Medicína: Umění nebo řemeslo? - Intermezzo 1

Akceptuji námitky některých diskutujících, že řemeslo, konané bez přítomnosti umění, bude degradováno na fachidiocii.
Problém vidím v tom, že přímým pokračovatelem onoho "bezduchého řemesla" je organizace výroby s vícestupňovým řízením. Což se klasicky objevuje v továrnách, kdy pracovník sedí u pásu a utahuje matku M-xx na šroub š-XX po celou pracovní směnu, aniž by věděl, co vlastně dělá a aniž by se zajímal o to, k čemu bude hotový výrobek.
Pochopitelně, pokud to nebude jako v tom známém vtipu o dělnici ze sovětské továrny na šicí stroje, která pronášela součástky přes vrátnici a sestavovala, ale ať dělala co dělala, vždycky jí z toho místo šicího stroje vyšel kulomet.
Problém moderní medicíny spočívá v tom, že má tendenci degradovat nemocnice na "továrny na zdraví" a samotný proces péče o nemocné na cosi dosti připomínajícího pásovou výrobu. Včetně její bezduchosti a tupé mechaničnosti.
Má to, pochopitelně, i své absurdní stránky, které mají tendenci promítat se i do výzkumu.
Při výuce rád ukazují studentům jeden z takovýchto zádrhelů na příkladu z veterinární oblasti:
Je statisticky prokázáno, že tuberkulózní krávy dávají více mléka. Pokud je to takto podáno, tak by se zcela jistě našel nějaký inovátor, který by začal obíhat chovy krav s kulturou Mycobacterium bovis, třeba v injekční stříkačce. Konec konců, přes pasteraci by se to ke spotřebiteli dostat nemělo ...
Pochopitelně, tento vztah má přesně opačný směr: Krávy, které mají větší laktaci, ztrácejí více energie, bílkovin i vápníku (o dalších faktorech ani nemluvě), klesá jejich nespecifická imunita, a v chovech, kde se vyskytuje tuberkulóza, se nakazí snadněji než krávy, které se laktací vyčerpávají méně.
A tady vidím rozdíl mezi řemeslem či fachidiocií, protože fachidiot opravdu bude řešit zcela mechanicky, jak "neškodně" nakazit krávy tuberkulózou, aby dávaly více mléka.
Pokud se někdo domnívá, že tomu tak v humánní medicíně není, tak ho vyvedu z omylu alespoň dvěma příklady:

• Obecně se uvádí, že je sport zdravý. Argumentuje se tím, že sportovci mívají vyšší míru zdraví. Je to, pochopitelně, naprostý nesmysl, protože zde funguje silný selekční faktor, který nemocné jednoduše z provozování sportu vyřadí. Navíc řada vrcholových sportovců tráví stáří v podobném stavu jako těžce fyzicky pracující, tedy v poloinvalidním či invalidním stavu, a to ještě pomíjím sociálně podmíněný jev, kdy za minulého režimu byla řada vrcholových sportovců majiteli tehdy nejhodnotnější knížky - modré (pro později narozené, jednalo se o potvrzení o vyřazení z vojenské služby ze zdravotních důvodů).
• V současné době několik serverů přineslo "významný medicínský poznatek", podle něhož škodí jak nedostatek, tak i nadbytek spánku. Pomíjím chorobné stavy, typu epilepsie, kdy nadbytek spánku může být provokujícím momentem zhoršení stavu. Jinak je v zásadě jasné, že se zde promítají dva na sobě nezávislé jevy. Na jedné straně je to zhoršování spánku ze sociálních či zdravotních důvodů, vedoucí k jeho zkrácené délce, která se pak může promítat do zdravotního stavu buď jako taková, nebo jako příčina, která ji vyvolala. Na straně druhé jsou to nejrůznější chorobné a předchorobné stavy, které se projevují nadměrným vyčerpáním organismu, vedoucím k větší potřebě spánku. A opět se zde do rizika choroby a úmrtí nepromítá délka spánku, ale příčiny, které vedly k jejímu prodloužení. Fachidiotovi tohle ovšem nevysvětlíte.

Další věcí ovšem je, že za fachidiocií se může (a velice často tomu tak i je) skrývat obrana proti idiotům ještě většího rázu, tj. právníkům.
Prohlášení typu "léčili jsme přesně podle odbornou komisí stanovených postupů a pacient přesto zemřel", podpořené příslušnými důkazy ve formě dokumentace, je prostě bezpečnější a před soudy spolehlivější než selhání nějakého inovativního postupu, byť by pravděpodobnost úspěchu byla v případě konkrétního pacienta i o řád vyšší.