neděle 22. října 2017

Volby vyhráli idioti

Myslím tím, pochopitelně, původní význam řecké předlohy, znamenající člověka, který se neangažuje v politice.

Účast

Volební účast byla vysoká právě díky naštvaným lidem, kteří normálně k volbám nechodí a teď vyrazili do volebních síní. Padlo několik axiomatických pouček, kdy poměrný volební systém s prvky většinového umožňuje sestavit stabilní vládu a chrání velké strany proti konkurenci těch menších.

Mandáty

Výsledek je takový, že v poslanecké sněmovně budeme mít devět stran. To popřelo téze o "volebním systému jako prostředku proti roztříštěnosti politické scény". Poslanecká sněmovna bude extrémně roztříštěná a zejména bude velice obtížné sestavit jakoukoli smysluplnou koalici proti ANO. Naopak Babiš má velmi pohodlný výběr, přičemž může nějaké strany získat do koalice a s nějakými dalšími uzavřít nějakou smlouvu o tiché podpoře. Pokud by se s ním "zasnoubila" ODS, pak by podporu dalších stran teoreticky ani nepotřeboval.

  1. ANO        78 mandátů
  2. ODS         25 mandátů
  3. Piráti       22 mandátů
  4. SPD         22 mandátů
  5. ČSSD       15 mandátů
  6. KSČM      15 mandátů
  7. KDU-ČSL 10 mandátů
  8. TOP 09      7 mandátů
  9. STAN         6 mandátů

Důležitý je ovšem fakt, že voliči dokázali, navzdory obvyklé kampani o "propadání hlasů" i navzdory kýblům demogogických lží vytvořit situaci, jakou předvolební průzkumy neočekávaly (po kolikáté již?) a poslat do PS strany, kterým nebyla v průzkumech dávána naděje.
Vypadá také, že se odpůrci islamizace nedali nalákat k volení narychlo vytvářených politických subjektů, jediným smyslem jejichž existence bylo Okamurovi odebrat hlasy. Výsledkem je proto soustředění protestních protiislamizačních hlasů do jedněch rukou (voliči pirátů i komunistů protestují vůči jiným věcem a jevům).
Nicméně hlavní je vysoká účast voličů, která převyšuje volby posledních let. Voliči, a zejména ti, kteří v minulých letech na volby kašlali, se probudili a připravili svým nemilovaným zastupitelům nepříjemný šok. Pokud se sněmovna zhroutí do předčasných voleb (což je při vzniklém rozložení hlasů docela reálná možnost), pravděpodobně menší strany ještě více zesílí na úkor zavedených (protože nebude možné vést demagogické cancy o tom, že nemají šanci se do sněmovny dostat a hlasy pro ně "propadnou Babišovi").
Na ČSSD dopadla metoda rozdělování hlasů tím způsobem, že se stala z malé strany rozdělováním propadlých hlasů ještě menší. Protože tuto metodu přesunu propadlých hlasů velice podporovala, nelze než připomenout přísloví "Kdo jinému jámu kopá ..." ODS se udržela nad hrobem, nicméně na ni bude nyní více vidět, což pro ni nemusí být příjemné.

Možnosti

Teoreticky by mohla pokračovat dosavadní vládní koalice, která by měla 113 hlasů. Problém vidím ve velké síle menších partnerů, kteří by získali značný vyděračský potenciál. Na Babišově místě bych s nimi do koalice nešel. Neomarxisté mají největší bobky z koalice ANO + Okamura (100 hlasů), podporované komunisty, tj nepřehlasovatelné zbytkem sněmovny, byť by měla pouhých 100 hlasů. Rovněž teoreticky by mohla vzniknout koalice ANO + ODS se 103 hlasy, lze ovšem předpokládat, že by se poměrně rychle oddělováním poslanců rozpadla.
Faktem je, že druhá ODS by potřebovala minimálně 4 následující strany a pokud by přeskočila Okamuru nebo Piráty, musela by vzít "do party" i komunisty.
Malé strany, ODS počínaje, nedají bez Okamury více než stovkovou skupinu, nepomůže jim ani spojení s komunisty, protože to by měly rovnou stovku (a to k nim počítám piráty, kteří mohou být velká neznámá).
Největší šanci na sestavení koalice tedy má Babiš, kterém u stačí přibrat kterékoli tři následující strany nebo kterékoli dvě strany do pořadového čísla 7. Nebo jednu stranu do pořadového čísla 4 a k ní libovolnou další (stačili by i poslední STAN).
Je dobré, že vyslovení klerikálové (ODS + KDU-ČSL + TOP) získali jen 42 mandátů, i tak jsou věřící v této sněmovně zastoupeni (když počítám věřící v dalších stranách) hyperproporčně, ale dá se říci, že mají nejhorší volební výsledek snad za celou historii ČR. Klerikálové jsou navíc levo-pravě roztříštění, což je dobré tím tuplem. Došlo tedy na slova soudruha kardinála Duky, ovšem poněkud jinak, než jak si to asi představoval.
Je ještě lepší, že zelení tentokrát nedosáhli ani na 1,5 procenta, tedy na příspěvek od státu za hlasy. Ekofašismus prostě přestal být přijatelný pro dostatečně velký segment voličů. Zcela jistě je za tím poklesem pod 1,5 procenta i opět ta vysoká volební účast. Jistěže k pádu zelených přispělo i vítězství ekologistických stran ve volbách do krajů a níže, kde měli příležitost předvést voličům, co jsou doopravdy zač (např. "Žít Brno" v Brně).
Předčasné volby si "zavedené demokratické" strany budou asi přát velice málo, protože je jasné, že dostanou méně o ty hlasy, které dostali od příznivců alternativních stran na základě obavy, "aby nepropadly". Pokud se předčasné volby budou konat ve velmi dohledné době, mohly by se zvrhnout na totální masakr těchto stran.

Jak jsem uvedl, hlavním faktorem proběhlých voleb byli voliči natolik naštvaní že šli atypicky volit. Ti dostali do poslanecké sněmovny vícero "antisystémových" stran a některé poslali vysokou volební účastí do kopru tím, že přehlasovali jejich "tvrdé jádro".

čtvrtek 19. října 2017

Dvojí obraz Václava Havla

Sluníčkáři blekotají, že odkaz Václava Havla je uznáván více v cizině než u nás.

Co je na tom pravdy?

Je to do jisté míry pravda, protože se běžně setkáváme s neutrálními až negativními hodnoceními této osobnosti, a to, vyjma totálních havlistů, napříč politickým spektrem. Přičemž pojem "havlista" je chápán spíše jako dehonestační.

Můžeme za to my?

Sluníčkáři dále hlásají tézi, že my jsme prostě horší (buranštější, čecháčkovštější atd.) a nejsme schopni docenit tohoto velikána tak, jak to činí některé západní státy a jejich politici.
Tohle už je ovšem zcela mimo realitu. Problémů je zde jistě více, uvedu alespoň ty, které považuji za významné.

