pátek 5. června 2015

Scientismus? Zcela jistě ano! II.

Dokončení

A nyní dvě případové studie z poslední doby:

O první

jsem referoval v posledním týdenním přehledu, kdy jsem zmiňoval případ novinářské hlášky, že "do Komořanského potoka uniklo 300 l jódu". Jód je pevná látka, která se navíc za normálních okolností vyznačuje sublimací, tedy přímým přechodem tuhého skupenství na plyn. Kapalný jód bychom získávali docela složitě, asi zahříváním v nějaké zatavené ampuli (ale nemám představu, jak velký tlak by tam musel vzniknout, aby se páry začaly srážet na kapalinu). Jód se tedy zcela jistě do toho potoka nevylil.
V úvahu padá nějaký roztok jódu, buď známá jodová tinktura, nebo Lugolův roztok (v němž atomy jodu adují na jodidové ionty z KJ, který je součástí receptury a je ho tam víc, než samotného jodu). Padají v úvahu i některá nepolární (málo polární) rozpouštědla, třeba tetrachlormetan, ale pak by bylo větším průšvihem to rozpouštědlo. Co by nejpravděpodobněji padalo v úvahu, je nějaký prostředek s jodoforem (organickou látkou s nestabilně navázaným jodem, jakou je např Jodisol v "jodových perech" v lékárničkách první pomoci).
Důležité je, že se mi nepodařilo najít médium, kde by redaktor neblábolil o těch fyzikálně nemožných 300 litrech jódu, tj. jednak to opisovali jeden od druhého (byť spíš metodou Ctrl+C - Ctrl+V), jednak se nikdo nezamyslel nad tím, že je to naprosté kravínium a jednak tu kravíniovatost nikdo ani nepoznal. Přitom se jedná o učební látku, která se za mého dětství vyučovala na základní škole. Ovšem, byli to vesměs absolventi nějakých humanitních studií, tedy naprosto nezvyklí nějakému kritickému čtení pramenů a navíc nedotčení exaktním vzděláním.

Na druhý

jsem narazil na Britských listech, v nichž pan šéfredaktor recykluje článek Andrewa Stroehleina z roku 1998.
Podezírám ho, že chtěl předvést nějaké "elity", které "by se zastaly ubohých muslimů (tedy islamofašistů a islamizátorů) proti české rasistické a xenofobní lůze (tedy proti lidem, kteří zde nechtějí nastolení poměrů jako v chalifátu)". Nicméně názorně předvedl, že za takové "elity" považuje pologramotné, či alespoň polovzdělané, hlupáky. Polovzdělané proto, že blábolí nesmysly nejen při zabroušení do exaktních věd, ale i tehdy, když se pohybují uvnitř humanitních oborů. A hlupáky proto, že si těchto svých vzdělanostních omezení nejsou naprosto vědomi, takže je nic nenutí k tomu, aby se dovzdělávali.

Jen stručně k tvrzením autora, rozděleným do tří bodů:
1. Tvrdí, že mentalita člověka není závislá na etnicitě. Je to pochopitelně nesmysl, protože každé etnikum bylo formováno svou historií, ať už pozitivní nebo negativní, a ta v jeho mentalitě zanechává stopu. Tvrdí se, že např. Irové rozumějí českým anekdotám lépe než Angličané, protože nás s nimi připodobňují léta nesvobody a národnostního útlaku (z nichž jsme my vyšli lépe, protože většina Irů už není schopna komunikovat ve svém jazyce a je nucena používat méněcenné skřeky bývalých okupantů). Podobně třeba (pro nás odpudivé) "velkopanské" chování Rusů a Američanů je do jisté míry dané tím, že tyto národy nikdy nemusely bojovat o holé přežití, vždy jich "bylo mnogo" na to, aby hrozil jejich úplný zánik. Včetně toho, že je populární (a obecně právě na tomto základě akceptované) přirovnání, že Američan je jen umytý a oholený Rus. Ta určitá velkonárodní arogance se projevuje běžně i v ruské a americké literatuře.

