úterý 13. října 2015

Komunistické skřeky pana Baluska

Bláboly pana Baluska, projevujícího se ovšem spíše jako "kovaný EUrosoudruh", na Neviditelném Psovi jsou zcela mimo realitu.
V civilizovaných zemích rozhoduje o takových věcech, jako je odebrání dětí, včetně toho, zda došlo k nějaké trestné činnosti vůči nim, nezávislý soud. Ten proběhl i v Norsku a zcela jednoznačne konstatoval, že paní Michaláková, ani její manžel, se ničeho z toho, z čeho byli obviněni, nedopustili. Tím by v civilizované zemi (což Norsko evidentně není) celá kauza skončila, respektive by falešně obvinění rodiče mohli vysoudit bohaté odškodné za pomluvu, jak po učitelce MŠ, tak i po MŠ jakožto instituci.
Bláboly autora o "vyšší ochraně dětí", případně "jiném standardu zacházení s dětmi" jsou zcela mimo realitu a s tímto případem nemají absolutně nic společného. Prohlašování, že Barnevernet má "jakési důkazy", které v zájmu dětí nebyly předloženy, zakládá podle mě důvod k tomu, aby pana Baluska paní Michaláková žalovala o pomluvu, protože nic takového dokázáno nebylo. Tato informace není nic jiného než zlomyslný blábol, který nelze podložit sebemenšími důkazy. Velmi vřele bych takovouto žalobu doporučoval. Je třeba si uvědomit, že v řízení kolem dětí se nejednalo o nějaký proces se špiony, kdy bylo nutno utajit "svého člověka" v nepřátelské centrále či fakt prolomení nepřátelského kódu, ale o standardní občanskoprávní spor, v němž opatření takovéhoto druhu prostě nemají co dělat. A pokud se je někdo snaží protlačit i do této sféry, pak tak činí zcela jednoznačně s úmyslem zlikvidovat či potlačit demokratický charakter justice.
Představa, že "dětem je lépe v Norsku a tudíž je správné je únoscům nechat" je na úrovni představy, že "dětem z Lidic bude lépe, když zůstanou v Německu". Minimálně je to nadržování tomu, aby zločin, spáchaný norským Barnevernetem, dále pokračoval a byl úspěšně završen. A tato organizace tím byla motivována k páchání dalších podobných zločinů.
Pokud se týká oné autorem vymyšlené fiktivní situace s obřízkou: Ženská obřízka je naprosto jasně doložitelná a zcela jednoznačně nepřípustná, i podle mezinárodně (WHO, OSN) uznávaných standardů. Je ilegální i v řadě problematických zemí, kde je provozována, pouze v nich nejsou pachatelé dostatečně důsledně a dostatečně tvrdě trestáni. Tvrdý trest nějakých imigrantů za něco podobného, a to i ve stádiu přípravy, je na místě naprosto stejně, jako trest za terorismus nebo třeba "vraždu ze cti" (rovněž i ve stádiu přípravy). Už proto, že tento zákrok zanechává trvalé zmrzačení, což se v případě sexuálního zneužívání zdaleka neděje.
K Eurosoudruhově závěru lze konstatovat to, že Norsko se projevilo jako jednoznačně nedemokratický stát, protože evidentně Barnevernet není nucen respektovat výsledek policejního vyšetřování a nezávislého soudního řízení a funguje v podstatě jako paralelní, nikomu neodpovědná, směska exekutivy a justice. Takovýto stav není v demokratickém státě možný (respektive je neslučitelný s demokracií; tj. kde mají něco takového, nemají demokracii), Norsko tudíž nesplňuje standardy demokratického státu.

Co dělat?

