Islámský stát jako totální agitační průšvih

Z dob reálného socialismu si pamatuji na vtip, jak pán přijde k lékaři do ordinace, ukazuje si na spánek a říká: "Pane doktore, já mám tady nějakou vadu." A doktor se ptá: "Jak jste na to přišel?" "No, to je jednoduché, ušima slyším něco z rádia a televize a očima vidím něco úplně jiného, takže vada musí být někde mezi tím."

A pamatuji si také na jednoho komunistického funkcionáře,který říkal, že "každá fronta je takové malé antiagitační středisko".

Podívíme-li se na informace o islámu z pohledu našich zkušeností s reálným socialismem, které, bohužel, chybějí jak obyvatelstvu západních zemí, tak i nastupující mladé generaci, potom nemůžeme přehlédnout značné rozpory mezi bláboly proislámských agitátorů a tím, co vidíme v reálném zpravodajství. Tyto dva druhy informačních zdrojů poskytují naprosto odlišné informace, které nelze dát dohromady žádným kompromisem. Pokud ovšem takový kompromis není totálním znásilněním zdravého rozumu, podobným spíše náboženské víře. Což pozorujeme u některých "sluníčkářů", kteří prostě mají svůj systém "pravd" a jakákoli informace, která do něj nezapadá, je buď popřena jako taková, nebo mlčky ignorována, případně uváděna do souladu se "sluníčkovou" ideologií pseudologickými postupy, připomínajícími postupy, jakými duševně nemocní dávají do "souladu" projevy své choroby s realitou, případně podobné projevy nábožensky věřících.

"Sluníčkáři" mi trochu připomínají jednoho z vyučujících, který byl pracovníkem na onkologii a přednášel nám na semináři vztah mezi kouřením a rakovinou a přitom připaloval jednu cigaretu od druhé. Na dotaz, zda mu při kouření fakta, která nám přednášel, nevadí, odpověděl v tom smyslu, že má teorii, že existuje jakýsi práh, který když se nepřekročí, tak je to jedno, a když se překročí, tak je to taky jedno. Obávám se, že to nebylo o moc logičtější než argumentace typu "islám vlastně vůbec není islám", kterou slyšíme od některých (pro)islamistických agitátorů.

Faktem je, že chalifát, čili "islámský stát", byl potvrzen káhirskou univerzitou Al Azhar jako autentický islám, dělající vše v intencích proroka Mohameda. A i kdyby to platilo jen pro sunitskou větev islámu, tak jednak je sunitů podstatně víc, jednak většina muslimů v Evropě i těch, co se do Evropy coby "uprchlíci" cpou, jsou také sunité (ale šíité nejsou o mnoho lepší - viz excesy Chomejního režimu, který je na bázi této větve islámu).
V chalifátu, jak jsem už svého času konstatoval se provozuje islám přesně takový, jak je definován a jaký je muslimy kýžený cílový stav zislamizované společnosti. Veškerá odsouzení toho, co se tam děje, jsou jen divadélko pro blbé "nevěřící psy", tzv. takíja, což představuje (s trochou zjednodušení) specializovaný výraz pro lhaní o islámu nevěřícím.
Takže taktikou proislámských agitátorů je, že po každém větším a hojněji publikovaném a citovaném excesu muslimů si nechají od nějakého muslima nablekotat, jak je islám fajn a jak odsuzuje teror coby neislámský, případně sáhnou po ještě vyšším levelu a presentují názory "někdejšího džihádisty" (což je něco, jako bývalý černoch) a "islámského učence", který jim namelduje, jak vše, co dělají muslimové v chalifátu, je "nemuslimské".
 Jsou to, pochopitelně, jen bezcenné a nesmyslné agitační bláboly, které jsou v rozporu jak s Koránem a dalšími zdroji islámu, tak i aktivitami samotného Mohameda, které přesně takovéto jednání moderních džihádistů posvěcují.
Tihle agitující muslimové připomínají poněkud dlouhého Johna Silvera ze Stevensonova Ostrova pokladů, který také dělal co mohl, aby zaretušoval fakt, že jím doporučení muži jsou ve skutečnosti piráti, a podlézal kapitánovi Smollettovi a baronovi Trelawneyovi seč mohl, ačkoli "mezi svými" plánoval jejich likvidaci a projevoval přání "prasečí hlavu" toho druhého uříznout osobně. Jejich nedočkaví souvěrci v chalifátu a dalších teroristických organizacích nastolili stát s islámskými poměry z hlediska proislámských agitátorů v civilizovaných zemích zoufale předčasně. Pro jejich agitaci o "mírumilovném a tolerantním" islámu představují hotovou pohromu. Připomínají zase z toho Ostrova pokladů George Merryho a další nedočkavé piráty, kteří, v důsledku své omezenosti, nedokázali už déle předstírat normální námořníky a jakmile se Hispaniola přiblížila k ostrovu s pokladem, vyvolali v rozporu se Silverovou strategií i jeho přímými rozkazy otevřenou vzpouru.

