Matematika u maturit? 1.

Vzhledem k tomu, že ministr Chládek se  vyjádřil, že hodlá "vrátit do hry" povinnou maturitu z matematiky, dovoluji si opublikovat několik starších textů na toto téma, včetně odkazu na jakousi primární diskusi.

Před několika lety jsem byl postaven před úkol položit přes skupinu empiricky získaných bodů (získaných měřením dvou veličin, které bylo možno použít jako souřadnice x a y) přímku, odpovídající lineární regresi. Protože matně vím, že něco takového existuje, začal jsem prohledávat web.
Narazil jsem na vícero stránek matematiků, kteří zahrnuli čtenáře haldou informací na téma "jak snadno a rychle odvodíme výpočet lineární regrese prostředky vyšší matematiky". Výsledkem (pokud poslední řádek tedy měl být výsledek) byla zpravidla skupina nesmyslných klikyháků. Jeden pán tam prováděl velice podrobné odvozování, které bylo asi do poloviny nadějně srozumitelné. Nicméně pak se mu v tom odvozování objevil jakýsi klikyhák, který poté byl součástí i finálního vzorce. Protože nebyl nijak definován, ale zase tam byl jen jeden, dovolil jsem si autorovi stránek napsat dotaz, co ten klikyhák znamená. Odpověď mi přišla asi po půl roce s omluvami, že byl mimo republiku a nevybíral poštu, a že ten klikyhák je sigma. Takže mi opravdu hodně pomohl.
Naštěstí jsem v té době už nalezl stránky jakési biochemické instituce, kde byl postup jasně a jednoznačně popsán stylem: vypočti průměr hodnot x, průměr hodnot y, průměr čtverců rozdílů hodnot od průměrů a výsledné hodnoty dosaď do vzorce A pro výpočet parametru k a do vzorce B pro výpočet parametru q (rovnice přímky y = k*x + q).
Jinými slovy, na vlastní kůži jsem se názorně přesvědčil, jak matematici nejsou schopni jasně a jednoznačně popsat jasný a jednoznačný vztah, ale obalují to bláboly nesmyslných grafických skřeků (viz to sigma) a současně ani nejsou schopni smysluplné komunikace se zbytkem lidí (viz opět to sigma).
Doporučuji rovněž čtenářům porovnat např. popisy postupů statistických výpočtů v monografii Jana Hendla "Přehled statistických medod zpracování dat" a tytéž postupy v obecném dílu Českého lékopisu č. 4, díl 1 (obecný). Zatímco z prvního zdroje v řadě případů není prakticky možné zjistit konkrétní výpočetní postupy - prostě proto, že jsou ve vzorcích použity nikde nedefinované konstanty a proměnné (které autor vykouzlil odkudsi "ze vzduchu", jak kouzelník Pokustón bílé králíky), v případě druhém je vše naprosto precizně popsáno, pokud je použit nějaký symbol nebo zkratka, pak je to předem vysvětleno nebo odkázáno na předchozí text, kde je jednoznačná definice i s algoritmem výpočtu.

V roce 2010 se odehrála debata na Britských listech o smysluplnosti zařazení matematiky jakožto maturitního předmětu:

17.3.2010
Škola hrou? Ani náhodou! (1)
A začíná to už u platového ohodnocení, nikoli u „evaluace“ školy a jejího učiva!
Miloš Dokulil

19.3.2010
Škola hrou? Ani náhodou! (2)
Ani didaktika či metodiky nejsou „za vodou“!
Miloš Dokulil

24.3.2010
Škola hrou? Ani náhodou! (3)
Otázka hamletovská: Matematiku výrazně ve školním „menu“ mít, anebo ji potopit?
Miloš Dokulil

25.3.2010
Problém současné školské matematiky
Jan Šimůnek

26.3.2010
Jak je tomu s matematikou?
Leopold Kyslinger

29.3.2010
Časovaná bomba jménem matematika
Karel Kameník

30.3.2010
Matematika
Zoufale malá míra reflexe současného stavu
Jan Šimůnek

31.3.2010
Proti dezinformaci o matematice ve škole
Leopold Kyslinger

1.4.2010
K debatě o matematice
Současný přístup k matematice je špatný
Jan Knitl

2.4.2010
O matematice a maturitách
Příspěvek k probíhající debatě
Zdeňka Bednářová

6.4.2010
Na lenost žáků doplácí výuka v náročných oborech
Vladimír Wagner

9.4.2010
Pokud nám jde o totéž, měli bychom dokázat najít společnou řeč
Jan Šimůnek

14.4.2010
Za matematiku ještě nudnější
Hynek Bíla

15.4.2010
Můj pohled na metody vzdělávání v matematice se od názorů Jana Šimůnka diametrálně liší
Vladimír Wagner

21.4.2010
S panem Bílou nacházím shodné body, s panem Kyslingerem nikoli
Jan Šimůnek

22.4.2010
Ještě jednou k té matematice
Hynek Bíla

pokračování