sobota 14. března 2015

Tak nám nařídili očkování ...

Nejvyšší soud se postavil za povinnost očkovat děti předepsaným způsobem. K velkému kvilu jednak lidskoprávníků, jednak různých alternativců, kteří "očkování vůbec nepotřebují" a "bojí se vyvolání autismu, otravy hliníkem, otravy rtutí a dalších rizik".
Co na tom, že práce, dávající do souvislosti autismus a očkování byla odhalena jako vědomý podvod a stažena z časopisu, který ji původně publikoval (a takové věci se ve vědě zase až tak často nestávají). Co na tom, že malé dítě při hře na zahrádce dostane do sebe olizováním a dýcháním prachu mnohonásobně víc hliníku, než kolik ho do sebe dostane v rámci celého očkovacího programu, a rtuti je v tomto programu méně, než kolik jí je v průměrné a všem normám vyhovující krabičce mořských rybiček v oleji.
Soudci Nejvyššího soudu rozhodli rozumně i v tom, že ponechali konkrétní očkovací schéma na úrovni vyhlášky, protože jinak by nastala naprostá nepružnost a nemožnost v reálně potřebném čase zavést nějaké očkování, jehož potřeba by se akutně objevila. Zkušenosti s pružností našich zákonodárců jsou v tomto směru naprosto jednoznačné: Než by se dohodli na tom, od kterého výrobce přijmou ten úplatek za státní posvěcení jeho vakcíny, tak už by nemuselo být koho očkovat.
Paní redaktorka Čápová v Respektu obsáhle cituje také separátní stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové, která se jediná "zastala ubohých lidskoprávně znásilňovaných dítek".
Jako "problematické" je presentováno mj. očkování proti tetanu a proti hepatitidě B.
Kritika těchto očkování pochopitelně plyne z hluboké neznalosti problému:
Hepatitida B zdaleka není tak vzácná, jak se nám snaží oponenti namluvit. Navíc má vztah k jednomu z deseti nejčastěji usmrcujícícm nádorů v naší populaci, a to primární rakovině jater. Očkování proti jejímu původci chrání také proti blízce příbuznému viru hepatitidy D, který je při chronickém zánětu jater jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů uvedeného nádoru (pomineme-li devastující a invalidizující dopad samotné infekce tímto virem na postiženého). Přitom nákaza se může šířit mnoha způsoby, protože stačí relativně malá infekční dávka a jak virus hepatitidy B tak i jeho blízce příbuzný D jsou velmi odolné vlivům prostředí. Navíc je očkování proti viru hepatitidy B nyní povinné pro řadu profesí ve zdravotnické a sociální sféře (a mnoha dalším profesím ho nelze než doporučit). Rovněž je důležité, že toto očkování je provázáno v kombinované vakcíně s dalšími, takže se děje jedním vpichem, zatímco jeho odsunutí někdy k pubertě, kdy začnou být zajímavé drogy a pohlavně přenosné choroby, by znamenalo zákrok navíc.
Pokud se týká tetanu, je sice pravda, že přenos z člověka na člověka u této nemoci nehrozí. Spory původce se ovšem běžně vyskytují v trusu býložravců, nejen obligátních koní, a cestou infekce do těla může být i velmi bagatelní poranění. V této souvislosti je třeba si připomenout např. A. V. Friče, který byl jedním z nejvýznamnějšch světových odborníků na kaktusy a zemřel naprosto stylově: chytil tetanus z bodnutí trnem kaktusu. Kolik srovnatelných bodnutí děti denně při svých hrách utrží? Obávám se, že víc než dost.
Obě uvedené infekce navíc jsou poměrně snadno (po/zne)užitelné jako bojová či teroristická zbraň. Vysoká odolnost původce zaručuje jeho přetrvání během výbuchu v povrchových vrstvách nějaké bomby, i velmi primitivní. Konec konců, spory tetanu se běžně dostávaly do těla vojáků právě střepinami, kontaminovanými během výbuchu min a granátů půdou.
Osobně by mě velice zajímalo, nakolik jsou hlasy proti očkování dány jen negramotností, spojenou s totální ideologickou zaťatostí, prakticky totožnou s vírou v boha nebo na únosy do UFO, a nakolik se jedná o lidi manipulované těmi, kdo si proočkovanost populace nepřejí z jiných důvodů.
Fakt, že je naše populace v důsledku očkování proti tetanu rezistentní vůči nemoci, kterou by bylo možné rozšířit i velmi primitivními prostředky (lze si představit bombu s dvojím pláštěm, vyplněným střepy a koňskými "koblížky" - něco podobného by dokázala vyrobit i mírně vycvičená opice, pravděpodobně tedy i islámský terorista), může být teroristům nepříjemný, protože jiné choroby (snad s výjimkou té hepatitidy B, ale k ní by měli obtížnější přístup) by už potřebovaly sofistifikovanější prostředky, zejména pokud by mělo být současně ohroženo větší množství lidí. A takové by požadovaly systematický výzkum, pokud by se teroristé nedostali k hotovým recepturám z archivů bývalého SSSR nebo USA (do těchto institucí byly přesunuty také výsledky výzkumů, které na toto téma prováděli Němci a Japonci před a za WW2). A je otázka, nakolik by takový výzkum byl v podmínkách například chalifátu nebo základen Boko Haram vůbec možný (technicky) nehledě k tomu, že významná část islámských ideologů vědecký výzkum považuje za kacířství.
Paní soudkyně K. Šimáčková se již "proslavila" svou angažovaností ve prospěch radikálního islámu v kauze šátků, kde stála po boku nadšené islamizátorky Šabatové. Její angažovanost proti očkování, a tedy i proti rezistenci naší populace vůči případnému teroristickému útoku je tedy konzistentní s již projevenými postoji. Bez ohledu na to, čím je k těmto postojům motivována. Konec konců: Dobré úmysly, jak známo, dláždí i cestu do pekla.

