úterý 10. května 2016

Umělecká představa

V poslední době mě stále více pronásleduje vize obnovení známého pomníku na Letné.

Mělo by se jednat o pomník Matky Merkelové, přivádějící do Evropy Nové Evropany.
Kompozice by mohla být velice blízká pomníku, který zde již stál. V čele symbolického zástupu by byla Matka Merkelová, hrdě vykračující levou nohou za okraj podstavce. Symbolizovala by tím známý poznatek z politického školení v 70. letech, kdy se říkalo, že jsme v roce 1968 stáli na okraji propasti a poté, v souvislosti s normalizací, jsme udělali mohutný krok kupředu.
Za touto hlavní postavou by stály další, symbolizující islám: S křivými šavlemi (jejichž ostří se stalo oficiálním symbolem islámu), kalašnikovy, bombami a sebevražednými vestami. Jejich konkretizačním vzorem (obličeje) by mohli být multikulturní obohacovatelé z Paříže a Bruselu. Některé z postav by mohly nést i kopí s nabodnutým nemluvnětem jako symbol výměny populací při vytváření Nové Evropy (jak tomu bylo v řadě oblastí světa, které islám dobyl a z původních obyvatel nezbylo nic, nebo jen zbytky).
Mezi symbolické postavy imigrantů by mohlo být vmíšeno i několik dalších postav, symbolizujících spojence nově příchozích, anarchisty a neomarxisty, charakterizované láhvemi Molotovova koktejlu. Jedna z nich by též držela trubkovou bombu. Jejich vzorem by mohly být reálné osoby z centra Klinika i Sítě revolučních buněk.
Zbraně by mohly být, po vzoru našich uměleckých tradic, zbarveny růžově.
Kroky uvedených symbolických postav by měly drtit postavy, symbolizující odpůrce islámu. Ty by charakterizovaly nejlépe polopostavy žen, čnící z podstavce v odevzdaných až mrtvých pózách, znázorňující ženy ukamenované za pokus odpadnout od islámu, za snahu vyhnout se rodinou určenému sňatku nebo za podezření z nevěry. Okolo, na okrajích zástupu a u nohou kráčejících symbolů, by mohlo být naopak několik pozitivních ženských postav: Klečících a sedících příslušnic hnutí HateFree, nadšeně zdviženýma rukama (či alespoň pravicí) vítajících příchozí.
Za významnou považuji (díky egopedovi za inspiraci) též postavu vítajícího kněze, s křížem v jedné ruce a palmovým listem v ruce druhé, stínanou jedním z imigrantů. Vítací póza a kříž symbolizují příbuznost křesťanství s islámem, list palmy mučednictví a stínaná hlava pak osud vyznavačů nesprávné starší varianty islámu v islamizovaných zemích.
Pomník si představuji zhotovený z plátů polychromovaného laminátu, ukotvených na uvnitř skrytém lešení ze standardních kovových trubek. Tento materiál by symbolizoval u nás velice dobře zaintegrovanou menšinu, přibyvší k nám v minulých desetiletích.
Navrhovaný materiál by také, na rozdíl od kamene, nebyl nesmyslně drahý, takže pokud by tento pomník potkal osud jeho předchůdce, nebylo by to spojeno se zvláštními náklady.
Další možností by byla varianta nafukovací.
Metronom by mohl zůstat na svém místě, aby symbolicky ukazoval, že "všeho do času".

Předpokládám, že takovýto pomník, kromě své hodnoty samé o sobě, vysoce přesahující hodnotu většiny (ne-li všech) developerských projektů posledních let, by velmi výrazně zvýšil návštěvnost Prahy a celého Česka, pravděpodobně více, než nerealizovaná "chobotnice".

2 komentáře:

  1. Obávám se, že tahle vize nebude v dohledné době realizována ani vizualizována. Je příliš prvoplánově popisná. Chtělo by jemnější náznak.

    OdpovědětVymazat
  2. Mně se to líbí tak, jak to je. Má to totiž být lidové umění, takové, jaké bez jakékoliv nápovědy pochopí i paní Dymáková...

    OdpovědětVymazat