čtvrtek 26. března 2015

Fašismus? ANO!

Před několika týdny se jako reakce na blogpost bývalého šéfredaktora Reflexu objevila reakce, snažící se zpochybnit jakoukoli spojitost či podobnost hnutí ANO s fašismem.

Realita je, pochopitelně, diametrálně odlišná (jak už to u Britských listů bývá). Hnutí ANO má jak ve svém uspořádání tak i ve svém programu velice mnoho fašistických prvků. Míněn je, pochopitelně, "klasický" fašismus, který dal tomuto politickému směru (či spíš konglomerátu směrů) jméno, tedy fašismus za Mussoliniho v Itálii, od "pochodu na Řím" do začátku druhé světové války, za níž se byli italští fašisté nuceni více-méně přizpůsobit německým nacistům vzhledem k dominanci nacistického státu v bloku fašistických a fašizujících států. Je ovšem nutno konstatovat, že raný Mussolini živnostníky podporoval (proto také oni podporovali jeho nástup), nicméně konce 30. let došlo k postupnému omezování menších podniků a živnostníků legislativou a preferenci podniků velkých. Ty Mussolini na konci své kariéry (už pod vládou Němců ve Spojenci neobsazené části Itálie) plánoval znárodnit.
Ekonomický program ANO se značnou podporou velkokapitálu, řízeného státem (znárodnění je v podstatě nahrazeno soustavou byrokratických příkazů a zákazů), je programem ryze fašistickým. Fašistická (alespoň na úrovni "pozdního Mussoliniho") je i likvidace živnostníků, prováděná méně zjevně než jejich zákaz komunisty ale neméně účinná. Řada omezení v ekonomice ve své sumě v podstatě likviduje drobné podnikatele, pracující na živnostenský list buď samostatně, nebo zaměstnávající několik málo dělníků, případně vedoucích nějaké učně. Zcela likvidační jsou elektronické pokladny pro živnostníky, kteří tuto aktivitu vykonávají jako vedlejší činnost při zaměstnání. Toto opatření představuje i účinnou bariéru proti vznikání nových drobných podniků.
Sám Babiš má v "hnutí" prakticky stejné postavení jako měli vůdcové fašistických či nacistických stran (včetně ryze formálních voleb se sto procenty "správných" hlasů) a jeho Agrofert má v české ekonomice naprosto ekvivalentní postavení státem protežovaného podniku, v jehož zájmu se vytvoří či případně "přiohnou" zákony, jaký měly třeba I.G. Farben nebo Reichswerke Hermann Göring v nacistickém Německu.
Takže zejména při zohlednění faktu, že jsme za těch necelých sto let od vzniku prvních fašitických stran poněkud pokročili, že některé věci prostě nejsou možné a jiné, tehdy nemožné, dnes možné jsou (nedovedu si představit Babiše v uniformě s černými holínkmi, jak sleduje přehlídku své gardy, na druhé straně třeba ten Mussolini dost dobře nemohl čerpat EUrounijní dotace, které jsou také socialisticko - fašistický prvek ekonomiky). Základní principy však zůstávají stejné a ekonomický i politický program ANO je s klasickým fašismem velice dobře kompatibilní.
Je třeba ovšem konstatovat, že poměry v Itálii za Mussoliniho nebyly o mnoho horší než to, co znají pamětníci Husákova "gulášového socialismu". Inferno holokaustu přinesl až nacimus, který se od klasického fašismu v některých aspektech dosti lišil.

2 komentáře:

  1. Hmmm... to jako abych ten rozepsanej článek vyhodil, žejo? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naopak by mě potěšilo, kdyby se někde objevilo něco podobného, byť se třeba v detailech lišícího a s akcentem na jiné věci, kterých jsem si já nevšiml.

      Vymazat