Hajlující královna

Sluníčkáři jsou v rauši: Na britskou královnu se provalilo, že jako 6 - 7 letá holčička (tedy krátce poté, co se nacisté v Německu dostali k moci) hajlovala a dokonce to učila svou mladší sestru (jak ukázaly fotografie a filmy, které se dostaly do rukou bulvárních novinářů).
Sice se to jeden "pomýlený" historik snažil bagatelizovat konstatováním, že v té době jednak hajlování nemělo patřičné konotace, jichž nabylo až o desetiletí později, jednak, že v té době se patrně v Británii nenalezlo dítě, které by si toto gesto nezkusilo. Což do jisté míry mohu potvrdit (čímž dokáži rovněž svou pomýlenost a vůbec celkovou charakterovou narušenost), protože si pamatuji ze školy, že hajlovali i spolužáci, kteří měli už tehdy doma televizi a viděli v ní historické dokumenty nebo hrané filmy z doby války. Dokonce si k tomu pískali či broukali známou melodii Horst Wessel Lied.
Nicméně, abych to trochu napravil, připravil jsem děsivý bonz na mládežníky, motající se kolem signalizace. Některá písmena semaforové abecedy  jsou totiž docela jednoznačně (při troše "dobré" vůle) interpretovatelná jako hajlování. Jedná se především o písmena C, D, J, V, případně Y. Prostě bychom si měli dávat dobrý pozor na skauty, námořníky (a vůbec všechny lidi z ozbrojených sil). Měli bychom asi opět, po vzoru komunistů, zakázat ransomovky (protože jejich hrdinové se semaforovou abecedu nejen učili, ale dokonce ji učili i další děti - viz "Zamrzlá loď kapitána Flinta") a ty exempláře, co jsou v knihovnách, přesunout do "zvláštních fondů", nedostupných běžným čtenářům.

Pokud se vám předchozí text zdá střelený, tak to jistě a zcela záměrně střelený je.
Sluníčkářští antifašisté jsou banda naprostých blbů, bohužel, silně nebezpečných, kteří skutečně mohou v reálu s podobnými krávovinami přijít a ještě na to být hrdí.
Druhou věcí je, že velice rádi falšují realitu. Existují udavačské akce typu "osoba XY je nacistický sympatizant, můžeme doložit jeho fotografií v nacistické uniformě", aby se posléze, když už dehonestační kampaň byla v plném proudu (případně splnila svůj cíl, jako vyhození ze zaměstnání či studia), ukázalo, že dotyčný hrál jako komparsista v nějakém historickém filmu (a byly zneužity záběry z natáčení, případně políčka z daného filmu).
Konec konců, i pro dehonestační kampaň vůči vedoucímu hnutí Pegida Lutzi Bachmannovi, byla (vy/zne)užita fotografie z obálky knihy "Už je tady zas", popisující přenos Hitlera do současného Německa (IMHO by se na toto téma dalo spáchat cokoli od vyznění extrémně antinacistického po extrémně pronacistické, včetně katarze typu "viděl, že EU splnila vše, o co se snažil, a vrátil se v klidu do hrobu"). Co konkrétního na toto téma stvořili autoři citované knihy netuším, neboť němčina není můj šálek kávy.

Přestože monarchii (ani naši bývalou, ani stávající v jiných zemích) nijak zvlášť neprožívám (na rozdíl třeba od monarchistů), přeji britské královské rodině, aby současnou kampaň ustála. Konec konců, král v GB nevládne. O sympatiích britské politiky vůči Hitlerovi, která nakonec vedla až k Mnichovu, nerozhodoval tehdejší britský král, ale premiér, jmenovaný na základě výsledků voleb. Pokud se tedy v britských skříních skrývá nějaký kostlivec, tak jsou to skříně jednak na úřadu předsedy vlády, jednak v pralamentu.