středa 23. září 2015

Aféra Volkswagen

Německá automobilka, vlastnící i naši Škodovku Mladá Boleslav, měla v USA špatný den. Prasklo na ni, že má v řídících čipech dieselových motorů speciální program, který "pozná" (režim motoru, žádné drncání atd.), že auto nejede, ale je pravděpodobně testováno s koly protáčenými na válečcích. V takovém případě přejde do "nízkoemisního modu", při němž se propálí více paliva, ale vzniká méně oxidů dusíku.

Proč oxidy dusíku

Jak je něco takového možné, to jsem svého času zde již vysvětloval: Na základě fyzikálních zákonů platí, že motor pracuje tím účinněji, čím vyšší jsou tlak a teplota ve válci. Je to dobře znázorněno tím, že se tyto hodnoty vynesou do grafu, kterým je zobrazen cyklus motoru jako uzavřená smyčka, přičemž čím větší je plocha vymezená touto smyčkou tím (naprosto obecně, jakýkoli tepelný stroj) pracuje účinněji.
Problém je, že při vysokých tlacích a teplotách dochází k částečnému spálení dusíku na oxidy. Do jisté míry se tomu dá předejít jednak snižováním tlaku a teploty v tom válci, jednak přidáváním nadbytku paliva (protože to se s kyslíkem slučuje ochotněji než dusík a "vytěsní" ho z oxidačních reakcí, přičemž zbytky tohoto nadbytečného paliva se musí spálit za motorem v katalyzátoru. Část oxidů dusíku lze rovněž jímat do různých pomocných chemikálií, což ale rovněž snižuje účinnost motoru, protože část jeho práce se spotřebuje na protlačování výfukových plynů přes tato pomocná zařízení, která jejich proudění kladou odpor.
Uvedl jsem také, že jediné radikální řešení, které by tento problém vyřešilo, a navíc umožnilo i další zvyšování účinnosti motorů, by byla dodávka kyslíku do motoru nikoli ze vzduchu, ale ze vhodného oxidačního činidla (nabízí se koncentrovaný peroxid vodíku, nebo přímo kapalný kyslík). Cokoli jiného je v podstatě vytloukání klínu klínem podle toho, jaká barva a druh dřeva klínu jsou momentálně u hodnotitelů aut v oblibě.

Smog

Hodnocení bylo provedeno v USA proto, že zde mají velmi často na jihu země smogové kalamity losangelesského typu. Takovýto smog se nazývá oxidačním. Jeho lidmi vyrobenou složkou jsou právě oxidy dusíku z automobilové dopravy. Přírodní sloužkou je potom ozón, který je vytvářen UV světlem. Přírodním faktorem, který na to působí, je právě sluneční záření, proto to Los Angeles, které má více než 200 dnů ročně bez mráčku na obloze (a ostatní města, sužovaná tímto typem smogu, jsou na tom podobně).
Druhý (ale v pořadí vzniku v lidských sídlech první) je smog londýnského typu, redukční, do něhož člověk přispívá sazemi a oxidem siřičitým a příroda mořskou mlhou (s obsahem solí z mořské vody). Tento smog vznikal v době, kdy bylo v Londýně (a dalších postižených městech) velké množství lokálních topenišť a velké množství kotlů n výrobu páry, v nichž se topilo málo kvalitním a sirnatým uhlím z okolí Londýna. Je třeba si uvědomit, že v té době byla i doprava na Temži a jejích přítocích a kanálech doménou lodí s parními stroji (i tak maličkými, jaké známe např. z filmu "Africká královna") a po ulicích jezdila tehdejší MHD opět na páru.
U nás se vyskytují v zimním období a hlavně za imerzí smogy, blížící se tomu Londýnskému (nemáme ovšem mořskou mlhu, která by je doladila na echtovní londýnský smog), v létě ve špatně konfigurovaném terénu se silnou automobilovou dopravou (např. Pražská kotlina) máme smog blízký tomu losangelesskému (s tím, že nemáme tak intenzívní sluneční osvit, takže přísun ozonu do něj je měnší).

