čtvrtek 19. dubna 2018

Chceme za humny vlky?

Ekologové na svých webech ucvrkávají blahem z toho, že se na některá místa našeho státu vrátili vlci.

Historie

Vlci (a další velké šelmy) byli na našem území vyhubeni jednoduše proto, že páchali značné škody a ohrožovali obyvatelstvo - kromě rizika zabití a roztrhání také rizikem přenosu vztekliny. Do drastického zredukování stavu vlků v naší krajině byli vlci primárním zdrojem (a přírodním rezervoárem) vztekliny, poté převzaly tuto jejich funkci lišky.
Šlo tedy o opatření, které vedlo ke vzniku kulturní krajiny, jak ji dnes známe, v níž se lidé mohou pohybovat (pracovně, rekreačně či přes ni účelně cestovat) s relativně nízkým rizikem ohrožení zdraví, nebo dokonce života. Tedy navození stavu, který dnes považujeme za samozřejmost, ale který ještě před nějakými dvěma sty lety samozřejmostí zdaleka nebyl.

Ekologové

Ekologové, či spíše ekologisté, již někdy od 80. let publikovali své vlhké sny o tom, jak opětně zamoří naši krajinu úspěšně vyhubenými šelmami a dalšími druhy zvířat. Pochopitelně to presentovali jako jednoznačně pozitivní a přínosnou věc a do jisté míry jim šly na ruku i některé sdělovací prostředky, protože ekologismus se presentoval (byť zcela lživě) jako cosi "polodisidentského" a "protirežimního".
Protože chyběly negativní zkušenosti s těmito druhy zvířat a informace o negativních zkušenostech z jiných zemí byly buď cenzurovány nebo dehonestovány jako "kapitalistická propaganda", bylo v té době jen nepatrně negativních ohlasů.

Současnost

V současné době na mnoha místech (Jeseníky, sever Čech) řádí smečky vlků, napadající především ovce. Způsobují drastické ztráty v chovech, které jsou chovatelům z "ekologických peněz" hrazeny jen z malé části (v podstatě se ovce redukuje na cenu masa na jatkách).
Ekologisté blekotají o tom, že by chovatelé měli ovce zabezpečovat. Měli by buď chovat speciální pastevecké psy, případně budovat "vlkuvzdorné" ohrady.
Problém speciálních pasteveckých psů spočívá v tom, že se jedná o plemena, která potřebují speciální výcvik a speciální zacházení po celou dobu "provozu". Ne každý ze současných chovatelů je schopen se o takového psa řádně postarat.
Problém speciálních ohrad spočívá v tom, že vlk (stejně jako pes) je zvíře poměrně učenlivé a dokáže se naučit původně "nepřekonatelné" ohrady překonávat. Navíc takovéto ohrady budou výrazným způsobem omezovat pohyb občanů v krajině, ať už pracovní nebo rekreační. Ohrady navíc bude nutné pravidelně kontrolovat a opravovat, což také není zcela jednoduchá a levná věc.

Ekonomika

Chovatelé v obĺasti výskytu vlků by navrhovanými opatřeními měli výrazně vyšší náklady na chov než chovatelé z oblastí, kde se vlci nevyskytují. Je velice pravděpodobné, že v některých situacích by se dostali s náklady nad úroveň příjmu z prodeje masa, mléka a dalších produktů (takže by jejich výnosy byly mínusové a oni by museli buď tuto činnost dotovat z jiných zdrojů, nebo ji ukončit).
Ekonomika je prostě neúprosná: Vlci způsobují tak vysoké ekonomické škody, již pouhou svou existencí, aniž by strhli jediný kus, že soužití lidských aktivit s nimi v otevřené krajině je zcela nemožné.
Dalším problémem je zmiňovaná velmi nízká úroveň náhrad. Ty by měly být daleko vyšší a hradit v podstatě veškerý ušlý zisk, bez ohledu na to, kolik je to peněz.

