čtvrtek 21. listopadu 2013

Kvo - kvo - kvóty

Jsme ujišťováni ze všech stran, že zastoupení různých skupin na atraktivních státních, politických i soukromých postech je silně nedostatečné. Jedinou cestou, schopnou přinést změnu k lepšímu, jsou kvóty na "spravedlivé" zastoupení.
Pominu nyní kvoty nacionální a jiné etnické a soustředím se na kvóty pro ženy, které by měly zajistit jejich "dostatečné" zastoupení ve firmách, politických stranách, i mezi politiky. Pláč z feministicko - politicko korektních luhů a hájů se ozývá z toho důvodu, že mezi nejvyššími šéfy jak ve státě, tak i v soukromé sféře, je zastoupeno nedostatečné množství (podle různých odhadů od 5 do 10 procent) žen.

K tomuto pláči lze říci následující:
1. Mezi mužským a ženským organismem existují významné rozdíly a asymetrie při zajíšťování potomstva.
Uvedené asymetrie se projevují ve dvou oblastech:
A. Obecně větší citlivost ženského rozmnožovacího ústrojí v období mezi narozením ženy a početím příslušného dítěte na nejrůznější škodliviny, zanechávající buď rezidua nebo reziduální účinky na pohlavních buňkách
B. Nároky na ochranu zárodku a později plodu před řadou negativních vlivů potenciálně působících v době těhotenství. Při tom, bohužel, platí, že řada uvedených negativních vlivů se projeví nejvíce v tak časných stádiích vývoje zárodku, že během nich zpravidla ještě žena neví, že je těhotná, případně to tuší, ale není to potvrzeno.
Z důvodů, spadajících pod předchozí dva body, existují restrikce kontaktu se škodlivinami, cílené na "ženy v prefertilním a fertilním věku".
C. Úloha ženy je v zásadě nenahraditelná i v době po narození dítěte, a to jak zajištění optimální výživy dítěte kojením, tak i zajištění péčí o ně, vedoucí k optimálnímu emočnímu a rozumovému vývoji dítěte. Veškeré pokusy ženy z této role péče o dítě odstranit vedly vždy ke vzniku emocionálně deprivovaných sociopatů, velice často se zvýšeným výskytem různých somatických chorob. Výsledky takovéto náhradní péče mají prakticky vždy problémy s navazováním normálních sociálních vazeb a vytvořením eufunkční rodiny. Z uvedeného ovšem plyne obtížnější a pomalejší budování profesní kariéry u žen, které je ovšem "normálním stavem", který kvóty nijak nevyřeší.

2. Existují mezipohlavní rozdíly ve stavbě těla, pevnosti kostí. Ženy středního a vyššího věku mají mnohonásobně vyšší výskyt osteopenie a osteoporózy; tyto stavy vedou k vyšší lomivosti kostí při mechanické námaze. Mají rovněž nižší svalovou sílu, což je dané nejen v průměru menší hmotnosti svalů, ale i menší svalovou sílou na čtvereční centimetr řezu ženským kosterním svalem proti mužskému.
Naopak mají ženy větší volnost kloubů (=rozdíl mezi maximální flexí a extenzí, případně extrémy v rotačních polohách, je vyšší než u mužů), což vede nejen k jejich lepšímu uplatnění při tanci nebo baletu, ale i při mechanických manipulacích (včetně např. víceprstého psaní na klávesnici), pokud nejsou spojeny s nutností vynaložit větší svalovou sílu.
Rozdíly ve stavbě pánevního dna způsobují u žen vyšší riziko jejího obsahu tělesnými otvory v rozkroku.
V oblasti senzoriky mají ženy zpravidla vyšší míru barvocitu a méně se mezi nimi vyskytují osoby s poruchami barvocitu (v extrému až barvoslepé), což je dáno přítomností dvou chromozomů X v jejich organismu, protože zde leží klíčové geny pro oblast zajištění barevného vidění a je mnohonásobně vyšší pravděpodobnost, že nedostatečnost jednoho chromozomu X bude vykompenzována normálním stavem u druhého.