Z tohoto důvodu existují také snahy o vymývání mozků pokud možno už na školách, aby dítka odmala získala rezistenci ke kritickému myšlení a logickému rozboru předkládaných fakt. J.X. Doležal přinesl názorný příklad, jak jsou středoškolákům vymývány mozky islámistickou a současně antisemitskou propagandou. Velmi podobnou roli měl hrát i projekt "Muslimové očima českých školáků", který měl bez jakékoli kritické korekce na bazální fakta presentovat islám školákům jako vysoce pohodovou a naprosto neškodnou víru. Naštěstí byla tato vymývárna mozků, protože o nic jiného nešlo, na základě širokého odporu společnosti alespoň zbavena podpory ministerstva, což řadu škol přimělo k neakceptování tohoto "projektu".
Důležitou roli sehrávají i presidentem zmiňované "zbytečné obory" na vysokých školách, na nichž se studenti jednak nenaučí (pokud ne přímo odnaučí) myslet, jednak se nenaučí kriticky pracovat s prameny o různém stupni hodnověrnosti, jednak ani rozporné údaje z různých pramenů dávat kriticky dohromady. Právě odtud se verbuje velká část "sluníčkářů", kteří si pletou údaje o realitě s náboženskou vírou.

Velmi důležitou roli tedy bude mít každodenní drobná agitace, seznamování lidí s nejnovějšími zprávami o dění na islámské scéně, zdůrazňování, že právě tohle je onen autentický islám, založený přesně na Koránu a dalších pilířích této víry. Tento text a jeho pokračování může posloužit velice dobře, ale existují i další. Je třeba důsledně "podrážet" agitační blafy proislamistů. Důležité je i konstatování, že muslim má nařízeno o islámu nevěřícím podávat lživé (protože pozitivní) informace, takže čemukoli, co o islámu řeknou muslimové, se nedá věřit, pokud to není ověřeno z na islámu nezávislého zdroje. Což je problém různých "orientalistů", "islamologů" a jiných "odborníků", jejichž názory jsou předkládány veřejnosti coby "názor odborníka", aniž by bylo současně řečeno, že se jedná o odborníka silně zaujatého, jelikož sám k islámu konvertoval, který objektivní informace předložit ani nemůže a patrně ani nechce. Velmi důležitou skupinou na tomto poli jsou naštvané matky, které se konstituovaly právě při příležitosti boje proti islamizačnímu projektu "Muslimové očima českých školáků" a nyní jsou významnou součástí naší antiislamizační scény. Jsou také s to poradit a pomoci s akcemi, které by proislamistickou agitaci, vnesenou do škol, pomohly přinejmenším zneutralizovat.

Je nutno stále a opakovaně zdůrazňovat, že existuje jedniný skutečně autentický islám, a to je ten, který "je provozován" v "islámském státu". Že rozdíly mezi sunity a šíity jsou z hlediska nemuslimů zanedbatelné (a rozdíly mezi skupinami muslimů při jemnějším dělení se v podstatě ani nemá smysl z hlediska "nevěřících psů" zabývat). Rovněž i to, že muslimové žijící v neislámské zemi mají nařízeno se "tvářit slušně", dokud nebudou moci své pořadavky prosazovat hrozbou síly a dalšími nátlakovými akcemi. A, co je nejdůležitější: že "islámský stát" a poměry v něm představují skutečné cíle muslimů, bez ohledu na to, jak moc mírumilovně se tváří.