Doma není nikdo prorokem

Tohle neplatí jen pro "zaprděné čecháčky", ale naprosto stejně i pro "zaprděné Američany, Němce, Francouze" atd., dokonce i pro "zaprděné muslimy" jako nadnáírodní / nadstátní etnickou skupinu. Řada lidí, zejména významnějších a progresívnějších, ať už na poli vědy nebo umění, ale někde i na poli politiky, se uplatnila mimo svou vlast a teprve dodatečně (a někdy až po smrti) byli uznáni i doma.
Tento fenomén by si jistě zasloužil rozsáhlý a podrobný rozbor, ale to nyní ponechme stranou.

Lepší vidění

Jakákoli osobnost viděná z odstupem (vzdálenosti či času), se může zdát přehlednější a lze snadněji pominout nějaké drobné, z dálky neviditelné chybičky a nedostatky.
Václav Havel je prostě z dálky viděn jako symbol Velké Sametové, jako významný dramatik, který byl okolnostmi donucen se dát na politiku, je pozitivně hodnocen jeho kontakt s dalajlámou a dalšími světovými velikány, jeho idealismus, vnášený do politiky, atd.
Zblízka viděno je jasné, že se za "Velké Sametové" ocitl ve správný čas na správném místě, což nebyla tak úplně jeho zásluha. Zblízka jsou také vidět četné chyby a nedostatky, kterých se dopustil a z nichž třeba občany USA hlava bolet nebude, ale my jejich důsledky negativně pociťujeme dodnes. Včetně toho, že některé z Havlových chyb (asi nejvýraznější je rušení v podstatě prosperujícího zbrojního průmyslu) významně přispěly k vyhrocení česko - slovenských vztahů a následnému odtržení Slovenska.
Vnímáme daleko spíš než v těch USA (nebo starých zemí EU), že přílišná sametovost nás spíše poškodila a heslo "nejsme jako oni" zachránilo životy mnoha gaunerů spjatých s padlým režimem, kteří si zasloužili oprátku nebo alespoň mnohaletý žalář. Vnímáme Havlovo spojení s prominenty minulého režimu, kteří ho usměrňovali tak (to je s odstupem času vidět daleko lépe než v době, kdy to probíhalo), aby co největší ekonomický a politický vliv získaly osobnosti (spíše ovšem typu "šedých eminencí") minulého režimu, čili aby se Velká Sametová v podstatě změnila v předání moci z rukou jedněch komunistů druhým. Toto se zcela nezdařilo, ale nikoli díky nýbrž navzdory Havlovi.
Vnímáme také daleko negativněji, že prominenti komunistického režimu se s Havlovým souhlasem usadili v justici a dodnes je justice jedním z nejslabších článků naší snahy o demokracii a cesty k ní (protože demokracii tu zdaleka nemáme). Díky působení paní Šabatové také jasně vidíme, že zřízení zcela jednoznačně socialistického úřadu ombudsmana, prosazované Havlem oproti Klausovi staršímu a lidí kolem něj, bylo hrubou chybou a minou, položenou pod demokratičnost systému v ČR.
Václav Havel se také v době války v bývalé Jugoslávii totálně zdiskreditoval svým "humanitárním bombardérstvím".
V případě jeho her může český divák spíš než americký (nebo západoevropský) posoudit, nakolik je jejich realita v souladu s autentickými poměry za Husákova režimu a nakolik se jedná o až absurdní a nesmyslnou nadsázku (přičemž absurdit bylo v padlém režimu dost a dost, takže nebylo a není zapotřebí na tomto poli příliš konfabulovat).
Český divák navíc v některých momentech nemusí Havlův "zásadový" postoj sdílet (což by třeba americký divák nebyl s to pochopit*): Např. většina českých občanů by na rozdíl od hrdiny Vaňka ve hře Audience spíše s ředitelem pivovaru spolupracovala, už proto, aby měla hlášení pro STB o své osobě pod přímou kontrolou. Podle náznaků v textu F. Novotného "Tlustý muž, který se smál" (vydávaného spolu s torzem záhadně ztraceného posledního dílu trilogie "Tušení") tak možná činil i L. Souček (dle útržků textů na rubech strojopisu tohoto torza).
Jistěže se na zásadových postojích V. Havla podílel i fakt jeho bezdětnosti a nezávislých příjmů z ciziny, takže na něj režim zdaleka nemohl tolik, jako na běžného občana, jehož děti mohl vyhodit ze škol a jeho samého přeřadit na co nejmizerněji placenou práci, navíc často spojenou s nutností vystěhovat se z většího města někam na venkov. A k tomu jen konstatuji fakt, že v kotelně se pravděpodobně dají produkovat nějaké bezcenné filosofické hámotiny, jimiž posléze prosluli někteří z disidentů, ale zcela jistě ne např. špičková moderní medicína nebo jaderná fyzika.
Občan USA se zcela jistě nemusí, na rozdíl od občana českého, zajímat o to, zda v důsledku Havlových hrátek s dalajlámou nepřijde fabrika, v níž je zaměstnán, o kontrakty a nezačne propouštět.

Ďábel se skrývá v detailech

Výše uvedené české námitky proti Václavu Havlovi jsou jistě zdánlivé maličkosti a "prkotiny", nicméně, bohužel, platí ona v nadpisu této části mého textu citovaná pravda. Detaily jsou s to zvrátit jinak principiálně pozitivně zamýšlené či prováděné skutky v jejich naprostý opak.
Konec konců, opět jen z naší historie: Křesťanství je "v globálu" humánně a pozitivně se tvářící směr. V reálu ovšem přineslo otrokářství (už Metoděj, coby púrůkopník křesťanství u nás, prodával pohanské obyvatele Velké Moravy do otroctví, z titulu jejich pohanského "podlidství"), bestiální tresty za nesmyslné či neexistující zločiny (viz hony na "kacíře" a "čarodějnice") a ideologický podšprajc pro zhoršování postavení prostých lidí (které nakonec vedlo k husitské revoluci). Navíc vyvolalo celoevropský civilizační kolaps a následný regres, trvající více než tisíc let. Komunismus je na papíře velmi ušlechtilá myšlenka, v reálu ale přinesl masové vraždy, otroctví v gulazích, i v dalších podobných typech zařízení na nucené práce, a opět civilizační regres, by ne tak drastický jako křesťanství, nicméně citelný v téměř všech oblastech vědy a techniky (o umění všeho druhu nemluvě).
Dovolím si také v této souvislosti připomenout Miroslava Ivanova a jeho text o Daliborovi z Kozojed (Český pitaval), který právě na historicky doložených detailech z jeho života (jeho právní aktivity, o nichž se zachovaly písemné doklady) ukázal, že tuto "s odstupem" idealizovanou (Staré pověsti české, stejnojmenná opera atd.) postavu je nutno chápat spíše, nebo dokonce jednoznačně, negativně.
V řadě detailů se tedy skrývají i negativa, spojená s působením Václava Havla v naší politice. Detailů, které jsou viditelné zblízka a jejichž dopady směřují na naše hlavy, takže je obyvatelé vzdálených a nám cizích zemí mohou jednak nevidět, jednak ignorovat.