Jak z toho ven ekonomicky

Máme zde lidi, kteří podporují výskyt vlků v krajině a snaží se ho vnutit obyvatelstvu, které o něco podobného nestojí. Tito lidé způsobují našim ekonomickým subjektům vyčíslitelné škody. Tyto škody jsou částečně přenášeny na stát a stát takéí má dotovat některá preventivní opatření. Tyto peníze, pochopitelně, stát nevygeneruje, ale sebere je daňovým poplatníkům.
Jako jednoznačné řešení bych viděl to, že příznivci vlků v krajině by se měli všichni jmenovitě přihlásit a škody, způsobené vlky, a vícenáklady, k nimž existence vlků v krajině nutí chovatele (a které sami ekoligisté doporučují) by se hradily exekutivní cestou cíleně z majetku těchto lidí.
Naprosto stejné řešení bych viděl i v případě sporů o Šumavu: Nechť ti, kdo tam chtějí mít mrtvý les, zdevastovaný kůrovcem, si zaplatí všechny nálkady s jejich libůstkou spojené, včetně nepřímých nákladů, kdy ztráta zadržovací schopnosti mrtvého lesa pro vodu akcentuje povodně (takže by platili část škod z povodní, způsobených nebo zpoluzpůsobených dešti v oblasti zdevastované Šumavy) a navíc by platili dopad aridace jihu Moravy, způsobené obrovskými plochami vyhřáté holé půdy, které vytvářejí ovlivněním vzdušných propudů pro tuto zemedělskou oblast dešťový stín.

Jak z toho politicky

Jsem toho názoru, že jak ti vlci tak i ta Šumava jsou jednoznačně politické, nikoli odborné otázky. Nehledě k tomu, že "odborníci" buď lhali nebo se mýlili jak v otázce kůrovce na Šumavě, tak i v otázce návratu vlků. To, co odborníci na toto téma říkají, jsou tudíž jen bezcenné bláboly, zcela rovnocenné s názory kteréhokoli Pepka Vyskoče z Horní Dolní, hlasujícího v referendu. Respektive se obávám, že ten Pepek Vyskoč, nezainteresovaný na grantech pro vědecké práce o přeměně lesa na poušť nebo o devastaci chovů ovcí (a dalších lidských hospodářských aktivit) vlky, bude mít zdravější a vedlejšími zájmy méně ovlivněný názor než většina otitulovaných odborníků.
Jinými slovy, referendum by v obou těchto otázkách jednoznačně vyčistilo scénu a korigovalo extrémistické bláboly ekologistů zdravým rozumem.
Jestli by nás nějaká naprosto pochabná a zcela bezcenná "odborná" organizace vyškrtla z nějakých seznamů odpovídajícího významu, je zcela irelevantní. Takovýto akt může být naprosté většině normálních lidí ukradený.

Perlička na závěr

Genetické průzkumy zastřelených nebo jinak uhynulých vlků, za něž ekologisté tak zuřivě bojují, ukázaly, že se jedná o křížence vlků a psů, tedy o v podstatě zdivočelé psy s vlčími geny. Takže argumenty o "záchraně druhu" nebo "udržení biodiversity" a podobné stojí hodně na vodě.

Jestliže někdo má potřebu a libost vlků v otevřené krajině, měl by za to platit v plné výši všem těm, komu tato zvířata způsobují škodu. Podobně by mělo být přistupováno i k dalšíém věcem, které ekologové prosazují (jako příklad jsem uvedl devastaci Šumavy kůrovcem).
Na druhé straně uvedené ekologické problémy nejsou odborné, ale ryze politické (jsme ochotni za to zaplatit?) a měly by být řešeny celostátním referendem.

úterý 17. dubna 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

Izrael

Ostřeloval již po několikáté území Sýrie, kontrolované legální vládou.

