Bum, bum, bum, a je po brexitu!

Zavraždění poslankyně Jo Coxové patrně zvrátilo dosud vedoucí podporu brexitu a udrži Velkou Británii v bruselském otroctví.

O nic jiného nešlo

Je třeba si uvědomit, že ve Velké Británii rostou každoročně desítky "čapích hnízd", která zasplatí daňoví poplatníci z peměz, posílaných do brusele a pak s velkými milostmi vracených (zčásti) zpět. Jsou zde stovky nevládek, žijících z peněz, alespoň zčásti pasírovaných přes brusel. Jsou zde pseudopodniketelé, "podnikající v dotacích", kteří by si na trhu, nepokřiveném beuselskými dotacemi a směrnicemi, nevydělali na slanou vodu. Pro tyto skupiny by brexit znamenal asi stejnou katastrofu, jako pro nacistické špičky porážka Německa ve druhé světové válce. Z toho je také jasné, že jejich členové budou používat všechny prostředky pro to, aby brexitu zabránili.
Obětování jedné poslankyně, navíc podle nekrologů naivky, pohybující se na politické scéně s půvabem a grácií neřízené střaly, bylo pro tyto skupiny naprosto logickým aktem. Předpokládám, že byla vybrána i z pohledu "mladá s dětmi, bude se nad ní dobře fňukat" a současně "silně postradatelná, jelikož nebezpečná, protože těm hovadinám co hlásáme, doopravdy věří a v případě prozření by mohla vystoupit s kompromitující reakcí".
Pak stačilo najít nějakého vymakovaného blba a dát mu zbraně (což současně názorně ukazuje, jak bezcenné je nynější prosazování odzbrojení populace ze strany brusele). Další už šlo samospádem ve vcelku očekávatelném duchu.

Pokud jde o tu manipulaci

Čtenářům z mladší generace (která nečte nic kromě SMS, případně tweetů) doporučuji se prokousat románem Alexandra Dumase otce "Tři mušketýři", v němž vězněná Mylady zpracuje svého žalářníka, náboženského fanatika Fentona. Ten byl původně svému pánovi, Lordovi Buckinghamovi, oddaný skoro stejně jako pánbíčkovi. Nicméně Mylady ho zmanipuluje tak, že ji propusí a svého pána propíchne.
Ty kapitoly, popisující proces, jak ho Mylady láme, představují, pochopitelně, určitou uměleckou zkratku. V reálu by to trvalo déle a "nezáživných keců" by u toho bylo proneseno mnohonásobně více, nicméně postup, který Mylady uplatnila, je jedním z těch, jaké se reálně uplatnit dají a jsou na to i (vesměs v žoldu různých speciálních a tajných služeb) odborníci (Milady byla nadaný samouk, ale její oběť a protihráč byl naivní trouba přímo ukázkového typu).
Jinými slovy, zmanipulovat patologickou osobnost, navíc trpící duševní chorobou, k podobné akci (a ještě ji vyhecovat do nadšeného sebeobětování) je možné a podobnou "předpřípravu" vraha Jo Coxové považuji za vysoce pravděpodobnou.

Proč si to myslím?

Každý čin tohoto truhu vyžaduje položení otázky cui bono, tedy, komu to prospělo. I naprostému blbovi muselo být jasné, že jestli něco může vyvolat zvrat veřejného mínění a volebních preferencí, v nichž pro kleptopodnikatele a další probruselisty děsivým způsobem narůstaly preference brexitu, pak je to čin podobného druhu.
Na druhé straně, skupina pro brexit, s každým průzkumem stále zřetelněji stojící na vítězství, neměla sebemenší důvod vyvolat jakýkoli (byť tomuto jen vzdáleně podobný) incident, protože ten by nutně musel vést k situaci, jakou vidíme nyní - silnému poklesu podpory brexitu. Navíc skupina stojící na vítězství nemá sebemenší důvod k nějakému divokému stresu, vedoucímu slabší povahy k nějakým zoufalým činům. Další věcí je, že by zcela jistě nebyla zavražděna (při vší úctě) naprosto bezvýznamná figurka z nepřátelského tábora, jejíž největší význam bude nyní spočívat v tom, že ji budou odpůrci brexitu uctívat a adorovat její tragický osud. Atentát by byl v takovém případě zaměřen nejspíš proti špičkám prounijní frakce konzervativců, považovanými zbytkem straníků za zrádce.

Pochopitelně, druhou skupinou, mající svírání hýždí z brexitu,  je bruselská věrchuška, chápající zcela správně, že brexit by byl jen prvním kamínkem padajícího domina.