Je jisté, že celkové hodnocení Václava Havla v naší politice asi zůstane kladné i z pozice našich občanů, nicméně řada chyb a nedostatků (v předchozím textu jsem se soustředil na takové, které mohl a měl předvídat) nám brání ho vidět jako superkladnou postavu, jásavě tančící ve sluneční záři, jak ho vidí obyvatelé vzdálených zemí (o politicích, u nichž jde mnohdy jen o účelovou pózu, ani nemluvě). Přičemž havlisté většinou postrádají to pozitivní, co je s osobou Václava Havla spojeno, a naopak akcentují vše negativní, mnohdy s doprovodem dalších negativ, která se samotným Václavem Havlem spojit nelze.


_______________
* Už velice dlouho chovám záměr zrecenzovat Turnerovy denníky, nikoli z důvodů ideologických sympatií, ale jako poukázání na to, jak naivně si občané USA představují poměry v totalitě.

středa 18. října 2017

Proč nehodlám volit "tradiční demokratické" strany?

V nadcházejících volbách nehodlám volit žádnou ze zavedených "demokratických" stran. Mám k tomu vcelku jasné důvody.

Historie

Zcela jistě nebudu volit strany procírkevnické, ať už se jedná o TOPku nebo "věřící komunisty" z KDU-ČSL. Nesdílím jimi a na ně napojenými církvemi hlásanou lež o "křesťanských kořenech Evropy". Křesťanství je jednoznačně cizí, neevropská a v mnoha ohledech antievropská náboženská ideologie, která nadělala v Evropě především spoustu zla, od zničení civilizační kontinuity systematickým likvidováním předkřesťanských civilizačních tradic a vymožeností až po tisícileté umělé udržování civilizační stagnace. To, že nakonec i pod praporem křesťanství vznikly nějaké kulturní statky, je jen ukázkou, že křesťanství svůj boj s evropskými civilizačními tradicemi nedokázalo dovršit do vítězného konce.
Toto se podařilo islámu, na rozdíl od křesťanství, všude tam, kde získal vládu. V těchto zemích jsou jakékoli projevy civilizovanosti buď dědictvím předislámských časů, importem z neislámských zemí, nebo dílem zotročených nemuslimů, což se týká i "klenotů islámské kultury", jako je Velká mešita v Cordobě, nebo Alhambra v Grenadě, protože ty stavěli zotročení nemuslimové, muslimové by něčeho podobného nebyli schopni.
Na rozdíl od islámu mělo křesťanství, v době získání vlády nad Evropou svou podstatou stejně anticivilizačně barbarské jako současný islám, úlohu, kterou nedokázalo zvládnout a muselo v řadě civilizačních tradic ustoupit. Většinou tím, že jim dalo falešný křesťanský nátěr. Zmíním alespoň jeden příklad: Těžko bychom si dokázali představit evropskou "křesťanskou krajinu" bez sítě menších sakrálních staveb: kostelíčků, kapliček, božích muk apod. Přitom tyto stavby navazují na předkřesťanské tradice budování podobných staveb v plenéru. Mnohdy stojí (archeologicky doložitelně) i na stejných nebo velmi blízkých místech. Ještě někdy ve 13. či dokonce 14. století bylo přitom budování takovýchto staveb obsahem církevních zápovědí. Církev nakonec musela kapitulovat před evropskou kulturní tradicí a +- s nástupem gotiky si ji začala přivlastňovat.
Pochopitelně, Evropa se přiblížila civilizační úrovni za dob antiky až v době renesance, tedy více než tisíc let poté, co ji křesťanství uvrhlo do temnoty a barbarství.
Pokud tedy existuje nějaké ovlivnění Evropy křesťanstvím, je asi na stejné úrovni jako ovlivnění židovství nacismem. Prostě analogie holokaustu, likvidujícího jak významné vědce a umělce, tak i řadovou, leč civilizovanou "běžnou populaci" - přesně tak, jak to udělal nacismus se Židy. Adorovat něco takového je naprostá zvrhlost.

Současnost

Z naprosto stejných důvodů nehodlám volit a nebudu volit ani ODS, protože ta se stále více profiluje do podoby třetí klerofašistické strany. Nicméně už za éry Václava Klause, který tyto trendy držel v rozumných mezích, se tato strana vybarvila jako naprosto neseriózní, neplnící volební sliby a se stále silnějšími vazbami na různé "kmotrovské" skupiny a organizace.
Jejich spojení s klerikály vedlo ke známé kauze církevních "restitucí", které představují mnohamiliardový tunel ve prospěch organizací, živících se hlásáním nesmyslných báchorek a lží. Klerofašisté si na to tenkrát museli dokonce vytáhnout jednoho svého poslance z kriminálu, aby to mohli prohlasovat. A tihle lidé mají tu drzost vyčítat Babišovi třicet milionů za Čapí hnízdo, nebo STBáckou minulost!

Koho dál nebudu volit

Zcela jistě nebudu, opět vzhledem k minulosti, volit KSČM, byť ji považuji za menší zlo než klerofašisty ze všech na naší politické scéně působících stran tohoto zaměření.
ČSSD jsem volil naposled za Zemana. Od té doby, co se s ním rozešli, šli politicky i morálně do kélu, což jasně ukazuje i jejich "vyrovnání se" s advokátem, který jim vysoudil mnohasetmilionový Lidový dům. Kauza "lithium" a "memorandum" soudruha ministra za ČSSD, odeslané bez vědomí, natož pověření, vlády, ukazuje tuhle stranu jako tlupu všeho schopných šíbrů, kteří si nijak nezadají vůči svým kmotrovským konkurentům na pravici.
Zcela jistě bych nevolil ani Piráty. Kdysi jsem s nimi do jisté míry politicky souzněl a byl jsem i v jejich diskusním fóru, nicméně mě odradilo to, že část jejich jádra (pokud členy této diskusní skupiny lze takto označit) má představy ve stylu "musíme podporovat právo muslimů utlačovat a vraždit nemuslimy, protože to je ta pravá svoboda vyznání podle Ústavy". V zásadě podobný postoj zastávají i Svobodní (alespoň část), a roto jsou pro mě také nevolitelní.
Současný šéf Pirátů sice vypadá slušněji než ti zmínění diskutéři, nicméně je to asi přetvářka, kterou demaskovaly pár let staré forografie, s nimiž přišly Parlamentní listy. Na jedné z nich pózuje s vlajkou organizace Antifa, kterou v USA mají, a zcela jistě stoprocentně oprávněně, na seznamu teroristických organizací. Na druhé je zase vyfotografován jako účastník demonstrace prouprchlických extrémistů, ventilujících nenávist vůči českému národu.
Oba tyhle dokumenty ukazují naprosto jasně, co je tenhle pán zač a jaké jsou jeho skutečné cíle.
Dále mi na pirátech vadí, že mnohdy prosazují "digitalizaci pro digitalizaci" i tam, kde z toho neplynou žádné benefity, ale jen škody, práce navíc a bezpečnostní rizika.
Nehodlám volit ani ANO, prostě proto, že je to strana (či hnutí) s jednoznačně soft fašistickými ideologickými prvky. Už jsem zde na toto téma psal.
Pochopitelně, nehodlám volit ani některou ze stran, které skoro stoprocentně skončí pod pětiprocentní laťkou vstupu do poslanecké sněmovny.