2. Tvrdí, že "zatím nebyl objeven žádný hudební gen". Pokud by nebyl nevzdělaný ignorant, tak by věděl, že hudební nadání se skutečně dědí. Z učebnice do učebnice se opisuje (či spíš obkresluje) už od dob mého mládí rodokmen rodiny Bachů s vyznačením osob, které měly hudební nadání, které aktivně provozovaly hudbu, a které i komponovaly. A podobných rodin hudebníků v několika generacích existuje řada, i mezi českými hudebníky.
Jeho představy o Darwinovi jsou prostě směšné. Jeho výroky na toto téma vyvolávají dojem názoru, že se dědí jen to, co nějak podléhá selekci, což je, samozřejmě, naprostý nesmysl. Dědí se např. i dna, ačkoli žádné darwinské selekci nepodléhá, protože nastupuje v postplodném věku. Buď toho Darwina "četl" jen z nějaké ideologické příručky, nebo nemá mentální kapacitu na to, aby ho pochopil. Nehledě k tomu, že směšovat Darwina s genetikou je nesmysl, Darwin svou koncepci publikoval před Mendelem a dědičnost chápal intuitivně, asi na úrovni sovětských selekcioněrů. Propojení Darwina a genetiky v podstatě vzniklo až někdy v polovině 20. století a dodnes není u konce (včetně částečné rehabilitace Lamarcka a snad i raného Lysenka objevem epigenetických jevů).

Rodokmen roduny Bachů z učebnice biologie pro lékařské fakulty Nečase a kol. z roku 1972. Kliknutím dostanete velikost s čitelnými texty.


Tohle vše, snad s výjimkou posledního, ten text je z roku 1998, by vzdělaný člověk znát měl. Ovšem např. Dawkinsův Sobecký gen vyšel česky už v roce 1989, byly kolem něho velké diskuse i kontraverze, takže by ho člověk, který se plete do genetiky a jejich společenských důsledků či nedůsledků, měl znát (a minimálně ho zohlednit, i když ho třeba "neuznává") a ne kafrat jak mladý vrany.

3. Tvrdí "Nikdo nemá hudební talent jen proto, že je černoch". Je to, pochopitelně, opět nesmysl. Předkové afroameričanů, než je muslimští předkové současného presidenta Obamy (spolu s řadou svých souvěrců) "ulovili" a prodali do otroctví, hovořili jazyky, v nichž je hlavní část informace nesena intonací a rytmem, nikoli hláskami (ty případně nesou jen menší část informace). Kdo nebyl hudebně nadaný, dopadl asi stejně jako hluchoněmí v evropském prostředí (prostě Darwin a šmytec). Z tohoto důvodu fungují africké bubny, kdy bubeník nepoužívá nějakou "domorodou morseovku" (jak se dlouho domnívali evropané), ale údery vyluzujícími tóny o různé výšce a řazenými v určitém rytmu abstrahuje tonálně rytmickou kostru mluvené řeči. Indoevropské jazyky by se ovšem takto vybubnovat nedaly (resp. musely by se "bubnovat" zcela odlišně, asi jak to dělá např. kochleární implantát).
Tyhle geny se během pár generací používání angličtiny vytratit nemohly (neexistoval žádný významný selekční tlak proti jejich kolování v populaci), a proto jsou černoši (tedy, ti z Afriky) v průměru podstatně hudebně nadanější než běloši. Včetně toho, že jsou s to vynalézt hudební (a rytmické) prvky, které běloši se svým kulturním a genetickým zázemím vynalézt nejsou s to. Mají na to prostě kvalitněji (a jinak) fungující sluchová a řečová mozková centra (tedy "zvukové biologické hardware").

Dotyčného pána beru jako příklad, typ rádobyintelektuála s humanitním vzděláním, který při jeho získávání nabyl dojmu, že je krmen Šalamounovým exktrementem a rozumí tím pádem úplně všemu, i věcem, o nichž nemá ani ponětí. Takže je do jisté míry i obětí současného systému vzdělávání v humanitních oborech. Takových ovšem opouští každoročně fakulty s těmito obory (to jsou vesměs ta presidentem Zemanem zmíněná "zbytečná studia") tisíce. A jsou, mimo blekotání kravínií, naprosto k ničemu nepoužitelní, a někteří z nich i cíleně škodí (viz úvodní motto prvního dílu). Takže jejich "scientistické" odstavení od reálné moci, jak se to podařilo s těmi teology, by bylo rozhodně celospolečenským přínosem.

Žádné komentáře:

Okomentovat