Trávoseč

Opět se začínají ozývat motory sekaček, vzduch se plní vůní (či pachem) rozdrcených rostlin a lidé začínají kýchat.
Trávoseč se provádí proto, že tráva ponechaná do květu začne produkovat masu pylu (jakožto směska větrosnubných druhů rostlin) a na travní pyl jsou někteří lidé alergičtí. V některých státech dokonce sekání trávy majitelům pozemků ukládá zákon.
Problém spočívá v tom, že strunová sekačka stébla trávy neseká, ale drtí. Vzniká přitom aerosol složený z vnitřků rostlinných buněk, doplněný i fragmenty buněčných stěn a membrán. Tento aerosol obsahuje alergeny daleko agresívnější, než jsou pylová zrnka. Po vyschnutí se změní na silně alergizující polétavý prach, který dělá potíže i lidem, co normálně na sennou rýmu netrpí. Část z nich (pokud ne všechny) navíc zalergizuje i na ten pyl, takže vytváří v populaci nové polynotiky.
Výfukové plyny od sekaček na benzínový motor jsou už jen "drobný bonus" k předchozímu.
Faktem je, že existují mnoho set let vyzkoušené metody omezování růstu trávy, které takovéto problémy nedělají.
Jednou z nich je klasické sekání kosou. Faktem je, že dnes to málo lidí umí pořádně, na druhé straně by to mohl být docela dobrý program pro nezaměstna(tel)né, aby nebrali sociální příspěvky úplně za nic. A je to rozhodně rozumnější, než buzerace nezaměstnaných s hlášením se na poště v místě bydliště v určitou konkrétní hodinu a s poměrně malou tolerancí.
Druhou metodou je spásání domácími zvířaty, přičemž velmi systematicky trávu spásají kozy a ovce, nicméně ji dokážou oštípat až na úroveň zeminy i chovaní ptáci: husy, kachny, ale i slepice. Tahle metoda by vyžadovala nějaké přenosné ohradníky a určitou míru dohledu, aby nedošlo ke "sběru opuštěných zvířat" některými spoluobčany.
Další možností by bylo nahrazení trávníku vegetací, která do květu (s produkcí pylu pro větrosnubné účely) jednoduše nejde. Mechy by mohly vegetovat na řadě nyní travnatých ploch a jejich výhodou by byla možnost nasazení herbicidů na nežádoucí trávy a další podobné, v tomto porostu plevelné, rostliny - tedy ošetřování s minimálním podílem ruční práce. Jiné plochy by se daly osázet plošně se rozrůstajícími skalničkami a podobnými rostlinami. Ona i taková Bršlice kozí noha by si s trávou dokázala poradit a udělala by cca dvaceticentimetrový pokryv osázené plochy. To samé by zvládly i hustě vyseté Smetánky lékařské.
Nasazení těchto metod na nahrazení současného objíždění trávníků motorovou sekačkou, jaké zvládne i mírně vycvičená opice, by ovšem vyžadovalo od úředníků, spravujících veřejná prostranství jednak práci, jednak myšlení. Ti se ovšem obojího bojí jak čert kříže.