Koho tedy volit budu

Z výše uvedeného více-méně vylučovacím postupem vypadla SPD. Včetně toho, že její program referend bez tématického omezení a se závaznými výsledky pro "zastupitele" považuji za důležitou prevenci totální zastupitelské zvůle, jakou projevili např. při výše zmíněných církevních "restitucích", s nimiž nesouhlasily 3/4 občanů a přesto je klerofašisté parlamentem procpali.
Některé Okamurovy programové body považuji za kontraverzní, nicméně jsem toho názoru, že právě referendum by je mohlo snadno zkorigovat.
Okamura je např. proti manželství gayů a lesbiček, nicméně průzkumy veřejného mínění silně naznačují, že by podpora v referendu byla pro tyto svazky dostatečně velká.
Nejsem ani pro Okamurův "zákaz islámu". Nicméně jsem pro naprosto důsledné a tvrdé prosazování našich zákonů, včetně Ústavy, a včetně do ní zavzaté Listiny základních práv a svobod, vůči chování i ideologické agitaci muslimů a islámistických aktivistů. To by náš stát učinilo pro muslimy stejně přívětivým prostředím, jakým je Sahara v pravé poledne pro sněhuláky.

Takže ano, hodlám jít k volbám a budu volit SPD.

úterý 17. října 2017

Lékaři stávkují, aby mohli léčit

18. 10. zůstane část ambulancí praktických a dalších ambulantních lékařů zavřená. Praktičtí lékaři zorganizovali výstražnou stávku.

Důvody

Poslední kapkou byl e-recept, jehož zavedení od 1. 1. 2018 chce ministerstvo prosazovat likvidačními pokutami. Přidala se k tomu jistě i EET, která by měla být zavedena v březnu 2018.

Ministerská demagogie

Ministerstvo argumentuje proti lékařům jen nejapnými demagogickými žvásty.
E-recept teoreticky skutečně mohl snížit množství předepisovaných léků, pokud by se vytvořily databáze, spojující údaje od lékáren a od různých druhů lékařů. Problém ovšem nastal s novými směrnicemi EU o ochraně osobních dat, kdy tyto databáze a jejich propojení by přes uvedené směrnice (a je implementující legislativu) neprošly. Výsledkem potom zůstal jen samotný e-recept, lišící se od klasického receptu, a to i rukou psaného, jen tím, že na něm bude vytištěn čárkový kód, který bude v lékárně načítat specializovaná čtečka (místo toho, aby si recept přečetl lékárník a podle psaného textu vydal lék). K žádnému vytváření a propojování databází o pacientech nedojde, jak pořád fantazírují (či spíše záměrně nepravdivě argumentují) ministerští úředníci, takže z e-receptu nevyplyne pro pacienta, ale ani pro lékaře, naprosto žádný benefit.
Naopak, lékař si bude muset pro provozování tohoto nesmyslu pořídit počítač a k němu tiskárnu, schopnou vytisknout čárkový kód v dostatečné kvalitě. To první mají cca 2/3 ambulantních lékařů, to druhé možná méně než 1/3, protože pro běžnou zdravotnickou dokumentaci i pro tisk klasických receptů zcela postačují tiskárny s mnohem nižší kvalitou tisku (včetně jehličkových), zatímco pro čárkový kód jsou zapotřebí spíše dražší tiskárny laserové (u inkoustových mohou nastat problémy s rozmazáváním vytištěného kódu).
Další věcí je, že se lékař ve výkonu své funkce stane naprosto závislým na funkčním počítači s tiskárnou a na funkčním internetu. Vesnický lékař, jehož klientela ve významném procentu až ve většině případů nemá ani počítač, a tudíž ani přístup k internetu, by musel objíždět pacienty na návštěvách (dosti významná složka činnosti praktických lékařů, zejména na vesnici, kde je většina pacientů od ambulance nezvládnutelně vzdálená) s funkčním počítačem (no dobře, stačil by notebook, ale i ten by byl limitován baterií či nutností ho u pacientů dobíjet) a funkční tiskárnou dostatečných kvalit. Minimálně by ho zdržovalo nastartování počítače u každého pacienta (windows, které lékaři povinně musejí mít, protože kdosi, zcela jistě naprosto nezištně, rozhodl o tom, že lékařský sofrware musí být "windows only", najíždějí dlouhé minuty a srovnatelně dlouho se i vypínají) a funkční připojení tiskárny k němu (což na windows může znamenat i reinstalaci ovladačů několikrát za den). Průměrná doba návštěvy by se zněkolikanásobila.
Ministerští úředníci na různých "školeních", organizovaných ministerstvem, blekotali o "poslání e-receptu pacientovi po internetu", nicméně to opět limituje jednak vysoké procento pacientů bez internetu (a mnohdy i bez počítače), jednak velmi nekvalitní připojení ve venkovských oblastech našeho státu, kdy mnohadenní výpadky dominujícího či monopolního dodavatele připojení nejsou žádným neobvyklým jevem. Nehledě k tomu, že nejsou až tak neobvyklé ani dlouhodobější (hodiny až dny) výpadky elektřiny.

Důvod e-receptu

Výše už jsem zmiňoval o tom, že všechny původně slibované benefity e-receptu v podstatě padly na základě nové EUrouninjní legislativy o ochraně osobních dat. Z celého tohoto projektu zbyla skutečně jen nutnost, aby lékař vytiskl čárkový kód a v lékárně ho načetli, přičemž tento čárkový kód nebude obsahovat žádné jiné informace, než ty, které nese normálně tištěný nebo i rukou psaný recept, a nebude, ani na místě tisku, ani na místě čtení, propojován se žádnou databází.
Celé tohle trvání na e-receptu, vykastrovaném do naprosté bezcennosti, vzbuzuje dojem, že kdosi uzavřel velmi výhodný kontrakt na čtečky a tiskárny čárkového kódu a nyní se snaží lékařům tento bezcenný nesmysl vnutit, jen aby příslušný obchod nepadl. Lékaři si jsou této naprosté bezcennosti e-receptu velice dobře vědomi (konec konců, mají informace z první ruky), a protože to není první případ podobně prosazovaného naprostého kravínia, dokázali se domluvit a stávkují.

