pátek 19. února 2016

Je EU zdrojem nějakých pozitivních hodnot? - aktualizováno

Neustále jsme bombardováni agitkami na téma, jak strašlivě EU potřebujeme, a jak bychom bez ní byli totálně namydlení. Narůstající hysterie hlasatelů těchto agitek však dává jasně najevo, že všechno je jinak.

Falešný obraz EU

Naprostá většina z těch cca 40 % voličů, co hlasovala pro vstup do EU, žila v domění, že se vstupuje do trochu modernizované EHS, která byla, přes všechny mouchy i zárodky současných průšvihů, ekonomicky vysoce úspěšným seskupením států. Tento falešný obraz byl proEUnijní propagandou záměrně živen a posilován, včetně vysloveně směšného blábolení. Vzpomínám, jak nás v jednom předagitačním klipu ujišťoval údajný Ir, že "se nemusíme bát, že bychom přišli vstupem do EU o svůj krásný jazyk, jako o něj nepřišli Irové". Pochopitelně anglicky (s irským akcentem), nikoli irsky. Člověk si musel říci, že těm soudruhům nestojíme ani za to, aby si vymysleli pořádné lži.
Jen menšině, hlasující proti, bylo jasné, že situace je poněkud složitější a původní ekonomická EHS se přeměnou na EU stala politicko - byrokratickým kolosem, který si v mnohém nezadává s bývalým SSSR, z jehož spárů jsme v roce 1989 zdárně vyklouzli. Tato menšina patřila mezi lidi spíše vzdělanější a v technických a přírodovědných oborech, kde už byly s "harmonizací s EU" zkušenosti, a prakticky nikdy kladné. A lidí, kteří si dokázali představit, že kejda, kterou vidí v zorném poli své odbonosti, je rozlezlá i všude tam, kam ze své pozice nevidí.
Od té doby se situace v EU ještě dále v několika vlnách zhoršovala a současný výsledek je, obávám se, za horizontem představ i těch největších EUroskeptiků z 90. let. Vystřízlivěla i část populace, která byla nevyhraněná, případně považovala vstup do EU za jakousi pojistku, že "nás znova nesežerou Rusáci". V současné době by nejspíš podobné hlasování dopadlo opačně a stále posiluje hlas pro vystoupení z EU (vystoupení potřebuje vyšší míru politického odhodlání a naštvanosti než pouhé nevstoupení).

Je EU naše vlast?

Tahle otázka je zcela zásadní: Zda jsme s to se ztotožnit s EU jako svou novou, širší, vlastí, nebo nikoli.
Obávám se, že EU a její byrokratické struktury udělala, dělá a patrně bude dělat vše proto, aby se nikdo normálně uvažující nedokázal s EU občansky ani lidsky ztotožnit. Už jsem na tuto skutečnost vícekrát upozorňoval, včetně toho, že skuteční vládci EU, tj. nikým nevolení a nikomu neodpovědní, "samospádem" vzniklí EUrobyrokrati, nemají sebemenší zájem, aby v EU vzniklo něco jako politický národ (jaký existuje v USA a dalších zemí s federativním uspořádámím a pestrým národnostním složením). Politický národ by se totiž vůči této antidemokratické věrchušce musel, jak demokratickými a v EU povolenými, tak i demokratickými, ale v EU zakázanými, prostředky vyhranit a vytvořit své autentické zástupce, prosazující jeho politické zájmy.
V současné době jsem svědky jakéhosi vzniku zárodku "politického národa EU", který je, vcelku logicky, silně zaměřen proti současné bruselské byrokracii. Ta také dělá vše proto, aby jeho existenci omezila, nebo ho přímo zlikvidovala.
Bez existence plnohodnotného "politického národa EU" toto seskupení států dost dobře nemůže být ničí vlastí. Celá slavná EU začíná připomínat Rakousko - Uhersko ze známého vtipu:
František Josef I se ptá svého komorníka, zda jsou Maďaři Rakušané. Komorník mu odpoví, že ne, že jsou to samí maďarští nacionalisté. Tak se zeptá, zda jsou Němci Rakušané. Komorník odpoví, že rovněž ne, protože jsou to samí němečtí nacionalisté. I zeptá se, zda jsou alespoň Češi Rakušané, a dostane odpověď, že ne, že jsouto samí čeští nacionalisté. A tak se zoufale zeptá, zda jsou alespoň nějací Rakušané. A komorník mu odpoví: "Samozřejmě, jsme to my dva, Vaše Císařské Veličenstvo."

O těch hodnotách

Vlast v obecné definici představuje společenství, které sdílí kulturu a hodnoty, s níž se vlastenec může ztotožnit. Na škodu není ani příbuznost národní (tj. akcentace pocitů sounáležitosti a ochoty se případně za společenství obětovat "sobeckými geny", sdílenými se širším společenstvím).
EU není nositelem žádných takovýchto hodnot. Pokud je v EU něco pozitivního, existovalo to už před jejím založením a před vstupem jednotlivých zemí do tohoto společenství. Řekněme si to upřímně: Pro nás bylo jediným zásadním argumentem ke vstupu očekávání, že po něm nebudeme tak silně ekonomicky a do jisté míry i politicky diskriminováni, jako když jsme stáli vně. Což se zdaleka nesplnilo, naopak, přistoupení k EU mělo v důsledku diskriminačních aktivit ze strany této organizace na řadu tradičně úspěšných oblastí zemědělství i průmyslu přímo devastující účinky.
Budu hodně zlý: Dokážu si představit ochotu padnout za vlast, jak jsem ji definoval výše, ale nedokážu si představit ochotu padnout za normu o zakřivení banánů či okurek, o níž je veřejným tajemstvím, že ji jakési anonymní úřednictvo vygenerovalo čistě na korupční bázi. Případně za to, že nám jakási hovada, neumějící klápnout hubou česky, budou moci zakazovat používat radiční české názvy potravin, nebo i dalších výrobků.
A budu ještě horší: V případě střetu s jakoukoli jakž takž demokratickou silou lze vcelku s jistotou očekávat, že dojde k podobnému procesu, k jakému došlo za první světové války, kdy část Rakousko - Uherských vojáků masově dezertovala a vytvářela legie, bojující proti své pseudovlasti. Přičemž za "jakžtakž demokratické" považuji z tohoto pohledu i Rusko.

Aktualizace

Zprávy idnes se vracejí ke kauze kaňonu Labe u Hřenska, kdy nám EU v podstatě nařizuje "ekologické" zablokování jediné vodní cesty z České kotliny k moři, vhodné pro dopravu velkých nákladů. Pochopitelně, nejedná se o žádnou ekologii, protože tamní kaňon je kulturní a dopravně intenzívně využívanou oblastí už mnoho set let, ale o to, aby naše podniky těžkého průmyslu nemohly konkurovat především německým ocelárnám (aby se k neúnosnosti prodražila cesta velkých kusů k zákazníkovi, případně abychom na výrobu takovéhoto zboží, např. nádoby k jaderným reaktorům, rezignovali). I tahle kauza je perfektní ukázkou škodlivosti EU a jejích institucí.

Žádné komentáře:

Okomentovat