O dvou principech VI.

Dokončení

Tedy co s tím?

Předevšm je nutno ustát současnou invazi islámu do Evropy. Přísun "uprchlíků" ze severoafrického pobřeží je prostě "infiltrujícím útokem", jaký provedlo Rusko při obsazování Krymu. Tomu ovšem nahrávala velká míra nespokojenosti obyvatel s vládou nefungujícího ukrajinského státu. Proto se zástupci ukrajinské státní moci ocitili v pozici generálů bez vojska, které šlo vítat Rusy. Mimo tvrdé jádro islámských fanatiků se podobně zachovali i krymští Tataři, paradoxně ti, co mají nejblíž k multikulturalisty citýrovaným "umírněným muslimům", pro jejichž terorizci náboženskými fundamentalisty, přivlastňujícími si nad zbytem tohoto etnika nedemokratické pravomoci, vytvořil ukrajinský stát velice příhodné podmínky.
Zde, v Evropě, je situace opačná: Muslimy zde vítají samozvané elity všeho druhu, zatímco obyvatelstvo je stále více proti. Kdekoli "je připuštěno" svobodné hlasování občanů o vítání "uprchlíků" v jejich zemích, tam s převahou odpůrci tohoto vítání a přijímání válcují příznivce. Takže heslem dne proislámistických multikulturalistů je snaha tyto věci buď nějakými triky nebo přímým porušením práva dostat mimo rámec procesu demokratického rozhodování. V tomto duchu se nese i známý švédský případ "pozastavení demokracie" ze zimy tohoto roku.
Zoufalá je bezpečnostní situace všude tam, kde se objeví větší množství "uprchlíků". Občané dělají co mohou, protože státy na tomto poli zcela zjevně selhávají. V některých lokalitách už fungují zcela regulérní domobrany, které se snaží řešit (a zpravidla s většími úspěchy než laxní státní složky) tuto naprosto neúnosnou situaci.
Naopak, naší výhodou je daleko lepší dostupnost informací. Pokud selhávají (nebo záměrně lžou) oficiální "veřejnoprávní" média, obracejí se lidé na internet. Ten je proto také trnem v očích všech antidemokratů.
Z důvodu lepší dostupnosti pravdivých a úplných informací o islámu nacházejí profesionální lháři, jací jsou často předvojem islámské agrese, stále méně ochotných posluchačů, než např. v době středověku nebo raného novověku. Selhává už i manévr ve stylu "jen my rozumíme islámu, protože jsme ho studovali v Saúdské Arábii, informace od lovců motýlů nebo odborníků na latríny jsou neodborné".
Oproti tomu proislamonacistická propaganda (u nás se v tomto duchu činí zejména Britské Listy) je snadno identifikovatelná a stále více lidí ji sleduje jen s motivací zjistit, kam až jsou schopni / ochotni zastánci násilné islamizace Evropy zajít.
Viz například napadení petičního stánku IVČRN v Olomouci tlupou fanatických muslimů, údajně studujících na tamní univerzitě, které je již po cca 14 dnech čulíkovci v hysterické křeči připomínáno titulkem: "Žádní olomoučtí studenti nepodpořili zahraniční studenty, kteří se stali terčem útoku IVČRN".
Obyvatelům postižených i potenciálně ohrožených zemí je také jasné, daleko víc než zcela zjevně "jejich" politikům, že daný problém je nutno řešit, a nikoli zamést pod koberec plošným rozdělováním "uprchlíků" pomocí nějakých pochybných "kvót".