Musí mít lékař počítač?

Problém je, že nemusí. Lékařský SW v podstatě žádný čas ani práci neušetří, spíše naopak. Většina tohoto SW je naprogramována tak idiotsky a neergonomicky, že spíše práci přidává. Jediné ušetření může vzniknout na poliklinikách a sdružených obvodech, v nichž jsou ještě umístěna zařízení komplementu (laboratoře, rentgeny apod.), což umožňuje výsledky z těchto vyšetření posílat zpět jednotlivým lékařům "po drátě" (i to se neobejde bez chyb a nesmyslů, včetně případů, kdy je tištěný výsledek v zásadním rozporu s výsledkem, posílaným po síti. Pro obvod někde na vesnici s nespolehlivým připojením k internetu žádný přínos nepřináší.
Z tohoto důvodu až 1/3 praktických lékařů dosud ordinuje bez toho, že by počítač vůbec používali, případně používají nějaký jednoduchý počítač s levnou tiskárnou pouze jako "inteligentní psací stroj", bez specializovaného SW, v podstatě si vystačí s DOS a T-602, nebo něčím podobným. Přitom ordinují prakticky stejně dobře, jako vícero počítači vybavené ordinace někde v Praze a dalších velkých městech.
Je třeba si uvědomit, že mnoho návštěv lékaře je spíše motivováno snahou o sociální kontakt a podporu u starších a chronicky nemocných pacientů, u nichž má léčba omezený (pokud vůbec jaký) význam. Na něco takového, pochopitelně, lékař počítač nepotřebuje.
V řadě dalších případů funguje praktický lékař jako "třídič", který rozeznává zrna skutečně závažných případů od plev sociálních a neurotických stesků ale i simulací. Většinu těch skutečně závažných posílá do zařízení "vyššího typu", tj. nemocnice, ostatní řeší a mnohé z toho zase spíše jako sociální pracovník.
Obvodní lékař, pochopitelně, i léčí, nicméně v omezeném rozsahu (řadu léků i úkonů ani nemůže předepisovat), případně (často) pokračuje s léčbou, naordinovanou nemocničním nebo ambulantním specialistou a musí zachytit příznaky toho, že ta léčba nefunguje tak, jak by měla.
Opět na to, aby pacienta prohlédl a pátral po příznacích selhávání léčby nebo naopak předávkovkování nebo naopak nutnosti léčbu nějak doplnit, počítač nijak nepotřebuje.
Počítač je tedy v praxi lékaře "cosi navíc", co se uplatní, a to ještě ne zcela bez problémů, jen v příznivějších podmínkách, jaké nastávají u lékařů spíše v městských obvodech.
Jistě lze např. mít na počítači SW napojený na EKG, který umožní EKG vytisknout na standardní tiskárně (místo zápisu elektrických vln na srdci přímo přístrojem na pásky čtverečkovaného papíru), nicméně to je "třešnička na dortu", kterou výáznamná část praktiků nemá. To samé platí i pro nějaké hitech minilaboratoře a podobná zařízení, řízená počítačem.
Pro většinu lékařů je počítač spíše větší či menší překážkou v řádném vykonávání jejich práce než pomocníkem. E-recept by tento stav ještě výrazně zhoršil.

EET

U EET je problém ten, že lékař provádí jen velmi málo úkonů, které jsou ekvivalentní samostatné výdělečné práci. Naprostá většina úkonů se vykazuje pojišťovnám a lékař je placen pojišťovnami buď paušálem za pacienta podle věku a za rok, nebo za některé speciální úkony nad rámec paušálu. Vstupní, periodické a výstupní prohlídky zaměstnanců jsou zase hrazeny a finančně evidovány jejich zaměstnavatelem a lékař opět hotové peníze (které by mohl "ztopit před finančním úřadem) za úkon do rukou vůbec nedostane.
Čistě v lékařově režii a placené "keš" (které by mohly vést k daňovým podvodům) jsou úkony typu prohlídek na řidičský a jiné podobné průkazy a něco málo dalších. Tvoří naprostou minoritu v lékařově aktivitách a objem hrubého příjmu z těchto úkonů se u venkovského praktika pohybuje na úrovni stovek (až něco přes tisíc, ve velkých městech a v "mladých" obvodech to může být i víc) za měsíc. Navíc, protože se jedná o tvorbu oficiálních dokumentů, předkládaných státním orgánům, je i zde možná namátková kontrola, zda lékař příjem za příslušné úkony vykázal do účetnictví. Naprostá většina lékařů se navíc nedostane přes "magickou hranici" cca dvou tisíc Kč/měsíc, tedy cenu za nejlevnější rozumně dostupné udržování EET programu ve funkčním stavu (nefunkčnost = opět likvidační pokuty). Pomíjím pro zjednodušení samotné náklady na EET SW a jeho rozpočítávání do následných zisků. Výdělek z EET sledovaných aktivit je navíc nutno ještě snížit o zdanění a další poplatky.
Takže zavedení EET je pro většinu lékařů ztrátová záležitost - budou krmit specializované počítačové firmy daleko vyšším objemem financí než které je reálně "potřebné" přes EET pasírovat.
Opět to vypadá (a to platí pro celou EET), že se někdo potřeboval napakovat prodejem specializovaného HW a SW, žádný jiný možný smysl tato akce nemá.

Reakce lékařů

Velký počet praktiků, zejména na venkově, hodlá praxi ukončit v okamžiku, kdy se nepodaří zavádění těchto elektronických nesmyslů zvrátit. Jsou v důchodovém věku, takže jim v tom nikdo nemůže zabránit. Výsledkem bude velké množství opuštěných obvodů, pro které nebudou žádní náhradní lékaři.
Na Vysočině a v některých pohraničních okresech se objeví patrně desetitisíce až statisíce lidí, nemajících žádného praktického lékaře. Už nyní je situace taková, že stávající praktici obsluhují vícero obvodů (i s ordinacemi), často tak, že je v průběhu týdne po půldnech objíždějí a totéž dělá i zdravotní sestra (aby alespoň část dne na každém obvodě někdo byl a řešil akutní problémy). I toto objíždění je již na hraně reálných možností obvodního lékaře (pokud se nechce překvalifikovat na profesionálního řidiče "Rally okreska").
Digitalizace medicíny, a zejména v tom stylu, v jakém je v současné době prováděna a násilím protlačována do praxe, postrádá jakoukoli racionalitu a jen zhoršuje kvalitu práce lékařů a odvádí jejich pozornost od pacienta k nějakým nesmyslným, polofunkčním a velmi často kolabujícím hejblatům, která musejí pod hrozbou likvidačních postihů obsluhovat na úkor své odborné práce.
Z uvedeného důvodu se asi v nastávajících volbách nebude těšit podpoře praktických lékařů ČSSD, pod jejichž ministry tyto nesmysly vznikaly a byly prosazovány, ANO (EET a další nesmysly), ani Piráti (alespoň u části z nich zjevná snaha digitalizace pro digitalizaci, bez jakéhokoli smyslu nebo i ke škodě věci).

