středa 29. dubna 2015

Školné na zbytečných oborech?

President Zeman se vyjádřil na téma zbytečných vysokoškolských oborů, na nichž by, dle jeho názoru, mělo být placeno školné. Zcela jistě naprostou většímu příjemců tohoto bonmotu napadnou nejrůznější vědecké "-ismy", vyučované na vysokých školách a fakultách humanitních směrů.
Faktem je, že uvedená myšlenka má mnoho správných a pozitivních aspektů. Včetně toho, že existují i případy, kdy "přemnožení" určitých "odborníků" vedlo ke snahám najít jim "uplatnění" a výsledek byl velice nešťastný pro celou společnost. Asi nejznámnějším příkladem je přemnožení absolventů různých oborů spojených s etikou v USA, které vedlo k pomnožení nevládek zabývajících se bioetickými aspekty nejrůznějších stránek vědeckého výzkumu. Ty byly následně podchyceny a podpořeny velkými nadnárodními firmami a jimi prolobované (po roce 1989 i u nás) "etické standardy" znamenaly rozsáhlé zbrždění akademického výzkumu v řadě oblastí a výzkum v jiných oblastech, stejně jako výzkum menších firem, byly prakticky zlikvidovány.
Výsledkem byla, mimo jiné, monopolizace výzkumu většiny nových léků (akademický výzkum v podstatě přicmrndává pouze na aplikovaných částech typu "testujeme nový a starý lék na pacientech"), do rukou několika málo farmaceutických gigantů, kteří se nyní nemusejí obávat, že konkurence vyvine a vrhne na trh lék novější generace (protože byla zlikvidována těmi "etickými stnandardy" - ne, že by je velké firmy dodržovaly, ony je nedodržují také, ale mají na to aby svůj výzkum přesunuly do zemí, kde daná legislativa neexistuje, což menší firmy a zejména akademická pracoviště nemohou). Proto se jim podařilo prodloužit "dobu použitelnosti" jedné generace léků a v řadě oblastí (např. onkologie) jsou udržovány v používání léky velmi mizerné kvality a nízké účinnosti, ovšem velmi dobrý zdroj výdělku v zemích, kde je tato léčba hrazena (jako u nás) ze zdravotní daně nebo zdravotního pojištění (a nikdo v těchto zemích skutečnou účinnost a tedy i účelnost jejich aplikace, nehlídá). O zavádění nových, účinnějších a k pacientům šetrnějších, generací léků není zájem, dokud ty staré mohou přinášet zisk (tedy minimálně do exspirace patentů). Pochopitelně, tento stav má své oběti, dané obecně méně kvalitní a účinnou léčbou v řadě oblastí, a jejich počet se každým rokem zvyšuje, a to spíš exponenciálně než lineárně. Podobně výrazně stagnuje i vývoj antibiotik a chemoterapeutik.

Je zcela jisté, že pokud budou z humanitních fakult vylézat "odborníci" na "multikulturní kohezi", pak je reálné riziko, že v rámci svého uplatnění prosadí opatření, podporující, nebo dokonce zapříčiňující okupaci státu islámskými hordami. Odborníci na "vědecký genderismus" zase prosazují prasečiny typu povinné rodičovské dovolené pro oba rodiče pod hrozbou sankcí, jak to u nás prosazuje jistá "odbornice" marxistického jména, případně genderové kvóty, které zase prosazuje EU.
Zablokování množení takovýchto (a podobných) škůdců je zcela jednoznačně v plném zájmu celé naší společnosti (tedy, vyjma těch parazitů a těch, kteří se na nich nějakými mechanismy přiživují).

Celá věc má ovšem trochu širší aspekty, o nichž je vhodné se také zmínit:
V dobách po roce 1989, kdy se u nás začaly překotně rozvíjet bakalářské obory, mnohdy ne zcela ujasněné koncepce, jsem slyšel docela zajímavý a dle mého soudu i částečně relevantní argument: Jejich absolventi se naučí práci s literárními zdroji, kritickému přístupu k informačním zdrojům, zkultivují si jazykové (včetně vyjadřovacích) schopnosti a i kdyby se nikde v oboru (či někde poblíž) neuplatnili, tak o to kvalitněji budou vychovávat svoje děti. Tímto mechanismem se pak v delším časovém horizontu společnosti to, co do jejich studia investovala, vrátí.
Jsem toho názoru, že toto velmi platí pro Romy, kde podobná "investice do budoucna" je jednou z mála perspektivních cest, jak tuto minoritu dostat do stavu akceptovatelného majoritní společností. A jsem přesvědčen, že tohle bude také platit i pro ty absolventky, které posléze sklofnou milionáře a následně pověsí svůj diplom nad manželské lože a budou se věnovat dělání dětí a reprezentování choťovy firmy ("on má na to, aby klátil bakalářku / magistru / doktorku s PhD").

Problém vidím v tom, že poptávka po titulech pro titul vedla k tomu, že vznikly opravdu "levné" obory. Tím míním nejen argument na obhajobu jejich existence tím, že se jedná o studium, do něhož stát investuje v podstatě jen osvětlení a otop poslucháren a plat vyučujících, ale i fakt, že se jedná o obory, jejichž vědecká úroveň nepřevyšuje možnosti nebožtíka VUMLu (což zvládl každý vůl, kterého Matka Strana v rámci kádrové politiky do toho studia pustila). Uvedené obory mají s tím jmenovaným VUML, případně "Vokovickou Sorbonnou" společné především to, že se nejedná o nějaké studium založané na znalostech faktografie, ale spíše o předvádění "ideologické pevnosti a uvědomělosti", která se nedá zlomit nějakými fakty. Na takové obory se, pochopitelně, výše zmíněná téze o kultivaci absolventa (absolventky) a společenské investici touto formou do budoucna nevztahuje, protože zde prakticky žádná kultivace neprobíhá.
Matoucím faktorem pochopitelně je, že i tyto obory vykazují formálně "vědeckou" činnost a mají i své časopisy, některé i s impakt faktorem (což je názorná ukázka toho, že tento parametr není žádnou zárukou kvality), a bude velice obtížné je vyfiltrovat nějakými formálními kritérii od oborů podstatných a důležitých.
Určitým, alespoň částečně použitelným, kritériem by mohlo být uplatnění absolventů v oboru, případně v organizacích, vytvářejících nějaký příjem do státního rozpočtu (zde by mohl nastat problém u školství a zdravotnictví, případně dalších podobných sfér, kde část cílových instutucí nevytváří zisk). Dalším faktorem by mohlo být hodnocení komisí z odborníků v oborech, které jednoznačným společenským přínosem jsou.

Celkově se dá ale konstatovat, že tato myšlenka pana presidenta je v principu dobrá a neměla by zapadnout.
Dokonce si myslím, že by bylo možné i v rámci současných pravidel u některých podobných oborů ponechat akreditaci jen pro dálkové studium. To by mohlo sloužit jako určitý filtr kvality studujících.

Žádné komentáře:

Okomentovat