Írán

vyhrožoval USA pokud odstoupí od jaderné dohody. Ta je ovšem výplodem Obamnovy administrativy a v podstatě je děravá jak cedník a umožňuje Íránu pracovat na jaderných zbraních, aniž by se s ní dostal do rozporu.

Itálie

dosud proklouzávala bez velkého islámského teroristického útoku, v současné době narůstají obavy jak z místních islámských radiklálů, tak i možné imigrace džihádistů z chalifátu.

WHO

a různé aktivistické organizace obvinily Asada z chemického útoku na město Dúna. Problém je, že s výjimkou islamistů a jiných podobných aktivistů nikdo neviděl žádné důkazy, dokonce ani o tom, že k nějakému chemickému útoku došlo.
Na konci týdne provedly USA, podporované Francií a Velkou Británií v jejich nejlepších historických tradicích (Mnichov), "útok neútok" na předem ohlášené cíle, vyhýbající se ruským základnám. Významnou část raket syřané sestřelili.
Německo a Itálie útok explicitně odmítly.
Navíc byly objekty na výrobu chemických zbraní objeveny na dobytých povstaleckých územích, provozovali je islamisté.

V Barmě

bylo odsouzeno sedm vojáků za násilí vůči Rohingům.

Talíban 

expandoval v Afghánistanu do provincie Ghazní.

Imigrace

Velká Británie

má statistiku, podle níž o svém věku lhala 1/7 "dětských imigrantů".

V Hamburku

ubodal imigrant z Nigérie (muslim) exmanželku a roční dceru. Navzdory tomu, že o jeho výhrůžkách byla informována policie.

Německu

se od začátku roku 2017 podařilo vyhostit pouhých deset nebezpečných islamistů.

Obecné

Pokračovaly

spory kolem změkčení totálně idiotského "protikuřáckého zákona". Na tomto poli nás předběhlo už i Rakousko, které tento idiotský EUrozákon změkčuje k 1. 5.

Zukerberg

přiznal před US zákonodárci, že "Facebook není bezpečný". Což všihni víme a nikdo rozumný si účet na FB nepořizuje.

Česku

byly pozastaveny první EUrodotace.

Julie Skripalová,

údajně otrávená novičokem, proti němuž neexistuje lék a otravu není možné přežít, byly propuštěna z nemocnice a je na neznámém místě.

Vatikánský diplomat

Carlo Albert Capella, byl usvědčen ze shromažďování dětské pornografie.

President Zeman

doporučil Babišovi jednat o podpoře vlády s SPD a KSČM, vedení ANO doporučilo nové kolo rozhovorů s ČSSD.

Krnáčová

ohlásila, že nebude znovu bojovat o primátorský post. ANO za ní marně hledalo náhradu.

Vláda

poslala do sněmovny návrh zákona o zálohovaném výživném. Na rozdíl od naprostých fantasmagorií, které ČSSD prosazovala, považuji tento zákon za alespoň principiálně dobrý.

Polská komise

prohlásila, že letadlo, zničené v dubnu 2010 s řadou polských ústavních činitelů na palubě, poškodil výbuch.

V celé EU

vypukla velká epidemie spalniček. V Česku bylo zatím nahlášeno 70 případů, z toho více než polovina byly neočkované osoby. Část z nich jsou imigranti ze států, kde se neočkuje (např. Ukrajina), část děti "odpíračů".

Najdou mrtvolu Hitlera?

U Dánska byla objevena ponorka U-3523, jedna z nejmodernějších, potopená na samém konci války, dva dny před německou kapitulací. Ponorkami tohoto druhu, schopnými doplout do Jižní Ameriky bez tankování, prchala část válečných zločinců. Je docela dobře možné, že takto prchal z Německa i Hitler, a že mrtvola u bunkru byl jen nastrčený dvojník.

Další

masakr chovaných zvířat byl spáchán na Broumovsku smečkou vlků.