Jistěže nepozvání zástupkyně norského zločineckého státu na oslavy 28. řijna je samozřejmostí. I když by možná bylo lépe ji pozvat a zacházet s ní jako Svatopluk s Bořivojem.
Nicméně toto je víceméně symbolické vyjádření toho, co si naše společnost, zastoupená svými představiteli, o kauze myslí. Neřeší to problém skutečně účinné reakce, jaká by Norsko opravdu zabolela.
Asi se budu trochu opakovat, ale na většinu takových reakcí v postačujícím rozsahu je Česko příliš malá země. Měly by být proto navázány cílené kontakty se všemi zeměmi, které mají s Norskem a jeho zločinným Barnevernetem podobné problémy jako my (a takových zemí je v Evropě i mimo ni celá řada). V rámci takovéto skupiny zemí (byť by se k ní třeba nepřipojily všechny postižené) by už bylo možné např. koordinovaně organizovat bojkoty norského zboží na takové úrovni, že by to norské výrobce a prodejce citelně poškodilo.
Dal by se případně komplikovat život přepravcům tohoto zboží přes území takto zorganizovaných států. Zcela jistě existují smlouvy o transitu zboží atd., ale nikde není výslovně zakázáno, aby transitní prostředky byly po každých cca 10 km zastavovány a důkladně prohledávány. Anonymní dopis, že v prostředku tom a tom se skrývá kontraband typu drog, "uprchlíků" apod. dokáže napsat (skoro) každý policista.
Dal by se i omezit vstup norských letadel do vzdušného prostoru těchto zemí a zcela jistě by to Norsko "bolelo" daleko více, než tyto země reciproční opatření z norské strany.
Jsem toho názoru, že už pouhé zahájení diplomatických aktivit na toto téma by mohlo Norsko, pokud má jeho vedení strategické uvažování alespoň na úrovni žížaly, vést k silnému znepokojení a vyšší míře vstřícnosti.
Pochopitelně, paní Michaláková by měla dostat od státu veškerou možnou podporu pro a při přenesení kauzy únosu svých dětí před mezinárodní soud, byť si od toho nelze mnoho slibovat. Když Barnevernet nerespektoval výsledky vyšetřování norské policie a rozsudek norského soudu, stěží bude respektovat rozsudek soudu mezinárodního.

Co by se dalo udělat hned

Měla by se velmi razantně omezit činnost "norských fondů" na našem území. Tam, kde je to technicky možné, jejich využívání ukončit okamžitě, kde to možné není, nechat doběhnout to, co je rozdělané. Nebylo by od věci zveřejnit seznam institucí, které tyto peníze pobírají, a jsou tudíž financovány nepřítelem. Ve vysokém procentu se stejně jedná o nejrůznější pochybné NGO, které i tak pracují proti zájmům tohoto státu a jeho občanů, takže jejich postižení, bojkotování apod. by žádné negativní následky rozhodně nemělo, spíš naopak.
Některé z těchto NGO, podporované fašistickou a neomarxistickou levicí na naší politické scéně, se snaží o přeměny našich sociálních agentur na obdobu fašistického Barnevernetu, což je něco, o co nikdo rozumný rozhodně nestojí. Pokud těmto NGO bude znemožněno přijímat peníze ze zahraničí a současně jim bude odebrána státní podpora, nic strašného se nestane. Ušetřené peníze by se mohly použít na podporu vědy (ovšem exaktní, ne humanitních blábolologií) tam, kde by mohly peníze od norských fondů případně chybět.
V případě akademických institucí by asi stačilo nezařazení prací, vzniklých v souvislosti s využíváním norských fondů, do databáze RIV, podle níž je (jako jedno z hlavních kritérií) hodnocena výkonnost pracovišť i jednotlivců (nejen vědecká, ale i např. pro účely akreditací a reakreditací výukových oborů) - to by bylo vysoce motivační a vedlo by to jednotlivé instituce k co nejrychlejšímu aktivnímu ukončení využívání těchto fondů.
Dal by se i vypracovat a zveřejnit seznam norského zboží na našem trhu (sám vím akorát o jedné značce rybích prstů a mobilech Nokia), aby občané mohli jeho nekupováním dát najevo, co si o dané kauze myslí (tedy jakýsi "měkký bojkot").
Zcela na místě by bylo organizované stažení našich občanů ze zločineckého norského státu a organizace doručení velmi "politicky nekorektně" formulovaného upozornění všem, kdo by tam chtěli jet, včetně zákazníků cestovek.
Je otázkou, zda by se současná krize kolem "uprchlíků" nedala využít i k tomu, aby se pro občany Norska nezavedla v dohledné době vízová povinnost.

Žádné komentáře:

Okomentovat