úterý 13. května 2014

Přehlídka ztracených příležitostí

Nedávno proběhlé výročí našeho vstupu do EU vyvolalo rojení neujrůznějších chvalozpěvů, které si v mnohém nezadají s oním "... na věčné časy a nikdy jinak!". EU může za vše pozitivní, co jsou autoři schopni vymyslet, a mnohdy i za to negativní, co oni považují za pozitivní.

Nemohu si pomoci, ale EU chápu jako přehlídku ztracených příležitostí. Co tedy všechno EU prošvihla (a výčet zcela jistě není a nemůže být úplný):

1. Společný jazyk, vzhledem k tomu, že se Němci a Francouzi nedokázali dohodnout, zda budou zbylé národy EU poněmčeny nebo pofrancouzštěny, začala dominovat agramaticko - aortografická hatmatilka, kterou se komunikuje za Kanálem a Velkou louží. Zcela jednoznačně ke škodě věci. Faktem je, že jakýkoli umělý jazyk by podobnou funkci mohl plnit o desítky až stovky procent lépe (záleží na tom, co vezmeme jako základ) a byl by zcela jednoznačným přínosem ke společné evropské identitě.
2. S tím souvisí i další: hatmatilkoidnost EUrolegislativy, daná tím, že ke každému aktu EU existuje verze v každém z jazyků EU, nicméně tyto verze se liší, protože některé odborné administrativní a justiční termíny jsou vzájemně nepřevoditelné.
3. EU sice vyrobila normy na banány, okurky a kdeco dalšího nepotřebného, ale nedokázala sjednotit technické normy. Dodnes je elektrický přistroj zakoupený v jedné zemi EU nepřipojitelný (bez adaptéru) do zásuvky ve většině zemí dalších.
4. Pořád nemáme společný trh, pořád neexistuje volný pohyb osob, zboží a služeb mezi jednotlivými zeměmi. Přičemž toto je asi jediná věc, kvůli níž by měla mít EU smysl.
5. S tím souvisí i natolik idiotsky nastavená pravidla, že i těch několik málo svobodně tržních prvků, které se v ekonomice EU nad úrovní států uplatnilo, vedlo k ekonomickému kolapsu států na jihu EU a, co je ještě horší, transferu ekonomických benefiů do zemí na severu, především Německa.
6. EU nemá ani náznak nějaké společné kulturní politiky, která by podporovala, nebo dokonce šířila, evropské hodnoty.
7. Místo toho máme "vlajku" (neoficiální), "hymnu" (rovněž neoficiální), "presidenta" (s naprosto nejasnými a spíše obskurními pravomocemi), parlament (jehož pravomoce nejsou reálně ani tak velké, jaké byly pravomoci Rakousko-Uherského parlamentu za Franze Josefa I), navíc s neexistencí celoevropských politických stran s nějak definovaným politickým programem.
8. V souvislosti s výše uvedeným EU postrádá velmi podstatnou věc, bez níž soustátí (jakékoli) nemůže trvale existovat, a to je politický národ. Něco takového rozhodně nemůže vzniknout přehrádečným dělením evropských úředníků, už proto, že ti jsou naprosto odtrženi od reálného života. Proto z podstaty věci nemohou vědět, za jaké cíle (v pravicové či levicové variantě) by měli bojovat a veškeré jejich úsilí se spotřebovává na oparace ryze korupčního charakteru.
9. EU aspiruje na náhradu NATO v Evropě, ovšem sama ukázala opakovaně v různých krizích jak totální vojensko ekonomickou impotenci, tak i naprostou nekompetentnost lidí, kteří předstírají, že tomu chaosu pod modrou vlajkou velí. Naposled v souvislosti s probíhající krizí na Ukrajině.

Zkrátka: Pokud bych chtěl totálně zdiskreditovat myšlenku nějakého ekonomického a politického sjednocování Evropy, stačilo by mi vytvořit něco jako EU a následně nechat událostem volný průběh, ono by se to podělalo do přibližně dnešního stavu úplně samo a spontánně. Můžeme si zcela jistě položit otázku, zda byl původní projekt "sjednocování Evropy", dávaný dohromady nedověšeným nacistou spolu s nedověšeným francouzským kolaborantem s nacisty, opravdu míněn jako zárodek sjednocení Evropy, nebo zda byl vytvořen právě proto, aby nějakému opravdovému a do hloubky jdoucímu sjednocování zabránil.
Paradoxní je, že naopak "zlí nacionalisté", obviňovaní z kde čeho a především ze snahy o "rozbití" EU jsou schopni zcela racionální a pragmatické přeshraniční spolupráce, a dokonce i v situacích, kdy průniky jejich programů jsou pod  úrovní 50 procent.