Německo

hodlá postavit pomník Karlu Marxovi, otci ideologie, která připravila o život stamilióny lidí a celé národy uvrhla do bídy. Správně zazněly hlasy, proč nepostavit pomník taky Hitlerovi, který byl v porovnání s Marxem učiněné dobrotisko.

Nastala kontraverze

mezi hasiči a správou NP Šumava, která neudržuje cesty, potřebné pro dojezd hasičské techniky v případě požáru.

Zemřel

Miloš Forman, režisér mnoha výjimečných filmů, který dobře uspěl po emigraci do USA.

Orbán

připravuje zákon "Stop Soros", který by měl omezit možnosti aktivistických nevládek, placených a řízených ze zahraničí.

Ve jménu boje

proti fosilním palivům se upálil aktivista David Buckel. JXD na Reflexu to komentoval drsně leč výstižně v tom smyslu, že ochranářství přírody se stává psychiatrickou diagnózou.

Barbara Bushová,

95 letá exprvní dáma, trpící CHOPN a na ni nasedajícím selháváním srdce, odešla z nemocnice do domácí paliativní péče.

čtvrtek 12. dubna 2018

Kristus znásilňuje muslimku

aneb my vám ty své hovadiny vnutíme, a za vaše peníze


Festival "Divadelní svět", organizovaný v Brně 24. - 28. 5. tohoto roku, hodlá uvést problematickou hru chorvatského režiséra Olivera Frljiče "Naše násilí a vaše násilí", v níž Kristus znásilňuje muslimku.

Reakce

Zatím vnímám, až na nevýznamné výjimky, reakce, jednotlivců i skupin / organizací jen negativní, označující onu hru za "pitomost", pokud ne za něco horšího.
Ukazuje se jasně, že naprostá většina lidí není ochotna přijímat jakési ideologické bláboly, byť zabalené do hadru "pokrokové" divadelní hry.

Problém historický

Islám vznikl více než půl tisíciletí po Kristově smrti, takže beze stroje času Kristus žádnou muslimku znásilnit nemohl. Ledy by na muslimky skákal z krucifixů, což by bylo zcela jistě reflektováno jako zázrak a patřičně oslavováno.
Je otázka, zda soudruh režisér pracuje s představou, že publikum toto neví (byť by to měl vědět absolvent základní školy). Nebo zda toto znásilňování historické reality má být nějakým symbolem.
Na druhé straně si dovedu představit, že průměrnému absolventovi multikulturálních studií nebo jiných humanitních hovadin bude tento fakt novinkou, které ani nebude ochoten uvěřit a bude spíše uvažovat nějaké spiknutí autorů učebnic a encyklopedií proti ubohým muslimům (je-li ovšem schopen tato díla číst).
Pokud by bylo, pak by ovšem na místě bylo znásilňování křesťanek Mohamedem (protože toho se Mohamed, a mnohokrát, historicky doloženě samotnými muslimy dopustil). Přičemž křesťanek znásilněných nebo zavražděných muslimy bylo v historii podstatně více, než v opačném gardu muslimek znásilněných křesťanskými bojovníky.
Jistěže se ve válkách s islámem a při dobývání islámem okupovaných území dělo i znásilňování muslimek, ale v naprosto stejném rozsahu, v jakém byly znásilňovány na těchto dobytých územích křesťanky, případně nakolik byly znásilňovány křesťanky při vnitrokřesťanských konfliktech (třeba za třicetileté války).