Tlak na "hypermoderní", leč v praxi naprosto nepoužitelný (především u praktiků mimo centra velkých měst), byl poslední kapkou, která vedla praktické lékaře a některé jejich kolegy z ambulancí k jednodenní výstražné stávce ve středu 18. 10. 2017. Lékař by měl léčit a ne vykrmovat státní úředníky a na ně navázané prodejce počítačů, tiskáren a programů.

pondělí 16. října 2017

Co uplynulý týden dal

Islám

Američené

zlikvidovali "bílou vdovu" Sally Jonesovou, která agitovala ženy, aby konvertovaly k islámu a staly se manželkami teroristů. Sama se aktivně na teroristických aktivitách podílela. Podle některých zdrojů zahynula i s dítětem, které odvlekla do chalifátu a vychovávala z něj džihádistu.

V Sarajevu

zprostili viny Nasera Oriče "řezníka ze Srebrenice". Ten organizoval masové vraždy nemuslimských vesniučanů, především Srbů a před dobytím své základny uprchl ve vrtulníku. Muslimský soud ho osvobodil - konec konců: nemuslimové nejsou pro muslimy lidé.

Zintenzívnily

nálety spojenecké koalice na chalifátnické město Rakka. Islamisté používají civilisty jako lidské štíty.

V Sýrii

vypukla epidemie dětské obrny.

Trump

zvýšil protiíránské sankce a pohrozil zrušením Obamou uzavřené jaderné dohody.

V Mogadišu

spáchali islamisté dva teroristické výbuchy, počet obětí dosáhl čísla 300 a možná dále poroste.

Obecné


Merkelová

ztratila podporu cca 1/3 Němců, což je na tamní poměry docela hodně.

Podle počítačových expertů

patří Česko k nejbezpečnějším zemím na světě.

Pokračují

spory kolem memoranda o těžbě lithia, které sepsal ministr obchodu za ČSSD Jiří Havlíček, údajně bez vědomí lidí z ANO. ČSSD se ovšem hájí tím, že o těžbě rozhodl ministr životního prostředí za ANO.

Třetina

obyvatel USA je přesvědčena, že spor s Kimem může vyvolat třetí světovou válku.

EU

chce vytvořit tisíce přípojných míst na vysokorychlostní internet. Zadarmo. "Zdroje jsou", to říkal již soudruh Špidla.

Trump

vyhlásil zrušení Obamových ekologických dekretů. Vzhledem k tomu, že je Obama vyhlásil autokraticky, bez ohledu na zákonodárce, půjdou stejným aktem i zrušit. Někteří zvlášť oučinliví soudruzi se vyjádřili, že ta ekologická opatření budou dodržovat stejně, nicméně je asi k opuštění této linie donutí konkurence.

V Německu

našli fipronil v potravinách a pokrmech vyráběných z vajec. Novináři se tomu, jak je to u nich zvykem, diví.

Drahoš

bude podporovat přijetí eura. Další důvod (z mnoha) proč ho nebudu volit.

Spor

ohledně zde již komentovaného Zemanova výroku o Krymu. IMHO bouře ve sklenici vody.
Dienstbier, silně neúspěšný politik za ČSSD, vyhrožoval Zemanovi zbavením funkce.

Pokračovaly

kontraverze kolem Katalánska.

Veklá Británie

se nechala slyšet, že obstrukce EU vyřeší "tvrdým brexitem" (tj. bez dohody). EU s tím "nepočítá".

Exekutorům

se nelíbí jednodušší formulář pro dlužníky, z něhož je jasně patrné, co se zabavuje a co ne, včetně poplatků pro exekutora a dalších podobných položek. Dosavadní formuláře (navíc neunifikované) v podstatě neumožňovaly tyto údaje zjistit a otevíraly prostor pro exekutorovu zvůli.
Je v podstatě jasné, proč se jim to nelíbí, takže Okamurovo volání po zestátnění exekutorů (a tím jejich kontrole státem a omezení jejcih kriminálních aktivit) je naprosto správné.

Unicredit

měla výpadek internetového bankovnictví v délce dnů.

Italové

kritizovali plakáty Lidla, kde opět chyběly na kostelech kříže, tentokrát na kostelech v Itálii.

ČT

se nelíbil volební spot Bloku proti islamizaci, v němž se muslimové chovají tak, jak je to u nich normální.

ČR

vyhrála spor se solárními barony z JSW Solar o daň, kterou museli zaplatit ze svých nestydatých zisků.

Rentgenový přístroj

zabíjel v nemocnici Ústí nad Labem. Ne zářením, ale spadnutím té části, co se pohybuje nad pacientem (v tomto případě pacientkou). Zde vzniká RTG záření a okolí lampy je stíněno, aby šel paprsek jen na část pacienta, která se vyšetřuje. Proto je tenhle kus docela těžký a jeho dopad může být smrtící.

USA a Izrael

odcházejí z UNESCO, které degenerovalo na baštu anticivilizačních teroristů.

Na Madagaskaru

vypukla epidemie pravého moru.

V Lounech

napadl 15letý Rom dva chlapce. Údajně nejde o rasistický útok.

V Rakousku

vyhráli lidovci a svobodní jsou zatím druzí před sociálními demokraty. Mohou v tom nadělat ještě zmatky korespondenční hlasy, které se v tamních presidentských volbách jevily jako "politicky uvědomělé", což dává munici odpůrcům alternativních způsobů volení.

Polsko

chce zrušit střídání času. Na Novinkách by měl tento akt cca 80% podporu i pro nás.

Podle průzkumů

kolem 80 % polských kněží nechce mít celibát. Významná část toho zbytku je sexuálně alternativní.
Celibát vznikl jej a jen v důsledku nenažranosti římské církve, která chtěla dědit po knězích. Nemá žádnou oporu ani v Bibli ani v textech "svatých otců". Z toho důvodu také v řadě protestantských církví existují ženatí kněží, v některých světí na kněze i ženy. IMHO je vyhrazení kněžské funkce v ŘKC jen pro muže sexismem nejhrubšího zrna, měla by dostat povinné kvóty na ženy v církevních funkcích a pokutována za jejich nedodržení.

sobota 14. října 2017

Furiant Kim

Ladislav Jakl zveřejnil 11. 10. na Neviditelném Psovi svůj názor na konflikt se Severní Koreou.

