PEGIDA děsí. Oprávněně? 1.

Německem obchází strašidlo. Jmenuje se PEGIDA. Multikulturní fronta se proti němu spojila v jeden šik, od "pohodových sluníčkářů" po čerstvě navrátilé džihádisty, ještě s krví na rukou. Někam mezi, ale obávám se, že blíže k těm džihádistům, se přiřadil i nově zvolený předseda Ústřední rady Židů, Josef Schuster, který označil toto hnutí za "nezměrně nebezpečné".
Můžeme zcela jistě spekulovat, proč toto hnutí funguje především v bývalé NDR. Nabízí se asi tato vysvětlení:

• Tamní občané mají s totalitou relativně nedávné zkušenosti, proto lépe než ti ze západní části Německa rozpoznávají nastupující totalitu i její slouhy uvnitř společnosti
• Byli konfrontováni s islámem daleko rychleji než bývalé Západní Německo, a tudíž se u nich nedostavil "syndrom pomalu vařené žáby"
• Mají relativně nedávnou zkušenost s tím, jak masové občanské protesty dokázaly zvrátit negativní vývoj ve společnosti, takovouto zkušenost, při vší demokratičnosti, nemají západní Němci vůbec

Můžeme také spekulovat o tom, proč se Josef Schuster, jménem Židů v Německu, přidal na stranu džihádistů, snažících se Německo přetvořit na islámský stát se šaríjou, vybíjením nemuslimů, vyjma tolerovaných křesťanů a judaistů, zneprávněním žen atd. (zcela vážně proponují vybití 1 - 5 * 10^8, tj. řádově stamilióny, "nevhodných" obyvatel Evropy), prostě se vším, co je neoddělitelnou součástí islámu (už proto, že to nařídil a sám šel příkladem vstříct jeho tvůrce), a o čem evropští muslimové vcelku nepokrytě prohlašují, že to v Evropě co nejdříve hodlají zavést. Jako podklad pro spekulace se nabízí následující:

• Je opravdu tak hloupý, aby nedokázal rozpoznat nebezpečí islámu a isamizace (považuji za krajně nepravděpodobné).
• Sympatizuje s islamisty, protože jimi proponovaný a v mnoha zemích historicky zavedený systém, kde Židé zaujímají sice polootrocké postavení vůči muslimům, ale jsou nadřazeni křesťanům a zejména veškeré "chamradi", neuznávající "toho správného boha", ať už se jedná o přívržence jiných konfesí, nebo pestrou škálu od "něcistů" přes agnostiky až po přesvědčené ateisty.
• Sympatizuje s islamisty, protože islám je blíže judaismu než křesťanství (o jiných konfesích a různých formách bezvěrectví nemluvě).
• Sympatizuje s islamisty, protože jsou proti demokracii a od jejího zrušení si slibuje získání nadřazeného postavení Židů (a hlavně judaistů) vůči ostatním členům společnosti

Druhý až čtvrtý bod považuji za reálně blízké skutečné motivaci tohoto pána, v nějaké pro jeho osobu originální směsce.
Faktem je, že vyhranění přívrženci křesťanství, ale i judaismu, se v internetových diskusích opakovaně nechávali a nechávají "slyšet" v tom smyslu že rovnoprávné postavení "nevěřících psů" s nimi, coby vyznavači té jediné pravé víry, je pro ně velmi obtížně snesitelné. Řada z nich si stěžuje i na odklon potomků od "pravé víry", který nemohou zlomit nějakým vynucením pomocí státní moci, jak to bylo běžné (a podchycené platnými zákony) ještě za Rakouska - Uherska, tedy ještě před sto lety. Islámistická společnost, alespoň v té formě, jak si ji idealizují a jak jim ji různí islámističtí agitátoři předstírají, se jim proto může zdát hotovým "duchovním rájem na zemi".
Faktem rovněž je, že josefínské reformy, které znamenaly zrovnoprávnění Židů se zbytkem populace, a které řadové Židy nadchly do uctívání tohoto z mnoha pohledů kontraverzního císaře pána (včetně přejmenování pražského Židovského města na Josefov) na jedné straně  poskytly běžným obyvatelům této národnosti vymanění se z feudálních omezení a prostor k osobnímu i ekonomickému uplatnění, srovnatelný s tím, co měly k dispozici jiné národy Rakouska, ale na straně druhé došlo k erozi židovské komunity, řada jejích členů se nechávala pokřtít a uzavírala smíšené sňatky a hrozilo, že dojde k asimilaci Židů do majoritní národnosti, u nás do česko - německé směsky. To, pochopitelně, řada rabínů hodnotila negativně, protože tito Židé (respěktive jejich potomci) se stali občany židovského původu, nad nimiž neměli žádnou moc a postupně přicházeli i o neformální autoritu. Proto jakýkoli zvrat v tomto procesu byl přinejmenším částí ortodoxních rabínů vítán (včetně toho, že někteří takto vítali i Hitlera a jeho vytlačení Židů a židovských míšenců ze zbytku společnosti, coby příležitost ke znovuzformování židovského národa, striktně odděleného od ostatní populace). Mnozí z nich se zapletli i do kolaborace s nacisty a následně se paradoxně (pokud přežili) podíleli na tvorbě Izraele (což židovskou spolužačku a kamarádku mojí matky po návratu z koncentráku tak znechutilo, že z Izraele, kam odešla hned po válce, reemigrovala do USA - tehdy jsme byli ještě s Izraelem kamarádi, takže o svém znechucení mohla mamince napsat; pak se viděly až po roce 1989).
V samotném Izraeli kolem toho byla silná kontraverze, která minimálně v jednom případě skončila úspěšným atentátem na pronacistického kolaboranta. Článek na téma židovských kolaborantů s nacisty a jejich krytí orgánů státu Izrael lze najít zde.
Dalším faktem je, že my jsme po válce potrestali kdejakou rozhoďnožku, přidržující Němcům, i kdejakého tajtrlíka, účastnícího se jejich estrád, bez ohledu na to, že toto jednání bylo mnohdy vynucené a na bojeschopnost Německa mělo zanedbatelný vliv (a podobně si počínaly i další evropské národy, které prošly okupací).