Problém symbolický

Pokud má ono znásilnění muslimky mít nějaký symbolický charakter, je ovšem problematické právě tím, že tyto aktivity prováděli v daleko větším rozsahu muslimové. Konec konců, veškeré území, kde je nyní v převaze muslimské obyvatelstvo, bylo muslimy násilně dobyto a jeho obyvatelé byli buď donuceni konvertovat k islámu, nebo byli vyvražděni a nahrazeni imigrovavšími muslimy. Přesně tohle je cílem i současné muslimské imigrační vlny do civilizovaných zemí.
A opět je nutno konstatovat, že pokud nebudou muslimové zahnáni do svého doupěte v Mekce, jako byli nacisté zahnáni do svého doupěte v Berlíně, kde jejich vůdcové následně buď spáchali sebevraždu nebo se pokusili skrýt a utéct, nelze hovořit o nějaké převaze v atakování muslimů nemuslimy nad atakováním nemuslimů muslimy. A i v tomto případě by takovéto dobytí islámského světa bylo jen a jen reakcí na nesčetné agrese, které muslimové páchali a páchají po celou dobu své existence. Dobytí Německa bylo rovněž reakcí na agresívní válku, vyvolanou tímto státem.
I na úrovni jakési symboliky se tedy nejedná u uvedené divadelní hry o nic jiného než o manipulativní a lživou propagandu ve prospěch našeho nepřítele.
Konec konců, nedávno zemřelý Juraj Herz spáchal podobný paskvil: "Habermannův mlýn" (filmového Habermanna zavraždili zcela nesmyslně a bez motivu Češi, historického Habermanna zavraždili nacističtí pohrobci Wehrwolfové, bojující právě proti "zrádcům", kteří se snažili s Čechy vycházet v dobrém, jako byl historický Habermann).
Prostě ukazuje se, že "pachatelé dobra", stojící za touto akcí, jsou buď nekompetentní blbové nebo arogantní lháři, jednající ve prospěch nepřátel civilizovaného světa. Naštěstí je většina normálních lidí schopna toto rozpoznat a výsledkem je negativní vztah veřejnosti k těmto osobám i celému projektu.

Problém ekonomický

Celý festival i jednotlivá představení, je vysoce prodělečná záležitost, která je silně dotována z peněz všech daňových poplatníků. Kdyby na představení bylo nasazeno ekonomické vstupné (které by od určitého rozumného procenta obsazení sálu pokrylo všechny náklady), tak by si lístky prakticky nikdo nekoupil (a zkrachovalo by to stejně). Nekoupili by si je ani političtí aktivisté, vřískající po náměstích ve prospěch muslimských agresorů.
Právě proto, že s veřejnými penězi městští "zastupitelé" hospodaří stylem "z cizího krev neteče", mohou být daňoví poplatníci za své peníze atakováni podobnými hovadinami.
Jistěže je nutné vznést otázku, jaký smysl má umění (či spíš "umění"), které si na sebe nedokáže vydělat. Zda podpora takovéhoto "umění" má vůbec nějaký společenský přínos. Může mi jistě ledaskdo argumentovat světově uznávanými umělci, kteří za svého života neprodali jediný obraz a museli si své aktivity hradit ze svých příjmů, nebo museli mít nějakého mecenáše.
K tomu je ovšem nutno konstatovat, že:

  1. Takovýchto postav je mezi umělci, neschopnými se uživit svou produkcí, naprosté minimum. Valná většina z nich produkovala a produkuje jen nesmysly, které právem upadnou v zapomnění už za jejich života.
  2. Pokud si to někdo hradí sám, tak ať si "umělcuje" dle libosti (uvnitř limitů, daných platnými zákony).
  3. Pokud ho někdo konkrétní sponzoruje, tak by měl být připraven zodpovědět dotaz, proč podporuje něco tak kontraverzního a případně čelit negativní (ekonomicky) reakci svých zákazníků či obchodních partnerů.

Jinými slovy, přiškrcení veřejných peněz do umění by znamenalo i tlak na zodpovědnost za to, co je produkováno (daleko účinnější a demokratičtější než nějaká úřednická cenzura).