Důležitou složkou boje proti zavedení poměrů, jaké panují v "islámském státě", je boj o toky informací k obyvatelstvu.
Přestože se řada proislamistických agitátorů dehonestuje a odmaskovává sama (viz výše uvedený příklad), je nutné systematicky uvádět na pravou míru všechny propagandistické lži a bláboly, které islamizátoři produkují. Včetně uhájení svobody slova, kterou hodlají zástupci islamizace omezit - jednoduše z toho důvodu, že o islámu existují prakticky pouze dva druhy informací: pozitivní nebo pravdivé. Je nutno dle aktuálních možností identifikovat a veřejně odhalovat všechny, kdo současnou vlnu islamizace podporují. V této souvislosti bych se nebál ani tak nedemokratických opatření, jako je kriminalizace popírání turecké genocidy Arménů, případně podobného hodnocení (a někdy i samotné existence) dalších podobných akcí, provedených muslimy ve vzdálenější minulosti (včetně zdůrazňování faktu, že islám od té doby neprodělal naprosto žádný vývoj).
Rozhodně je třeba potlačit síly, které se snaží rozeštvat EU a Rusko, protože za nimi není nic jiného, než snaha zbavit Evropu potenciálního spojence v boji proti islamizaci.
To naprosto neznamená "rusofilii". Konec konců, máme s nimi své zkušenosti, viz rok 1968. Paradoxně proti Rusku nyní bojují dosti často ideoví následníci "normalizátorů", kteří se v důsledku srpnopvé okupace dostali k moci. A pokud beru normalizaci jako cíleně antidemokratizační akt, pak se zde trapně scházejí v jedné tlupě normalizátoři s "normalizovanými", protože je spojuje nenávist k demokracii a perpektiva, že islám demokracii zlikviduje.
Kyjevský Majdan byl vyprovokován silami, stojícími v blízkosti muslimského presidenta USA Obamy, a zcela jednoznačně za účelem rozeštvání EU a Ruska, a tím ztížení vzniku jednotné fronty civilizovaných zemí evropského kontinentu proti islamizaci. Majdan podporovali neomarxisté, trockisté a podobní antidemokraté, kteří v roce 1968, kdy se v Československu bojovalo (neúspěšně) za "zlidštění" socialismu, stáli na barikádách, aby ve státech tehdejší EHS zavedli socialismus stalinského typu. Ten přitom v podstatě odmítali i brežněvovští jestřábi, kteří poslali do Československa tanky. Ideoví souputníci těchto barikádníků požadovali v okupovaném Československu popravy poražených zlidšťovatelů socialismu a znovuotevření uranových lágrů z padesátých let pro ty "méně provinilé" tak vehementně, že je Husák, cíleně směřující ke "gulášovému socialismu", alespoň snesitelnému pro většinu společnosti, a tudíž dlouhodoběji udržitelnému, musel chtě nechtě pozavírat; čímž jim ovšem udělil punc "takydisidentů".
Nicméně, pokud by došlo nalámání chleba, tak je asi, řečeno ryze pragmaticky, menší zlo otevřít brány na východě a začít mávat šeříkovými ratolestmi (NATO neNATO), než tu mít vládu muslimů, byť třeba posvěcenou generálním vedením NATO a bruselskými diktátory, a dle islamizátorské propagandy "demokratickou".

V souvislosti s perspektivami boje proti islamizaci lze kvitovat pozitivně, že antiislamizační hnutí začínají opouštět platformu neformálních skupin kolem internetových a facebookových stránek a pronikají na regulérní politické kolbiště. Tyto platformy a jimi např. organizované demonstrace a petiční akce jsou jistě dobré v tom, když je třeba konfrontovat s realitou halasnou propagandu islamizátorů, že "proti zavádění šaríje jsou jen osamělí podivíni", ale následně je nutno přejít na kvalitativně vyšší level, aby ten, kdo tyto věci nechce, měl "komu hodit" svůj hlas o volbách.
Toto reflektuje za jekotu a vytí antidemokratických fanatiků vzniklý Blok proti islámu u nás. Stejně tak zabojovala německá PEGIDA, jejíž kandidátka dostala ve volbách primátora Drážďan deset procent hlasů, tedy cca desetinásobek toho, co předpovídaly předvolební průzkumy, a postoupila do druhého kola. V řadě zemí EU jsou strany s +- stejným či podobným programem dlouholetou součástí politické scény a současná akce "uprchlíci", organizovaná či alespoň podporovaná islamizátory, jim přihrává další a další podporu. Asi nejdál je Francie, kde už stranu s antiislamizačním programem, ke hrůze všech antidemokratů, mají silně etablovanou jako třetí nejsilnější na politické scéně, s ambicemi dalšího postupu.

Pokud se týká "uprchlíků", jejich přísun je nutno zastavit za každou cenu, i kdyby touto cenou měl být rozpad EU, jak navrhuje právě Blok proti islámu. Ten pro případ nařízení ze strany bruselské věrchušky přijmout "uprchlíky" plánuje iniciovat podpisovou kampaň za vystoupení z EU. Tahle kauza totiž názorně ukazuje, že škody, způsobené EU, výrazně převyšují benefity, které jednotlivé státy z této organizace mají.