Jaklův názor

Pan Jakl zastává názor, že Kim se bojí o svůj režim a svou pozici v něm, a proto zbrojí. Jeho zbrojení je poté vnímáno jako ohrožení civilizovanými státy, od Jižní Koreje až po USA a ty reagují na zbrojení Kimova režimu sankcemi. Ten sankce překoná či obejde a posune zbrojení na vyšší level, načež jsou na vyšší level posunuty sankce - atd.
Navíc pan Jakl předpokládá, že Kim má jaderné zbraně a rakety ze stejného důvodu, jako oba tábory v době studené války, a že jejich odstrašovací efekt ("můžete mě porazit, ale bude vás to hodně bolet", jak to pan Jakl píše) mu bude postačovat.
Jeho názor pak cílí k tomu, že by bylo vhodné tento závod přetnout, sankce ukončit a cestou spolupráce se snažit Kimův režim rozvrátit zevnitř, jak se to podařilo se socialistickým režimem v Evropě.

Proč si myslím, že to nepůjde

Kimův režim by zcela jednoznačně ukončení sankcí (nebo jejich zmírnění) považoval za známku, že vlastně vítězí a že jeho zbrojní aktivity jsou to pravé ořechové. Zcela jistě by to hlásala i jeho propaganda a většina obyvatel, včetně nesouhlasících zcela s Kimovým režimem, by to tak brala.
Je otázka, zda by Kim na ukončení sankcí nezareagoval dalším levelem zbrojení, už proto, aby dokončil projekty, které se mu v důsledku těch sankcí nepodařilo dotáhnout do stavu, jím považovaném za finální.
Je třeba si dále uvědomit, že vůdcové obou táborů studené války se chovali +- racionálně (ti sovětští dokonce natolik, že v neomarxistickém pojetí zradili původní socialistické ideály, které zastával SSSR za Stalina). Je vůbec otázkou, zda se Kim bude takto racionálně chovat. Je třeba brát v úvahu, že je třetí generací komunistické dynastie, což nikde jinde na světě není. Rovněž si můžeme položit otázku, nakolik je vůbec schopen vnímat realitu světa, když po celý život existoval v jakémsi umělém prostředí, kdy největším nebezpečím byly intriky sourozenců a dalších členů Kimovského klanu, nikoli nějaké jaderné bomby Američanů.
Kim možná ještě nesouloží se svými sestrami a nejmenoval svého oblíbeného zvířecího mazlíčka členem parlamentu či UV komunistické strany, ale ke Caligulovi, který tohle dělal, nebude mít v důsledku vlivů, vytvářejících jeho osobnost, mentálně moc daleko. A pokud ještě ne on, tak Kim IV. se na tuto úroveň dobabrá už skoro určitě.
Další věcí je, že se Kimovi může zazdát jako dobrý nápad předvedení Američanům, že jeho jaderné hlavice, umístěné na raketách, opravdu fungují (zejména pokud se najde dost reportérů, kteří budou reálnou účinnost jeho zbraní popírat) a vybombarduje buď nějaký cíl v Jižní Koreji nebo ještě lépe v Japonsku, čistě jako signál "opravdu mám funkční jadernou zbraň, ty rakety a jaderné výbuchy nebyly předstírané, vaši propagandisté kecají". Může přitom vyjít z názoru, že pokud mu prošla předchozí porušení smluv, projde mu i tohle (a dokážu si představit jekot dobroserů všeho druhu PROTI případné adekvátní odvetě).
Dokážu si navíc představit, že jaderné vybombardování např. Tokia by vzbudilo v Jižní Koreji silně ambivalentní pocity, protože vzpomínky na japonskou okupaci, proti níž byly poměry v protektorátu za Němců beránčím vrněním, jsou v Koreji dosud živé (i v té jižní) a tamní obyvatelé by nemuseli být úplně nešťastní nad zkázou, postihující bývalé okupanty.
Kim by mohl mít i představu, že by se následné sympatie jihokorejců přetavily do nějakého spojení obou částí země pod jeho vládou. To je jistě nerealistické, ale je Kim v dostatečném kontaktu s realitou, aby to dokázal posoudit?

Osobně jsem velice skeptický vůči představám, že se podaří v současném stavu věcí Kima nějak ukočírovat do mírového řešení. Obávám se, že tohle se prokoučovalo v době, kdy "letěly" tyhle verše V. Nezvala:

Aby už nikdy piloti,
onemocnělí gonorrheou,
neshazovali nad Koreou
své bomby jako roboti,
zpívám zpěv míru. 
 
Dnes asi nezbude nic jiného, než ony churchillovské "krev, pot a slzy". Obávám se, že všechny tyto tekutiny přitom budou svítit.

středa 11. října 2017

Ukrajina a Krym

Kdejaký trapný pisálek se otírá o presidenta Zemana, který "si dovolil" vyjádřit názor, že Ukrajina Krym zpět nedostane a měla by se snažit spíše získat nějakou materiální kompenzaci.

