úterý 9. června 2015

Podpora

Podporuji výzvu iniciativy Support Ukraine za promítnutí ruského "dokumentu" o okupaci v roce 1968 ve veřejnoprávní televizi v dobrém čase.
Přestože v iniciativě jsou lidé, s jejichž politickými názory se v lepším případě míjím, v horším neztotožňuji, či jsem přímo v opozici, považuji jejich přístup k tomuto problému za pozitivní.
Panu presidentovi Ruské federace bych rád citoval slova klasika: "Bylo to něco horšího než zločin, byla to chyba". Tato slova se dají vztáhnout jak k okupaci samotné, tak i k uvedenému dokumentu.

K celé této záležitosti si dovolím ještě pár poznámek, zčásti aktuálních, zčásti "starého zbrojnoše".

1.

Když jsme po odchodu "bratrských" vojsk navštívili šance, kde byli zakopáni kolem Brna (konkrétně zhruba v oblasti, kde se nyní nachází sídliště Vinohrady), byli jsme překvapení spoustou "lidštinců" chaoticky rozptýlených jak v zákopech, tak i podél nich. Nikde jsme taky nenalezli latríny nebo jejich zbytky (později, při studiu na vojenské katedře jsem se dozvěděl o předpisu, společného pro armády Varšavské smlouvy, že latríny se po zasypání označují, aby se dodržela "tlecí doba", než se v tom místě hrábne do země). Faktem také je, že podle předpisů ČSLA se kdykoli v rámci budování tábora (či opěrných bodů) jako jedna z prvních věcí kopaly latríny (přičemž tento předpis byl recyklací prvorepubličních a ty zase rakousko-uherských).
Navíc tam byla řada ok na králíky, kteří se na této lokalitě vyskytovali a existuje i více svědectví o tom, jak sovětští vojáci lovili, údajně z hladu, srnky a další zvěř.

2.

V Brně kolovaly pověsti o celých náklaďácích ruských vojáků, navážených denně do krematoria. Protože se zde nikde nebojovalo, spojil bych to s hygienickými podmínkami, jaké si "bratrská" vojska vytvořila sama.

3.

Opakovaně a z více na sobě nezávislých ruských (sovětských) zdrojů jsme slyšeli o sovětských vojácích, kteří během okupace hrdinně padli.
Tatínek, který měl v rámci pracovních kontaktů možnost hovořit se sovětskými kolegy, se dokonce dozvěděl o tom, jak jednotka snad syna, snad spolužáka syna jednoho z nich, byla v Československu napadena kulometnou pallbou z kostelní věže, odkud jich jakási "děvuška" část postřílela.

Abych to shrnul:

Kladu si v podstatě dvě otázky:
  1. Zda sověti v rámci srpnové okupace neprovedli nějakou vnitřní čistku, o níž dosud nic nevíme, s tím, že vojákům namluvili, že jsou v kontrarevolučním Československu
  2. Zda zvěsti o postřílených jednotkách neměly zakamuflovat zoufalé organizační zajištění okupace (oni možná opravdu počítali s tím, že první sledy padnou v boji s kontrarevolucí, a tudíž pro ně neměli ani základní zajištění, ani stravní dávky), vedoucí k epidemii úmrtí na kombinaci hladovění a infekcí.

Žádné komentáře:

Okomentovat