Jako první a naprosto zásadní věc konstatuji, že zavedení islámského "práva" je neslučitelné s jakoukoli formou demokracie. Konstatoval to v minimálně dvou rozsudcích dvou na sobě nezávislých kauz i Mezinárodní soud pro lidská práva. Z tohoto hlediska je třeba považovat za zločinnou jakoukoli formu snahy o navození islámských poměrů (tj. zavedení zákonů a dalších norem, vycházejících z islámské náboženské víry) v jakémkoli demokratickém státě.
Na tvrdo budiž řečeno, že není rozdíl mezi násilnou a nenásilnou formou takovýchto snah, protože míra násilí při odbourávání demokracie je bez jakéhokoli vztahu s mírou zločinnosti následujícího, takto vytvořeného, režimu. Naopak, máme dvojí historickou zkušenost, která je přesně opačná:
- Nacismu jsme podlehli nenásilnou cestou, na základě zločinného komplotu v Mnichově. Přesto počet obětí nacistické okupace byl u nás výrazně vyšší (v přepočtu na milion obyvatel), než u některých zemí, které Němci dobyli válečným tažením a poté násilně okupovali.
- Komunismus byl u nás nastolen rovněž nenásilným pučem na hranici legality, na rozdíl od NDR, Polska a Maďarska, kde byl nastolen násilím a za asistence Rudé armády. Přesto režimy v uvedených zemích byly po mnoha stránkách liberálnější než režim v Československu. Nebyl tam zcela zlikvidován soukromý sektor (v Československu jako soukromníci fungovali pouze někteří umělci), byla zde mnohem liberálnější kulturní politika (do těchto zemí se od nás jezdilo např. na koncerty k nám nepouštěných skupin nebo na u nás zakázané filmy), v Polsku to platilo přinejmenším do Jaruzelského puče.
Logicky z tohoto konstatování plyne i následující věc: Na nenásilné postupy zavedení islámského režimu (nebo jeho prvků) je nutno hledět naprosto stejně, jako (snad) již hledíme na terorismus a jeho aktéry. Je třeba si uvědomit, že našimi nepřáteli nejsou teroristé, ale všichni ti, kdo zde chtějí nastolit vládu islámu, přičemž jimi používané (či alespoň slovně preferované) prostředky jsou naprosto vedlejší a v zásadě nezajímavé. Teroristé jsou tedy pouze jednou z mnoha podskupin našich nepřátel. Nějaký "samobuch" je naopak svým způsobem pro nás neproblematický, protože bude vyřešen aktem samotným jednou pro vždy a my nemusíme složitě řešit, co s ním.
Jsem toho názoru, že jakákoli organizovaná aktivita, směřující ke svržení demokracie a nastolení islámských poměrů, by měla být tvrdě trestána. Jsem tedy proto, aby byli dohledáni a potrestáni např. členové skupiny Sharia4czechia, pokud by se pokusili někdy v budoucnu obnovit svou činnost (a v tomto smyslu by měla být explicitně upravena a doplněna legislativa).
Nicméně pořád existují např. skupiny konvertitů a další, vyvíjející podobnou činnost, které by bylo možné po zavedení takovéto legislativy umravnit, či alespoň omezit jejich vliv ve veřejném prostoru.
Ideální by bylo i nastolení vyšší míry odpovědnosti (a tím i tvrdší právní postižitelnosti) pro zaměstnance státu a občanů, tedy úředníky, příslušníky exekutivy i další členy státního aparátu, jejichž zapojení do podobných aktivit by bylo nejlépe naprosto jednoznačně postavit na roveň vlastizradě a spojit s okamžitým suspendováním při důvodném podezření z takovéhoto činu (alespoň do naprostého očištění).
Je zapotřebí konstatovat, že islám hlásá naprosto explicitně a neoddiskutovatelně(protože by museli revidovat činy samotného Mohameda, což je nepředstavitelné) vyhlazení ateistů a vyznavačů islámem netolerovaných konfesí, což se u nás týká cca 80-85 procent populace. Jinými slovy, nastolení islámu jakoukoli formou (tj. bez ohledu na míru násilí, která k tomu bude použita) tuto část naší populace bezprostředně ohrožuje na životě. Konec konců, i v současnosti na více místech planety probíhají genocidní akce muslimů proti nemuslimům (především v Africe a jihovýchodní Asii). A jedná se o naprosto stejné muslimy, vyznávající naprosto stejný islám, jako ti, co v Evropě již jsou, nebo do ní jdou s vlnou "uprchlíků".
Naši občané jsou tedy v situaci, kdy bojem proti islamizaci v podstatě nemají co ztratit, jde jen o to, aby si to naplno a v co největším počtu uvědomili. Po onom uvědomění by je neměly odradit ani sebepřísnější tresty ze strany s islamisty kolaborujících multikulturalistů a EUropeistů, protože na brutalitu džihádistů (viz dění v "islámském státě") tenhle póvl prostě nemá. Zmíněná většina našich občanů je v situci velmi analogické ohrožování na životě kriminálním recidivistou s vícero vraždami v trestním rejstříku a nutnosti bránit se proti nemu všemi dostupnými prostředky.
Platí to bez ohledu na aktivity proislámských kolaborantů, bez ohledu na jejich bezcenné blábolení o "mírumilovnosti islámu", které nikoho k ničemu nezavazuje. Producenti těchto blábolů si patrně myslí, že nijak neriskují, protože by je jejich pánové v případě konfrontace jejich blábolů s realitou poislámštělého státu ochránili (historie nás ovšem učí, že jakmile se muslimové dostali pomocí těchto lidí v nějaké zemi k moci, začali se jich velmi nevybíravými způsoby zbavovat, protože jimi, coby zrádci, pohrdali).
Mnoha věřícím islámem "tolerovaných" konfesí rovněž nedochází, že ani oni by neměli na růžích ustláno a nejspíš by přišli o podstatnou část svých majetků (zejména půda s dobrou bonitou, domy na atraktivnějších místech apod.). Islám totiž neuznává svědectví nemuslimů, ani písemné či jiné materiální důkazy, tak by se jejich majetku mohl zmocnit v podstatě první muslim, který by prohlásil, že je to od pradávna majetek jeho a jeho rodiny. Z tohoto důvodu jsou také křesťané a další "tolerovaní" nemuslimové v islámských zemích vytlačeni prakticky všude do oblastí, o něž muslimové sami nestojí.
(dokončení příště)
Žádné komentáře:
Okomentovat