Historie

Krym byl původně obýván divokými Skyty (prehistorii do vzdálenější minulosti pomíjím). Potom přišli Řekové a vytvořili zde kolonie, z nichž řada, byť pod změněnými názvy, funguje dodnes. Po pádu pokračovatele antického Řecka a Říma, Byzance, tuto oblast obsadili muslimové a učinili ji základnou pro svoje kořistnické výpravy na sever, kde žily civilizovanější národy, takže jim bylo co ukrást. Jakmile se v Rusku zkonstituovala centrální moc, stalo se pro ni nutným postupné dobytí černomořského pobřeží a prostor mezi ním a Ruskem, včetně Krymu. Na jeho ovládání Ruskem nezměnila nic ani Krymská válka. Od konce 19. století se Krym stal důležitým systémem vojenských základen, chránících jih Ruska a ruský vliv v Černém moři. Ani bolševická revoluce a následná občanská válka nevyvolaly ve vlastnictví Krymu Ruskem žádné změny.
Za druhé světové války krymští Tataři islámského vyznání masově kolaborovali s nacisty a podíleli se na vyvražďování ruskojazyčného obyvatelstva. Řada z nich se navíc dala zverbovat do nacistické armády. To vyprovokovalo odvetu Stalinova režimu, kdy celá tato populace byla násilně odsunuta na Sibiř a směla se vrátit zpět až dlouho po Stalinově smrti.
Krym "daroval" Ukrajině N. S. Chruščov (sám Ukrajinec) v době totálního zcentralizování SSSR, kdy svazové republiky existovaly jen ryze formálně s reálným postavením pátého kola u vozu. Navíc v sovětském vedení převládala představa, že proces klesání významu národů a republik SSSR bude pokračovat do jejich totálního zániku a vytvoření unitárního SSSR, obydleného unifikovaným a totálně odnárodněným "sovětským člověkem". "U vás doma mluvíte ukrajinsky? Já myslel že váš tatínek je státní zaměstnanec.", vyslechl kdysi jeden můj kolega na stáži v SSSR z rozhovoru dvou studentů.
Neschopnost Ukrajiny po pádu SSSR na Krymu reálně vládnout a prosazovat elementární civilizované zákony nakonec vedla k mohutnému odporu tamního obyvatelstva vůči centrální vládě. Vládu Ukrajiny podporovali islámističtí radikálové, protože slabá a neschopná ukrajinská vláda jim ponechávala volné ruce k tyranizování obyvatel zaváděním "islámského práva", spolu s nepočetnou vrstvou ukrajinskojazyčných státních úředníků a vyšších vojenských velitelů.
Zájem Ruska o Krym byl dán nejen útlakem ruskojazyčného obyvatelstva, hrozícím jeho fyzickou likvidací, ale i prozrazením plánů NATO vybudovat na Krymu raketové základy, schopné zasáhnout balistiuckými a křižujícími střelami s jadernými hlavicemi prakticky celé ruské území. Je třeba v této souvislosti připomenout Karibskou (nebo také Kubánskou) krizi v roce 1962, kdy SSSR rozmístil na území Kuby střely s jadernými hlavicemi, schopné zasáhnout území USA (v podstatě +- do stejné pozice vůči USA jako jaderné střely z Krymu vůči Rusku, jen by letěly nad mořem a ne nad územím jiného státu). Svět se tehdy ocitl na prahu jaderné války, protože USA daly jasně najevo, že na neodstranění těchto raket budou reagovat masovým jaderným úderem.
Z tohoto jaderně strategického důvodu došlo k "infiltračnímu útoku", vyhlášení odtržení Krymu od Ukrajiny a následného (po plebiscitu) připojení k Rusku. Je třeba konstatovat, že Rusové nemuseli plebiscit nijak falšovat, protože ruskojazyčné obyvatelstvo, vcelku pochopitelně, hlasovalo proti zákonům, které by mu bránily hovořit mateřským jazykem. Navíc mělo připojení Krymu k Rusku i značnou podporu mezi krymskými Tatary, protože těm se totálně zajídalo islámské hovadství prosazované náboženskými extrémisty pod fasádou blahovolného nic nedělání ukrajinských úřadů. Islámští radikálové a ukrajinská vojensko - úřednická věrchuška neměli ani společně dostatek hlasů ke zvrácení vůle výrazné většiny obyvatel Krymu.

Současný stav

Nyní je Krym připojen k Rusku. Po sabotážích vodního a plynového potrubí i elektrických vedení a přerušení suchozemských dopravních cest je zásobován po moři a Rusko intenzívně buduje most přes Kerčský průliv, který by měl zajistit přímé napojení železnice, silnic, elektrického vedení i produktovodů na Rusko. Most je ve fázi vysoké rozestavěnosti a je dobré vědět i to, že primitivnější most zde byl postaven již ve 40. letech (stavbu rozestavěli Němci a dokončili sověti), ten byl po poškození ledem v roce 1945 rozebrán, nicméně tato historie ukazuje technickou schůdnost vytvoření této komunikace.
Vyjma islámistických "disidentů" proti danému stavu nikdo neprotestuje, protože si obyvatelstvo připojením k civilizovanějšímu a stabilnějšímu Rusku pomohlo. Kvil islámistických teroristů by nám přitom měl být jasným signálem, že poměry na Krymu se blíží k civilizovaným. A, obávám se, mnohdy civilizovanějším než jsou na tomto poli poměry v EU.
Rusko Krym nepustí, leda po totálním zničení jadernou válkou (která by znamenala i dosti drsné následky pro všechny země NATO, včetně ČR, to by nebylo pár desítek raket od Kima), už proto, že se přesvědčilo o neserióznosti západních politiků, kteří Rusku ještě nedávno "zaručovali" bezjadernost ukrajinského území. Tato neserióznost je příčinou toho, že Rusko nebude ochotné přistoupit na nějaké garance typu "výměny území za ukončení sankcí". Sankce navíc postihují především východní státy EU, západní státy EU a USA je zcela běžně a masívně obcházejí. Navíc sankce vedly k rozvoji vlastní ruské výroby v řadě oblastí, což je stav fakticky ze strategického hlediska žádoucnější než být odkázán na dovoz od potenciálního nepřítele.

Ukrajinská realita

Ukrajinský stát je po Majdanu v totálním rozkladu. Jeho území je v podstatě rozparcelováno mezi lokální oligarchy a kyjevská vláda jen předstírá jakousi autoritu, kterou v reálu nemá. Navíc její jazykové zákony, které silně poškozují národnostní menšiny a ozývají se proti nim protestní hlasy od prakticky všech sousedů tohoto státu, nutně vedou k silné neloajalitě neukrajinských národů vůči centrální vládě.
Dovolím si položit otázku: Jestliže chce Ukrajina vrátit "historické území Krymu", proč by nemohly okolní státy vznést nároky na svá historická území, o která byly připraveny sovětskou agresí za druhé světové války?
.Proč by Polsko nemohlo vznést nároky na území bývalé Haliče, o které bylo připraveno sovětskou okupací od roku 1939?
.Proč by Česko a Slovensko nemohly vznést požadavek na Podkarpatskou Ukrajinu, ukradenou sověty v roce 1945 na základě zfalšovaného plebiscitu?
.Proč by Slovensko nemohlo vznést požadavek na své území (několik vesnic), které sověti ukradli Československu spolu s Podkarpatskou Ukrajinou?
Obávám se převelice, že plebiscity na těchto územích by dopadly vcelku jednoznačně pro jejich odtržení od chcípající a nefunkční Ukrajiny a pro připojení se k civilizovaným státům.
Navíc, kdyby EU nebyla totálně blbá (jakože je), tak by tyto nároky svých členských států podpořila (ne-li přímo vyhecovala), protože by si zajistila příliv EUrohujerského (či alespoň dočasně EUronadšeného) obyvatelstva, které by mohlo (alespoň na nějaký čas, překračující horizont dožití vlády současné EUrověrchušky, řídící se heslem "Po nás potopa") snížit odstředivé tendence ve východních státech. Zejména připojení Podkarpatské Ukrajiny v Česku by mohlo na nějakou dobu pozastavit růst podpory czexitu.

Požadavky na vrácení Krymu se tedy Ukrajině mohou v principu vrátit formou požadavků na území, která historicky Ukrajině nepatřila a byla ukradena sověty. Kyjevská vláda by v celkové bilanci mohla splakat nad výdělkem. Z tohoto širšího pohledu je názor presidenta Zemana velice rozumný a rovná se radě nedráždit hada bosou nohou.