Olomoucký incident

V pátek 29. 5. došlo v Olomouci k zatím u nás (nikoli v EU) bezprecedentnímu incidentu, kdy skupina studentů (či spíš "studentů") Palackého univerzity napadla petiční stánek na náměstí.
O celém incidentu existují protichůdné zprávy. V proislámských sdělovacích prostředcích dochází k bagatelizaci, ať už se týká Olomouckého deníku,  jehož text částečně převzaly i Britské listy, které usilovně v poslední době šíří proislamizační propagandu, včetně vydávání osob, angažujících se proti násilné islamizaci našeho státu za "nacisty".
Olomoucký deník se ještě snažil "zklidnit" situaci rozhovorem z proděkanem fakulty, z níž násilníci pocházejí. Ještě více se snaží incident bagatelizovat rektor UP.
Se snahou o objektivitu přišly Parlamentní listy.
IVČRN zareagovala vydáním tiskové zprávy, podrobnějším popisem incidentu a  komentovala i nepravdy v Olomouckých listech. Sociolog Petr Hampl konstatoval, že se takovýto konflikt dal dříve nebo později očekávat.
Na internetu je popis konfliktu od přímého účastníka, paní Hrindlové, která byla u napadeného stánku.
Za pozornost stojí i dozvuky konfliktu.

Moje zhodnocení v několika bodech

Informace jsou často protichůdné, takže je nutno se na ně podívat s trochou selského rozumu. Dovolil jsem si vytknout následující body:

1. Míra intenzity konfliktu - zde bude pravdě blíž jednoznačně údaj od IVČRN, protože si nedovedu představit, že by policie, ať už městská nebo státní, přijela kvůli jednorázovému stržení plakátu (už proto, že by to nestihla). Incident musel trvat delší dobu a být takové intenzity, aby policie začala konat. To je jasné každému, kdo má s touto složkou našeho státu nějaké zkušenosti. Proto se přikláním spíše k verzi paní Hrindlové (byť mohla být subjektivně zkreslená v důsledku bezprostředního ohrožení její osoby násilníky). Výmluvné je i to, že Olomoucké listy a další proislámské agitační prostředky maximálně vytěžovaly akademické funkcionáře UP a ignorovaly přímé svědky konfliktu (kterých musel být zákonitě na náměstí v danou dobu velký počet). Proislámští aktivisté zjevně neumějí lhát, případně jim jako "nevěřící psi" za nějaké vymýšlení sofistifikovanějších lží nestojíme.
2. Přítomnost "nacistů", či dokonce "obdivovatelů Hitlera". To panu (či soudruhovi?) šéfredaktorovi Olomouckých listů prostě "nežeru", protože vím, jak jsou Konvičkovci šíleně cimprlich na jakékoli kontakty tímto směrem. Několikrát i odmítli akční spolupráci s DSSS, ačkoli ta prošla vyšetřováním Ministerstva vnitra a kdyby na ní bylo cokoli "nacistického", tak by ji zakázali. Pokud se tedy na náměstí vyskytoval nějaký "nacista, obdivovatel Hitlera", tak šlo nejspíš o provokatéra, nasazeného předem strůjci konfliktu, nikoli o aktivistu IVČRN. Jsem docela zvědav na to, jak dopadne trestní oznámení na pana šéfredaktora v tomto punktu.
3. Smířlivá prohlášení akademických pracovníků UP jsou dána jednoznačně tím, že ta je na přítomnosti islámských studentů (či "studentů") silně ekonomicky zainteresována. Tito činovníci v podstatě patří mezi ty, o nichž mluvili islámští útočníci, když vyřikovali "máme vás tady všechny koupené". Ti se (právem) bojí, že jejich zdroje příjmu budou vyhoštěny z ČR (což by byla IMHO zcela adekvátní reakce) a oni budou mít po žížalkách (petrodolarech).
4. Samotná motivace útoku je rovněž zajímavá: Petice se nijak netýká muslimů, žijících dočasně nebo trvale v ČR. Je zaměřena na podporu těch politických sil (kam patří i president státu a řada poslanců, včetně poslanců vládních stran, tedy se nejedná o nějaký "extrémismus"), které odmítají přijímat "uprchlíky" z islámských zemí na základě "kvót", stanovených nikým z občanů nevolenými bruselskými úředníky. Islámističtí aktivisté se v Olomouci de facto odkopali v tom smyslu, že zcela zjevně má vstup těchto "uprchlíků" do země sloužit k islamizaci našeho území, nikoli k nějakému humanitárnímu zajištění potřeb ubohých a pronásledovaných chudáků. Jinými slovy, demonstrovali názorně to, co mnoho proislámských aktivistů popírá, že totiž muslimové vystupují jako zhruba jednotný a organizovaný celek, prostě části jedné zločinecké (protože zákony a ústavu porušující a hodlající v budoucnu změnit státní zřízení a nahradit demokracii islámskou teokracií) skupiny.
5. Olomoucký incident také naprosto jednoznačně ukázal, jak by zde vypadalo respektování lidských a občanských práv, pokud by se zde muslimové a jejich námezdní či ideoví pomahači dostali k moci, protože v rámci incidentu došlo k útoku směřujícímu nikoli "jenom" proti zákonu, ale přímo proti Ústavě ČR (která definuje petiční právo).

Proč dávám ty studenty do úvozovek?

Protože pokud vystupují jako islamizační aktivisté, je jasné, že jejich primární úlohou je sloužit zde jako islamizační rezidenti a ta škola je až v druhém plánu, k čemuž jim napomáhá samoplátcovský režim, který umožňuje snížit intenzitu studijních povinností na minimum a věnovat se jiným aktivitám (a navíc pobírat četné daňové a jiné úlevy, pokud mezi ty jiné aktivity patří např. podnikání).

Mimochodem, právě takovýmito akcemi se za éry Výmarské republiky postupně etablovala SA, jako útočná složka NSDAP. Podobnost rozhodně není nijak náhodná, protože islám a nacismus jsou si podobné, ideově souznějí a sledují stejné či podobné cíle. Konec konců, za WW2 byli muslimové spojenci nacistů a islámské divize SS - z bosenských muslimů a z Albánců - se dopouštěly těch největších zvěrstev, na jaká psychicky neměli ani ti nejotrlejší "árijští" SSmani. Je zajímavé, že na tradici těchto jednotek SS hodlá nyní multikulturně navázat Bundeswehr.
Pravděpodobně bude nutné dříve nebo později založit nějaké občanské milice, které by těmto zločineckým hordám kontrovaly, jak se to už děje v řadě zemí, kde islamizace "pokročila".