5 komentářů:

  1. "Špína", která projde dětským zažívacím traktem, kromě různých patogenů samozřejmě obsahuje různé kysličníky - tedy zejména hliníku a křemíku. Jako laika by mne zajímalo, kolik asi toho hliníku zůstane v dětském organismu touto perorální cestou (samozřejmě opakovaně, ty děti se umažou téměř při každé hře). U injekčního vpichu to zřejmě bude 100 %. Pedro

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co projde přes bariéry, tak je pak jedno, jestli se to dostalo do těla přes střevo nebo injekcí.

      Druhá věc je, že oxid hlinitý (apod) se v krvi už nerozpustí (neutrální pH), zatímco sloučeniny hliníku v půdě dostane žaludeční HCl do rozpustné a alespoň částečně vstřebatelné formy. Takže u některých sloučenin hliníku může být pro hladinu rozpustného hliníku (který má hlavní význam z hlediska toxicity) příjem ústy horší.

      Vymazat
  2. Pokud dřív (tedy myšleno posledních něco přes 100 let) hospodyňky nevařily ve smaltovaném nádobí, tak vařily v hliníkovém nádobí. Každý vojáček vyfasoval hliníkový tzv. ešus a v kapse nosil hliníkový "bagr". Na pádu Říše římské se ve značné míře podílela otrava olovem (staří Římané s oblibou uchovávali víno v olověných nádobách, dostávalo zvláštní příjemnou příchuť). Následky - poruchy plodnosti, všeobecný pokles kvality populace. Následky plíživé saturace lidské populace hliníkem zřejmě nebyly tak drastické jako u saturace olovem, ale zřejmě určitý vliv zde byl (např. všeobecný vzestup výskytu Alzheimerovy choroby). Zřejmě je to námět pro nějaký odbornější článek. Pokud jde o výskyt hliníku ve "špíně", kterou děti dostávají perorální cestou do organismu, zřejmě jde o Al2O3, tedy kysličník hlinitý (převažující složka v bauxitu). Kryolit či snad korund, rubín nebo safír zřejmě nepřicházejí v úvahu.
    O hliníkových solích používaných ve vakcínách jako adjuvans (hydroxid hlinitý, fosforečnan hlinitý) se píše např. v http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_31.htm
    Pedro

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten Alzheimer vyvolaný hliníkem byl v módě v době krátce po ukončení mých studií. Ono to bylo velice atraktivní i pro výrobce nádobí, vím, jak těžce jsme se ženou coby novomanželé sháněli litinové nádobí se smaltem (máme je dodnes).
      Faktem je, že pouhá podobnost otravy hliníkem (mnohem vyššími dávkami, než se dostanou běžně z používání ešusu) a Alzheimera coby důkaz příčinnosti je tak na úrovni 19. století. A kdybych chtěl být zlý, tak bych navrhl toho Alzeimera léčit hliníkem v homeopatických dávkách (protože by to odpovídalo Hahnemanově tézi similia similibus curantur).

      Vymazat
  3. Ještě k tomu "vylepšování" chuti vína - pamatuji, jak se před lety mezi lidmi mluvilo o tom, že do něj výrobci přidávají etylenglykol. Mělo se jednat zejména o vína původem z Rakouska, o populární "svíčce" (Kláštorné červené) se pak zpola žertem zpola vážně říkalo, že by se rovnou mohla lít autům do chladičů místo Fridexu (zřejmě šlo o pomluvu v rámci konkurenčního boje). Ale to už se dostáváme příliš daleko od původního tématu - zda výhrady odpíračů očkování mají reálný základ. Pedro

    OdpovědětVymazat