sobota 8. března 2014

Proč není Krym Rakousko nebo Sudety

Ruský zábor Krymu patrně bude potvrzen 16. 3. referendem tamního obyvatelstva, protože nadpoloviční většinu tvoří Rusové, cítící se ohroženi např. jazykovými zákony, prosazovanými gartniturou, která byla z Majdanu vynesena k moci. Tento zábor je kritizován prakticky shodně všemi, kdo píší nebo jinak reportují za americké či EUrounijní peníze, a přirovnáván k pomnichovskému záboru československého pohraničí, anšlusu Rakouska a podobným aktům. Je zajímavé, že se nejméně objevují srování s albánským záborem Kosova, který se odehrál v režii EU a USA a z něhož má tehdejší US věrchuška nehorázné prebendy ve formě exkluzívních práv na využívání tamního (na evropské poměry značného) nerostného bohatství.

Pokud se podíváme do historie, tak Krym nikdy nebyl součástí Ukrajiny.
Byl územím ve velmi volném spojení s knížectvími v oblasti dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska, mezi nimiž Krymu nemělo žádné nějaké nadstandardní vztahy. Posléze byl dobyt tatarskými hordami a stal se územím Zlaté Hordy, která systematicky vybíjela tamní netatarské obyvatelstvo až do jeho praktického vyhubení.
Zlatá Horda se poté, co jí bylo zamezeno svou ekonomiku udržovat loupežemi a zotročováním okolních obyvatel a současně vlastní nemuslimské obyvatelstvo prakticky kompletně "spotřebovala", se začala ekonomicky, politicky i vojensky hroutit (což je obvyklý konec islámských států) a následně byla obsazena vojsky Ruského carství. Byl to tedy proces ne nepodobný španělské reconquistě.
Následnými peripetiemi se přes zmatky revoluce a občanské války stal součástí SSSR, a to jako součást RSFSR. Za druhé světové války se neruské obyvatelstvo masově spojovalo s nepřítelem (opět je zde analogie s tím Španělskem, kdy muslimové a Židé byli postiženi vládnoucí mocí poté, co se předčasně prozradilo a bylo rozbito a potlačeno jimi připravované povstání, které mělo otevřít přístavy muslimské invazi z Afriky) a stihl je za to kolektivní trest, jehož oběti můžeme lidsky litovat, ale na druhé straně bychom si měli uvědomit, že bolševismus (stalinského ražení) a islám jsou naprosto stejně zrůdné a zločinné ideologie, takže je v podstatě jedno, zastánci které z nich vyhrají.
Přičlenění Krymu k Ukrajině byl ryze nelegitimní akt Chruščeva a jeho nejbližšího okolí a legitimnost této akce byla srovnatelná se záborem Podkarpatské Ukrajiny a části bývalé Haliče po druhé světové válce (shodou okolností byly i toto územní zisky pro Ukrajinu).
Problematičnost této akce se projevila naplno v okamžiku, kdy došlo k rozpadu SSSR a obyvatelé Krymu (většinově Rusové) se ocitli v cizím a pro ně nepřátelském státě. Na druhé straně nepřátelském pro etnické Rusy proto, že Ukrajinci i Tataři jim podhazovali viny sovětského státu (byť ne zcela právem, málo se myslí na to, že Rusové v SSSR trpěli velmi podobně jako jiné národy).

Zábor Krymu se rozhodně nedá srovnávat se záborem československého pohraničí v roce 1938, protože to bylo území, které k českému státu patřilo dlouho předtím, než se tam usadili předkové sudetských Němců (vyjma Chebska, získaného Janem Lucemburským už s německy hovořícím obyvatelstvem).

Druhou věcí je, že ukrajinské události naplno ukázaly míru rozkladu jak USA (pod vedením islamistického agenta Obamy), tak EU (pod vedením směsice evropské civilizaci silně nepřátelských individuí, vyznávajících různé druhy antidemokracie a totality). Zmínění nepřátelé euroatlantické civilizace dovedli tyto státní útvary k totální politické i vojenské impotenci a nyní sklízejí plody toho, co dlouhá léta sami a velice usilovně pěstovali. Naštěstí pro nás je sklízejí předčasně a impotence EU by měla být signálem k tomu. aby se jednotlivé "členské" státy začaly vymaňovat z této organizace a zajišťovat si svou obranu sice společně ale zcela nezávisle na EU (a patrně i NATO).

A pokud se nás někdo snaží postrašit tím, že ruské impérium, namlsané Krymem, následně sežere i nás, tak bychom mu měli odpovědět otázkou: A co by pro nás ta EU v případě takové hrozby udělala? Soudruh van Rompuy by se na soudruha Putina ošklivě zatvářil? Případně by mu pohrozil, že si doma pustí ruský plyn, aby mu tím zkazil pověst? Protože to je asi tak vše, co reálně může udělat. Evropa je, i jeho vinou a vinou jeho ideových souputníků, ještě bezmocnější, než byla v roce 1968, a i tehdy pro nás nehla ani prstem.

Žádné komentáře:

Okomentovat