3. Existují mezipohlavní rozdíly, dané působením pohlavních hormonů na mozek, včetně toho, že u žen existují výkyvy ve výkonnosti, dané střídáním fází menstruačního cyklu.
Konec konců, ovlivnění psychiky je jeden z důvodů vykrmování ženských sportovkyň deriváty testosteronu. Na prostý nárůst svalové hmoty by totiž stačily estrogeny (nebo jejich deriváty či analoga), které se takto běžně užívají u jatečného dobytka, chovaného na svalovinu, a které by ženám zdaleka nedělaly takové tělesné problémy.
Předlistopadový vtip o jedné z tehdejších rekordmanek (vykládalo se to o více dámách) pravil, že když si prý přišla stěžovat na nadměrné chloupky na prsou, tak se jí lékař ptal, kam až jdou. "Až k ptákovi," odpověděla mu, a bylo vše jasné.
Rozdíly v mužské a ženské psychice se projevují i menší stabilitou čistě ženských oproti čistě mužským kolektivům, ale naopak vyšší stabilitou ženských homosexuálních párů oproti mužským.
Ženy jsou také ochotnější provádět monotónní práci bez inovačních prvků - taková práce je ve výsledcích příslušných psychotestů pro ně méně stresující (podle vývojových biologů je to adaptace na výchovu mláďat a vyskytuje se to i u opic). Naopak situace, kdy je nutné neustále řešit kvalitativně nové problémy a přinášet kvalitativně nová řešení a nápady na ně, většina žen snáší hůře než muži a mají v nich průměrně menší úspěšnost. Jinými slovy: Výsledky brainstormingu budou kvalitnější u mužů, v jejich převedení do každodenní rutiny budou zase úspěšnější ženy.
Obě pohlaví se tedy do jisté míry doplňují a tím jsou schopna znásobit svůj potenciál (žádná novinka pro biologicky či biomedicínsky orientované odborníky, šok pro ty, co graduovali v nějaké humanitní blábolologii).

Vyjma omezení či zákazu práce z výše uvedených důvodů (ochrana další generace, menší svalová síla a celková menší mechanická odpolnost ženského organismu) nemáme  žádný mechanismus, který by ženám bránil se dostat na místa vedoucí, či jinak atraktivní, pokud projeví jednak schopnosti, jednak ochotu takováto místa zastávat.
A jsme u dalšího typického rozdílu mezi pohlavími. Řada vlastností, které jsou obecně u lidí distribuovány podle Gaussovy křivky, je u žen distribuována s o něco nižším rozptylem (vyjádřitelným jako směrodatná odchylka). Ze součtu křivek pro muže a ženy (Jedná se o idealizovaný model, na bázi generování gaussovsky rozložených náhodných čísel počítačem) potom plyne, že pokud je zapotřebí pracovník s průměrnými schopnostmi, tak mezi kanditáty vhodnými pro tuto práci bude mírná převaha žen, zatímco při nadprůměrných požadavcích budou mezi vhodnými kandidáty muži. Je třeba si uvědomit, že křivky na obrázku jsou pro jeden znak. Bude-li podobných kritérií více, bude převaha mužů ještě dále narůstat (mechanismem násobení čísel menších než 1).

Uvedená křivka je pochopitelně zjednodušená o skutečnost, že těch neschopných je mírná nebo i větší převaha. Je to dáno tím, že reálná distribuce vlastností (třeba toho IQ) v populaci je součtem dvou vlivů, a to dědičnosti, jejíž výsledek je +- symetrický a patologie, která zpravidla kvalitu pouze snižuje.
Z uvedeného důvodu existuje naprosto přirozená převaha vhodných kandidátů na místa s nadprůměrnými požadavky nad kandidátkami. Nebude-li při výběru nějak manipulováno, bude vypadat podobně i poměr přijatých kandidátů a kandidátek. Konec konců, rozdíly mezi pohlavími zohledňuje i sport a je bráno jako samozřejmost, že ženy, až na řídké výjimky, ve většině sportů (i nekontaktních) nejsou s to podat srovnatelné výkony jako muži. A nikoho zatím nenapadla krávovina ve stylu, aby místo jednotného času a stejných délkových jednotek byly zavedeny "mužská" a "ženská" sekunda nebo "mužský" a "ženský" metr, aby sportovci obou pohlaví měli numericky stejné výsledky. A výběr na špičkové místo se, pokud je dělán korektně (tj. nikoli politicky korektně), velice podobá právě sportovním soutěžím. 
Naprosto stejná situace (což budiž kritériem pravdivosti výše uvedeného) je i na opačném konci Gaussovy křivky, proto mezi bezdomovci a vězni (a v podobných skupinách na sociálním dně) je výrazná převaha mužů proti ženám, dosti podobná jako mezi těmi nejlepšími.

