alkoholu, který zajistí přechod resveratrolu ze slupek do šťávy a následně až do finálního produktu.
Na ochraně srdečně cévní soustavy se ovšem podílí i alkohol jako takový, tj. i konzumace jiných druhů alkoholu než červeného vína do stropu odpovídajícímu dvěma drinkům denně má prokazatelně pozitivní účinky na stav cév. Vyšší dávky působí toxicky na srdeční sval.
Vedle výše zmíněného užití čistého alkoholu v souvislosti s narkózou se alkohol (etanol) používá jako antidotum při otravě metanolem. Méně známá je jeho interference s jaterními jedy, kdy nejčastěji zmiňovaná je blokáda toxinů zelené muchomůrky (Amanita phalloides). Jsou popsány kazuistiky, kdy z otrávené rodiny přežili pouze ti, co konzumovali alkoholické nápoje, a je známo, že zvířata, napájená 10% etanolem ve vodě mají vyšší LD50 těchto toxinů než zvířata napájená čistou vodou.

Nepříznivé účinky

Alkohol ovšem na druhé straně může zvýšit vstřebávání i některých nepříznivě působících látek. Asi nejznámnější a nejvýznamnější je zvýšení vstřebávání karcinogenů z tabákového kouře (včetně dýmky a doutníků) do sliznice dutiny ústní, hltanu, hrtanu a jícnu. Může zrychlit vstřebávání i některých jedů rozpustných v tucích.
Sám alkohol může drážděním (hlavně u nápojů typů destilátů) vyvolat rakovinné bujení, ale s velmi malou pravděpodobností. Ovšem stejným mechanismem by vyrobilo podobné problémy třeba olizování mýdla nebo jiné dráždivé substance.
Některé alkoholické nápoje (hlavně likéry) mohou obsahovat i mírně karcinogenní látky z rostlinných výluhů (zpravidla vedle látek, působících spíše příznivě). Je popsán i výskyt karcinogenních látek v pivech (hlavně tmavých, v souvislosti s produkty pražení). Konzumace alkoholu bez rozlišení konkrétních nápojů může tedy sloužit i jako znak příjmu těchto, s alkoholem přímo nesouvisejících, látek.
U těch karcinogenních a kardiovaskulárních účinků je ovšem nutné zohlednit i skutečnost, že na kardiovaskulární choroby u nás umírá podstatněvíce lidí, než kolik jich umírá na ty nádory, které můžeme spojit s konzumací alkoholu, a to ještě hlavní příčina uvedených nádorů je jiná a alkohol nebo konkrétní skupina alkoholických nápojů je jen minoritním vedlejším faktorem.

Mikrobiologické účinky

Historicky je důležité, že alkoholické kvašení zničí většinu choroboplodných bakterií, takže alkoholické nápoje jsou po této stránce bezpečné. Kdysi v dobách dřevních jsem absolvoval týděnní lyžařský pobyt na Kursovní chatě v Jeseníkách, kde po každém druhu sodovky dostal konzument do několika hodin průjem, takže se tam opravdu nedalo pít nic jiného než pivo nebo čaj. To samé se týáká i přidávání destilátů do jiných nápojů (rum do grogu apod.), což alespoň částečně vyřeší pitnost vody v tomto nápoji. Své o tom věděli hlavně námořníci, protože po několikaměsíční plavbě v teplých mořích bylo v nádržích na vodu pořádně živo (asi připomínala senný nálev) a bez přídavku destilátu byla takováto voda nepoživatelná. Stejně tak je známá konzumace alkoholu koloniálními důstojníky a úředníky v zemích s nízkým hygienickým standardem, jako prevence místních infekčních chorob.

Je zkrátka třeba mít na paměti i to, že "Alkohol v rukou lékaře je lék (a v rukou veterináře boží požehnání)".

1 komentář:

  1. Ohledně alkoholu a tabáku jen pár poznámek.

    Tabák a alkohol se prodávají zatížené vysokou spotřební daní pod záminkou, že mohou poškozovat zdraví. Výše výběru by se nepochybně dala spočítat, ale oficiálně se nikde neeviduje a stejně tak se neevidují náklady vynaložené na léčbu nemocí a dalších problémů způsobených tabákem a alkoholem. Zkrátka tím, že se tyto věci nevidují, nedá se pak ani posoudit, je-li požadavek na další zvýšení těchto spotřebních daní oprávněný, nebo ne. Osobně se domnívám, že ne, že jde jen o ryzí projevy zlatokopectví ze strany státní finanční senkrovny, která si je dobře vědoma, že důslednou evidencí výběru spotřební daně za tabák a alkohol na vstupu a nákladů spojených s problémy, které tyto vyvolávají, by se projevilo že finančně je stát z tohoto hlediska solidně ziskový. Hypoteticky by tomu mohlo být i naopak a pak by to oprávněné bylo. Jsem ale přesvědčen, že kdyby tomu tak bylo, dávno bychom to věděli.

    Podíváme-li se například do Ruska a mnohých post-sovětských států, tak je zjevné že zhruba 2/3 tamní mužské populace problémy s alkoholem mají a nejsou schopni je překonat. Něco podobného se relativně až do nedávné doby dělo i ve Skandinávii, proto tam prakticky všude vládne „suchý zákon“, což se projevuje tak, že alkohol je tam nemístně drahý a špatně dostupný. To, že má problémy někdo jiný, neznamená, že je mám i já. Začínám se ale obávat, že objevují-li se takto „přínosné“ a „objevné“ studie, tak spolu s faktem kdy se poměrně často z prolhaných médií ozývá, že Češi pijí nejvíce ze všech v Evropě, docházím k závěru, že zase někdo něco chystá směrem k alkoholu a že to nepochybně nebude nic dobrého, ale že z nějakého důvodu stojí o to, aby mu k tomu kývalo hlavičkami a nadšení hýkalo aspoň trochu nadšených a rozhýkaných oslů. Přitom i debilovi musí být podezřelé, že je přinejmenším podivné, jsme-li v tomto ohledu výše na žebříčku spotřeby na osobu než Polsko a že mu netrkne, že to bude mít souvislost s počty turistů, kteří české země navštěvují a chlastají tu za levno jako o život. Žijeme totiž v zemi, kde si koupíte levněji pivo, které je jinak určitě výrobně několikanásobně dražší, než chemicky obarvené a oslazené vodičky, nasycené kysličníkem uhličitým. A proto si mediálně a jinak chystáme půdu pro to, abychom šlápli na krk výrobcům piva, vína a dalšího alkoholu, místo abychom šlápli na krk nadnárodním výrobcům a distributorům chemicky barvených a slazených a plynem sycených, nemravně předražených srágorek.

    OdpovědětVymazat