Obávám se tedy, že EU není schopna přispět k větší integraci Evropy, naopak, může rozdrbat i to málo, co funguje, např. nastavením nesmyslných a jednostranně diskriminujících pravidel. Rovněž se obávám i toho, že přerůstá do podoby "žáby na prameni", která hlubší a smysluplnou integraci evropských národů stále více znesnadňuje či znemožňuje. Navíc otevíráním prostoru EU civilizačně nekompatibilním imigrantům (v situaci, kdy miliony obyvatel EU, a zejména mladších, nejsou schopny najít práci) přímo devastuje prostor jádra evropské civilizace.
Naskýtá se otázka, zcela jistě už mnohokrát položená, zda by nebylo lepší EU rozbít a nahradit nějakou skutečně smysuplnou formou spolupráce, skutečně výhodnou pro jednotlivé státy a jejich obyvatele. A jsem toho názoru, že právě k tomuto vyústění by měly směřovat i nadcházející EUrovolby, včetně směřování stran, které v nich pošleme do EUroparlamentu.

4 komentáře:

  1. Běžte do s těmi vašimi argumenty do Háje (u Opavy) Pergille. Jak mám oponovat, když se nedá než souhlasit?

    Aspoň jedem bod proti - společná novořeč: Existuje esperanto, směsice různých jazyků, která se nikdy nestala jazykem pro běžné užívání. Přes veškerou z
    snahu zůstala jako libůstka pro úzkou skupinu fanoušků. A tak se u nás střídá němčina, ruština, angličtina...
    Ostatně arabština je taky zajímavý jazyk, že? Nebo zjednoušená čínština. [;>)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud by se esperanto zavedlo někde do 4. - 5. třídy ZŠ, tak by nebyl problém v následujících letech už vybrané předměty učit v tomto jazyce (např. celoEUnijní učebnice fyziky, chemie, matematiky, biologie). A pro výměnné pobyty žáků / studentů by byla otevřená celá EU, nikoli jen s jazykovou výukou kompatibilní státy.

      Vymazat
    2. Zdeněk Žíkovecký14. května 2014 v 12:28

      Když Zamenhof sestavoval Esperanto, tak jako vzor pro jednuchou gramatiku obdivoval právě angličtinu. Každý vzdělanec dnes stejně potřebuje umět číst anglicky, tak proč zavádět kromě národního a světového jazyka ještě třetí? Jerome Klapka Jerome napsal, že angličtina by se snadno stala světovým jazykem, kdyby její výslovnost byla poněkud méně náhodná. Ovšem dnes nám může zcela jedno, jak to ti breptové vyslovují; kdybych se náhodou potkal s nějakým cizincem osobně, tak mu vždycky můžu vrazit do ruky papír a propisku, ať mi to napíše. Tu jejich spoukn ingliš k ničemu nepotřebuju, podstatná je "tarzanština", abych si mohl přečíst počítačovou dokumentaci, beletrii (například Zeměplocha je nepřeložitelná), a pokecat si na mail-listech s lidmi po celém světě.

      Vymazat
    3. 1. Angličtina jsou jen takové skřeky. Nemá jasně definovaný význam slov, nemá jasně definovaná gramatická pravidla a nemá ani pravidla ortografická.
      2. Z předchozího plyne, že je
      - velmi nekvalitním nástrojem k jakékoli kominikaci (v podstatě ani návod na použití toaletního papíru v ní nelze napsat tak, aby byl jednoznačný a obecně strozumitelný)
      - je v podstatě nenaučitelná - ta "většina vzdělanců" jen vydává skřeky, pro rodilého mluvčího nesrozumitelné
      - je velmi nevhodným nástrojem pro myšlení
      3. Angličtina je jazyk diskriminační - je různá pro různé sociální vrstvy i místa původu. Neexistuje v ní nějaký obecně platný jazykový standard, i z toho vyplývá skřekovitost angličtiny. Uživatelé učebnic podle Cambridge a podle Oxfordu se učí dva odlišné jazyky (a uživatelé učebnic z USA zase další, zcela odlišný jazyk).

      Esperanto má jednoznačně daný význam slov a jasně a jednoznačně definovaná gramatická i ortografická pravidla. Dá se naučit během jednoho školního roku.

      Vymazat