Na rozdíl od např. islámských států, kde ženy mají řadu postů ve státní i soukromé sféře zapovězenou z ryze náboženských důvodů, my žádné takové zákazy nemáme. Jsou prostě bráni ti nejlepší, bez ohledu na to, co jim narostlo mezi nohama. Jedinou výjimkou jsou některé křesťanské církve (včetně té u nás nejpočetněji věřícími zastoupené, římskokatolické), judaisté (= Židovská obec a podobné organizace), muslimové a některé menší konfese, které všechny mají nerovnoprávné postavení žen fixované v "programech", nasoukaných do hlav jejich věřících. Stav v těchto organizacích je historickým  důsledkem neevropského (či spíš antievropského) barbarství a hovadství, z něhož uvedené organizace vzešly a jehož jsou v současné době nositeli a propagátory.
Takže pokud by měly být vyhlášeny kvóty na paritní zastoupení ("alespoň 40 procent") žen, mělo by být totéž požadováno i od uvedených (a dalších podobných) organizací, třeba pod hrozbou odebrání či neudělení statutu státem schválených konfesí.
Ženským organizacím, bojujícím za "proporcionální" zastoupení na atraktivních místech bych pak doporučil, aby se stejnou intenzitou bojovaly za proporcionalitu i na opačné straně sociálního žebříčku a aby mezi sebou a svými příznivkyněmi vybraly dobrovolnice za účelem vyššího zastoupení žen mezi bezdomovci a vězni.

A nyní trochu vážněji:
Naplňování TOP míst podle nějakých kvót nutně povede k tomu, že jakákoli žena na podobném postu bude posuzována skrze prisma, že se jedná o dámu "čtyřicetiprocentní". Ve státní sféře podobné kvóty nemohou vést k ničemu jinému, než poklesu již tak dosti nevalné kvality managementu a výkonnosti státního aparátu obecně. Ve sféře soukromé nejspíš dojde k tomu, že majitelé naberou nějaké pracovnice s pracovní náplní v podstatě "pátého kola u vozu" (plně kvalifikované kandidátky vysbírají třeba na krajnicích E55, prostě profesionální žena jako profesionální žena) a práci za ně bude vykonávat nějaký muž na neatraktivně pojmenovaném postu. Celou tu legraci ovšem následně zaplatí zákazníci, ať už budou nakupovat služby nebo zboží. Jako jediný světlý moment na tomto uspořádání vidím fakt, že dámy od E55 by mohly dát podnikovému teambuildingu zcela nové a dříve netušené rozměry.

2 komentáře:

  1. Moje osobní zkušenost:
    Ženy jsou mnohem odolnější proti monotónně vykonávané činnosti (archivace např., jsou "pořádnější", ale když dojde ke krizovým situacím ("na lámání chleba") jsou z nich více vyděšené a snaží se vyhnout rychlému řešení, resp. řešení na někoho přesunout - nejraději na nějakéhop muže.
    Na druhé straně jsou (ve smíšeném kolektivu) méně konfliktní a nesnaží se tak urputně o zaujmutí místa "alfa samice". Za výhodnější považují hned druhé místo po alfa samci. (Zástupkyně ředitele, sekretářka šéfa atd.) V čistě ženském kolektivu ovšem o status alfa jedince bojují velmi urputně za použité všelijakých metod. Dtto homosexuálové.
    Obecně považuji jakékoliv kvóty na cokoliv za nekótovaný euro-blábol.

    OdpovědětVymazat
  2. Řešení se nakonec najde v obdobě řešení bývalého "socialistického". Do funkce byl instalován prokádrovaný soudruh. Práci za něho prakticky vykonával neprokádrovaný odborník. Tak za pipku formálně korektně instalovanou na formální pozici bude fakticky makat nějakej chlápek.

    OdpovědětVymazat