Hodnocení zdravotního dopadu

Oba smogy mají negativní dopad na zdraví lidí (a patrně i zvířat), ale není to tak drastické, jak se původně zdálo a jak to stále ještě papouškují ekologové. V reálu umírají za smogových kalamit zdravotně stigmatizovaní lidé, kteří by následně zemřeli stejně, takže úmrtnostní pík je vytvořen z větší části na úkor úmrtnosti v následujících týdnech a  měsících. Navíc i velmi hrozivě vypadající píky v úmrtnosti nemusejí být statisticky významné. To zjistili před časem matematikové, zabývající se statistikou časových řad. Tomu mohu leda věřit, protože kdyby ty práce neměly číslování a záhlaví stránek "normální", tak bych je s 50% pravděpodobností držel vzhůru nohama. Musím věřit i odborníkům, kteří podle oné metodiky přepočítali úmrtnosti za československých smogových kalamit, aby zjistili, že vzrůsty úmrtnosti během řady z nich podle ní nebyly statisticky významné.
Smogová situace, kdy lidé "vidí, co dýchají", má i svou psychickou stránku, která se promítá jak do subjektivních potíží, tak i do těch chorob, které mohou být zhoršovány špatným psychickým stavem (a je jich celá řada).
Extrémním případem je i známá urban legend o muži, který se dusil v hotelovém pokoji, nebyl s to najít kličku od okna (a nešel proud, aby si na to mohl rozsvítit), a tak nakonec v zoufalství okno rozbil a nadýchav se čerstvého vzduchu spokojeně usnul. Aby ráno zjistil, že okno je zabedněné dál, ale nad umyvadlem je rozbité zrcadlo.
Doloženo ovšem je, že za jedné z posledních smogových kalamit v podkrušnohorské pánvi, krátce po "Velké Sametové", vyvezli dětičky z hustých mlh a od houkajících a blikajících výstrah do objektů na hřebenech Krušných hor, kde se cítily báječně. Idyla trvala až do okamžiku, kdy se udělalo to, co se dělat nemá, a to ono "měření navíc", které položí veškeré dosavadní předpoklady. Tady to proběhlo tím způsobem, že přijeli příliš aktivní (no, porevolučně) hygienici a změřili koncentraci oxidu siřičitého. A byla vyšší než dole, na dně pánve, odkud byly dětičky vyvezeny. Je to logické, ty emise stoupají vzhůru a zarazí se o "pokličku" inverzního rozhraní.

A ještě jedna širší souvislost

Ukázalo se, byť to takto explicitně nikde řečeno nebylo, ale jednoznačně to z oficiálně uvedených faktů vyplývá, že ty testované motory v "testovacím" režimu vyprodukují více oxidu uhličitého (tedy "nebezpečného skleníkového plynu, horšího než Satanova flatulence"), než v režimu provozním. Takže vlastně pokud by se uvedené normy opravdu dodržovaly, burácelo by kolem nás globální oteplení daleko intenzívněji.

Prostě pořád platí ono:

"Zabij bobra, zachráníš strom."

2 komentáře:

  1. Vědecké i "vědecké" výsledky se mohou interpretovat různě. Slovo je tak ohebný nástroj, že dokáže znehodnotit jakkoliv objektivní skutečnost. A to nemluvím o politice.

    OdpovědětVymazat
  2. Ta automobilka je v tom vlastně nevinně. Vždyť si to vezměte, chtějí prodávat auta. Navzdory veškeré snaze se pořád nedaří vnuknout lidem pitomou myšlenku, že je lepší auto s litrovym motorem trápenym dvěma turby a drženym v chody hromadou elektroniky, než něco, co opravdu má výkonovou charakteristiku, zákazníci pořád chtějí něco, co lze nazývat motorem. No, a teď prodávejte, když zelená lobby prosazuje pořád šílenější předpisy. A tak přišla geniální myšlenka: vochčijeme to! Bohužel to neprošlo.

    OdpovědětVymazat