úterý 16. června 2015

Džihádisté z celého světa: táhnete do chalifátu!

aneb "islám vlastně není islám"

Pan Čulík na Britských listech reprodukuje údajný pláč britských muslimů nad tím, jak jejich "děti" táhnou bojovat do chalífátu. Pláč byl akcentován v okamžiku, kdy jeden z těchto džihádistů téměř v přímém přenosu vyletěl do vzduchu při sebevražedném atentátu.
Pochopitelně je tento pláč a nářek zesilován soustavou "nevládních organizací", bojujících za islamizaci Evropy, potažmo světa.

Je ovšem nutné položit několik otázek:
  1. Víme, že "smrt na džihádu" je prakticky jediným způsobem, jakým se muslim může "dostat do ráje". Proč tedy tito lidé brečí nad tím, že se jejich dětem dostalo nejvyššího štěstí, které může muslima potkat?
  2. Jak to, že ze svých dětí vychovali džihádisty, když oni údajně jsou "umírnění"?
  3. Jak to, že nedělají žádná účinná opatření, aby k podobným situacím nedošlo i v budoucnu?

 

K bodu 1

Jsem toho názoru, že stejně, jako se to děje v mešitách v ČR, je i v britských mešitách kázáno o nenávisti k nevíře (tj. k nevěřícím), takže ty dětičky dělají jen to, k čemu jsou vedeny.
Pokud jejich rodiče nevěří, že smrtí na džihádu se člověk dostane do ráje, pak nejsou muslimové a měli odpadnout od víry zcela oficiálně, včetně neislámské / antiislámské výchovy svých dětí.
Obávám se ovšem, že tyto dítky byly vychovávány k podřezávání krků (a jiným podobným radostem) v Británii v nedaleké budoucnosti, a že kvil je reakcí na zmařený džihádenfutter pro tyto aktivity.

K bodu 2

Pokud přistoupíme na tézi, že tito muslimové, co kvílejí, jsou "umírnění", je to názorná ukázka toho, že "umírnění" muslimové jsou pro civilizovanou společnost stejně rizikoví jako ti neumírnění.

K bodu 3

Pokud reflektujeme předchozí dva body, pak dojdeme k závěru, že nedělají žádná účinná opatření jednoduše proto, že ze svých dětí záměrně a cíleně vychovávají džihádisty. Vadí jim jen to, že je někdo zverboval na džihád, probíhající někde jinde.

Budu se asi opakovat, ale nedá mi to:

"Islámský stát", potažmo chalífát, propukl z hlediska islamizace Evropy a USA předčasně. Tamní džihádisté si počínají asi stejně, jako nedočkaví piráti ze Stevensonova Ostrova pokladů, kteří "spáchali" vzpouru ihned poté, co Hispaniola dorazila k ostrovu s pokladem, místo aby počkali, až bude poklad vyzvednut a naložen na palubu (a to Silver plánoval, že nechá kapitána Smolletta provést loď skrze oblast pasátů a rovníkových tišin).
Tato nedočkavost je logická: Nemuseli by se dočkat kýžené smrti na džihádu a následné šukatůry s huriskami. Protože islám vede lidi k extrémnímu sobectví (smyslem existence muslima je zemřít tak, aby se dostal do ráje, vše ostatní je podružné, tedy i šířeji - strategičteji - pojaté cíle islámu), tak vyvolali otevřenou akci bez ohledu na své "bratry ve víře", snažící se o strategické vítězství islámu nad euroamerickou civilizací. Tohle uvažování mají muslimové "zakódováno" z Mohamedových dob, kdy jeho aktivity opravdu potřebovaly především taktiku, ale nikoli strategii.

Historický exkurs

Podobné průšvihy se v historii islámu staly vícekrát, asi nejdůležitějším bylo předčasné povstání části muslimů na Pyrenejském poloostrově, které profláklo záměr generálního povstání s cílem paralyzovat nově vzniklý španělský stát a otevřít středomořské přístavy islámské invazi ze severoafrického pobřeží (což se daří, ale v jiném kontextu, nyní).
Po prozrazení a následném potlačení tohoto povstání došlo ke známému vypovězení muslimů z Pyrenejského poloostrova. S nimi byli odejiti také Židé, protože se na přípravě tohoto povstání aktivně podíleli jako špioni a kurýři (a byla jim patrně připočtena i kolaborace s islámskými okupanty z dob před reconquistou). Strategicky to pro naše předky znamenalo vyčištění západu Evropy od islámu a stabilizace civilizačně - anticivilizační hranice na evropském pobřeží (a později její zatlačování do moře) a možnost soustředit se na odolávání tlaku a následného vytlačování islámu z jihovýchodu Evropy.

Ale k věci

Pro muslimy, žijící uvnitř euroamerické civilizace, případně pro jejich spojence, je chalifát průšvih. Ať už se v případě těch spojenců jedná o konvertity, nebo plánované / skryté konvertity, nebo lidi, nenávidějící demokracii a tržní ekonomiku z důvodů vyznávání jiné ideologie, než je islám (pestrá škála derivátů marxismu, zelení apod., popř. extrémisté křesťanství nebo judaismu), jsou tím zaskočeni a zmateni.
V podstatě jediné, na co se zmohli, je blábolení o tom, že "islámský stát nemá nic společného s islámem", což, pochopitelně, není pravda, protože všechny nezávislé islámské autority byly nuceny konstatovat, že to, co se tam provozuje, je přesně ten islám, který provozoval Mohamed poté, co se dostal k moci (druhé mekkánské období).
Jinými slovy, nyní jsme svědky především verbální džihádistické ofenzívy, zajišťované jednak muslimy, jednak otevřeně proislámistickými agitátory, jednak pestrou směsicí "užitečných idiotů", blekotajících protimluvy typu "islám není islám", a tuto ofenzívu je třeba v následujících měsících až létech ustát. Je také třeba se dívat, kdo všechno v zájmu islámu agituje, protože nepochybuji o tom, že část těchto organizací, potažmo jednotlivců, se bude snažit následně stát součástí protiislamizačních struktur, aby je mohla posléze podrazit a zlikvidovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat