Mateřská za práci v zahraničí?

Sociální dávky jsou právem chápány jako pomoc státu občanovi, který se ocitl v tíživé situaci. Je docela zajímavé, že takto to chápal i minulý režim, který si říkal socialistický. Vzpomínám, jak bývalý šéf, prcující v oboru jako "prdůch" byl jednou na mrtvici, protože mu v organizaci, v níž působil, dali odměny (aniž by jim docvaklo, co činí), a on tím pádem musel vracet část důchodu.
Je v podstatě jasné, jasné je to i běžnému občanovi, že pokud někdo má příjem, a dobrý příjem, tak prostě sociální dávky (vyjma těch, které nejsou vázány na hmotnou nouzi, ale jsou naopak určitým sociálním benefitem "za něco") nepotřebuje, a pokud je bere, tak okrádá stát.
Velmi rozšířeným způsobem okrádání státu se stal po roce 1989 souběh pobírání sociálních dávek (v hmotné nouzi, v nezaměstnanosti apod.) s ilegální (nebo i legální) prací v zahraničí. Zejména v příhraničních oblastech se objevili "pendleři", kteří přejíždějí buď denně, nebo vždy na část týdne do zahraničí, nejčastěji Rakouska a Německa, za prací. Za tímto fenoménem stojí především nesouměřitelnost tamních a zdejších platů v řadě profesí.
Např. se německým lékařům vyplatí si platit českého kolegu, který za ně drží služby o víkendu, případně prodlouženého přes pátek či pondělí o nějaké dny, a dotyčný lékař přitom dostává víc, než co by měl, i po odpočtu bydlení, stravování a cesty, než co by měl ve zdejší nemocnici. Přitom má výrazně výhodnější pracovní dobu, protože má tři dny (minimálně) "jistě" volné, tedy žádné nepřetržité služby a podobný opruz.
Abych to upřesnil: Lékař v našem zdravotnictví (dtto sestra) může mít směnu od 7 do 18, po ní nastoupit na noční a poté mít zase 8 hodinovou směnu, tedy pracovat prakticky nepřetržitě od 7 hodin jednoho dne do nějakých 15 - 16 hodin dne následujícího, tedy nějakých 32 hodin v jednom tahu). Kdyby takto v jednom tahu řídil řidič náklaďáku nebo autobusu (což, ať se na mě nikdo nezlobí, je přece jen méně kvalifikovaná práce), tak by nastal obrovský průšvih protože "pracovní doba" řidičů je automaticky zaznamenávána a překročení určitého počtu hodin práce v kuse je bráno jako těžký prohřešek řidiče i zaměstnavatele. Zaměstnavatelé v medicíně se hájí tím, že "lékař teoreticky může celou noční službu prospat", což je ovšem opravdu pustá teorie, zejména, pokud lékař v noci slouží pro více oddělení současně, což je rovněž dosti častý jev.
Abych se vrátil k podstatě věci: ti slušnější, kteří seženou takovouto pracovní příležitost v zahraničí, přestanou doma pobírat sociální dávky. Pro ty méně slušné tu máme (byť nepříliš účinný) systém kontrol, které by měly neoprávněnému braní sociálních dávek zabránit.
Tento systém +- funguje. Jistě by se na něm dalo, jako na každém lidském výtvoru, ledacos vylepšit, ale v zásadě je to fungující záležitost. Prostě platí princip: Nemáš příjem, nebo máš velmi malý příjem, dostaneš dávky, máš dostatečný příjem, nedostaneš dávky. Systém funguje i tak, že dávky v hmotné nouzi např. nedostane ten, kdo má nějaký majetek, který by mohl prodat (třeba televizní přijímč).
V současné době se nám soudružka ombudsmanka snaží tento systém nabourat. Prosazuje, aby ženy, které pobírají od státu mateřskou, a současně pracují v zahraničí, mohly dál tento příspěvek dostávat (proč ovšem ne ty, co by si sehnaly práci v ČR, to mi hlava nebere). Nicméně jedná se o v podstatě legalizaci okrádání státu, protože ta mateřská je určena právě na to, aby matka mohla s dítětem zůstat doma a věnovat se mu. Pokud se mu matka nevěnuje, nevykonává vlastně činnost, za kterou je placena.
Soudružka ombudsmanka se opět projevila jako rozvraceč tohoto státu, tentokrát morální i ekonomický.
Přehled jejích předchozích hříchů naprosto perfektně shrnul pan Valenčík na svém blogu, tohle je v podstatě jen pokračování naprosto stejného kursu, jako v těch vyjmenovaných kausách.

Pochopitelně, budou-li se sociální dávky vyplácet těm, kdo je objektivně nepotřebují, nezbudou peníze pro ty skutečně potřebné, což je zřejmě záměrem celé této akce.