úterý 20. května 2014

Kdyby měla teta kulky ...

"Kdyby měla teta kulky, tak by to byl strýc", praví staročeské přísloví.
Nejde, pochopitelně, o příbuzenstvo, ale o nedávné zvíření vod kulturních vítězstvím vousaté "Conchity Buřtové" v písničkové soutěži Eurovize.
Problémem asi není samotné vítězství (taková věc bude zproblematizovatelná vždy a v současnosti svou roli sehrály i politické tlaky, protože se soutěže účastnily i zpěvačky z Ruska a Ukrajiny). Jestli jsem pochopil dobře chaotické informace na webu o této soutěži, tak ta nemá (na rozdíl třeba od slavíka) kategorie typu zpěvák, zpěvačka, skupina. Tudíž by mělo být úplně jedno, pokud by Buřt zpíval jako Buřt a ne jako Buřtová.
Na netu se, pochopitelně, objevily nejrůznější reakce, od nadšení ze strany jednak Rakouska, jednak příznivců LGBT komunity, jednak negativní až nenávistná, od nejrůznějších konzervativních a zejména bigotních skupin a organizací (náš Protiproud podobné věci chápe coby předzvěst konce světa).
Za sebe se přiznám ke dvěma věcem:
1. soutěž Eurovize mě zase tak moc neoslovuje, takže po stránce hudebního vkusu mě nechává chladným.
2. pokud zde nebyly kategorie podle pohlaví, tak nemám s účastí muže převlečeného za ženu problém. Pokud by zde byly kategorie zpěvák zpěvačka, tak by celá záležitost byla poněkud problematičtější. Nicméně ty kategorie bývají spíše zřízeny kvůli fandům a fanynkám, kterých bývá různé procento v mužské a ženské části populace, takže spíše reflektují "genderovou nerovnost" posluchačů a příznivců než samotných interpretů. Nehledě k tomu, že v kategorii "skupina" se stejně vedle sebe dostanou čistě mužské, čistě ženské i smíšené kapely. Další věcí je, že soutěže tohoto typu nemají žádná objektivní kritéria (vyjma počtů hlasů diváků), takže pojem "lepší" či "horší" není vázán na nějaký měřitelný výkon.
Výše uvedené je a bylo problémem ve sportu, kdy muži, v důsledku odlišné stavby těla (i na mikroskopické úrovni) podávají především v silových sportech (ale i třeba ve výkonech na kyslíkový dluh, jako je běh na 50 či 100 m, v souvislosti s vyšší vazebnou kapacitou krve vůči kyslíku) a oddělení pohlaví zde zajišťuje férovost soutěže. To se také hlídá např. testy na sex chromatin (což je "sbalený" nadbytečný chromozom X, který mají v sobě, nejčastěji někde pod povrchem jádra, nebo dokonce v jeho vychlípenině, ženské tělesné buňky). Pokud by se zde začaly objevovat "vousaté sportovkyně" v ženských kategoriích, tak by jistě nenastal konec světa, ale v řadě sportovních disciplín by účast žen jako takových pozbyla smysl. Ledy by se genderová neurčitost obešla kategorií pro matky s dětmi.
Vítězství Buřta / Buřtové mě tady nechává chladným a k hysterickým hlasům o úpadku a konci světa se v tomto případě stavím skepticky až odmítavě.

1 komentář:

  1. Travestité mi nevadí. Chodil jsem do "jejich" hospody. Zvykli si na mě a já na ně.
    Vadí mi (esteticky, ne principem) kombinace ženského a mužského "looku". Prvoplánový Ženomuž či Mužožena je (pro mě) cosi patologického nebo aspoň nevkusného.
    Komunista, který se modlí v kostele. Kněz poskakující v průvodů LGBT.
    Jinak ať si každý dělá co chce - děcka si buď vyberou, nebo se přizpůsobí. Co mi je po tom. Když těch úchylek bude víc než určité kritické procento, dojde k vymření takové populace. ("Příroda ví, co dělá" - i když to někdy dělá oklikou.)
    [;>/

    OdpovědětVymazat