Jak tomu čelit

Zcela jistě v nadcházejících letošních komunálních volbách nepodporovat "vládní" strany na brněnské radnici (a obdobné strany i jinde) a dát přízeň spíše stranám, stavějícím se ke sponzorování umění (a zejména "angažovaného") skeptičtěji.
V Brně zcela jistě pomůže i divácké ignorování divadel, která se do tohoto "angažovaného" festivalu zapojila. Minimálně by mohlo osvícenějším divadelníkům dojít, že jejich aktivity jsou zbytné a lidé je v podstatě nepotřebují (nehledě k tomu, že v době internetu a elektronických médií je mohou snadno substituovat širokou škálou alternativ). Takže pokud se budou "umělci" těmito aktivitami proti lidem stavět, mohou skončit na ekonomické pozici středověkých komediantů, žijících, až na pár výjimečných a krátkých období, po celý život "z ruky do huby" a na pokraji smrti hladem.
V řádných celostátních volbách, případně předčasných, pokud se politici v nynějším parlamentu nedohodnou, potom opět podporovat strany, stavějící se k podpoře "angažovaného umění" (a "umění" vůbec) zdrženlivě.
Do ulic a náměstí zatím chodit nemusíme.

Produkování bezcenné proticivilizační agitky jen odkopalo "angažované" umělce a "umění". Právem vzniklou "hru" kritizují naši občané v podstatě napříč společenským spektrem, s výjimkou fašistů (kteří si říkají "liberální demokraté").

úterý 10. dubna 2018

Tak nám EUrosoudruzi vypnou spolužáky

Tedy webovou službu spoluzaci.cz, nyní provozovanou Seznamem. Bude se muset vypnout, protože EUroúředníci vymysleli další obtěžující nesmysl jménem GDPR.

Ochrana osobních dat

Záminkou pro zavádění GDPR je údajná ochrana osobních údajů. Problém ovšem spočívá v tom, že o žádnou ochranu (ve smyslu prevence zneužití) se v reálu nejedná, protože data budou zneužívána dál, ovšem pouze vyvolenými - organizacemi typu tajných služeb, policie a podobných problematických organizací, a také kapitálově silnými firmami, které se mohou na nějakou EU vy... zvysoka.
Naopak "ochrana osobních údajů" postihne například ty, kdo budou pátrat po zloději, kterého přistihli, ale podařilo se mu utéct (jen hovadství, jaká už dnes na toto téma vylézají z aktivit ÚOOÚ, dosáhnou nové, podstatně vyšší, kvality). Bude problematické i zveřejnit dobrovolně a úmyslně na svém webu některé údaje o sobě (minimálně to bude spojeno s rizikem pro poskytovatele webové služby).
Některé právní výklady dokonce připouštějí, že např. budou muset lékaři vymazat elektronické databáze svých pacientů. Bez nich se stanou nefunkční prakticky všechny aplikace pro e-doktorování. Vystavit pacientovi eRecept bude znamenat dlouhé minuty ťukání do klávesnice - těch dat, která si nyní aplikace (i pro n ormální recepty) stáhne automaticky z lékařovy databáze pacientů. Zkomplikuje to komunikaci s pojišťovnami, včetně kontrolu toho, zda pojišťovna správně a vše zaplatila, což v reálu většina z nich nikdy nečiní a musí k tomu býti donucena právě na základě údajů o konkrétních úkonech na konkrétním pacientovi. Bude to znamenat i komplikace pro předávání údajů o pacientovi mezi lékařem a službami komplementu (od biochemických a mikrobiologických laboratoří přes rentgen až po vyšetření specialistou) a mnoho dalších podobných problémů.
Naprosto stejně bude narušen chod e-komunikace ve školství, chod různých zaměstnaneckých informačních systémů a dalších aplikací, které normálním lidem usnadňují život (např. když potřebují najít e-mail nebo telefon někoho ze spolupracujícího pracoviště).
Možná to skončí i tím, co znám ze SSSR, kde nebyly žádné telefonní seznamy a lidé měli své malé, ručně psané, soukromé seznamy kontaktů. A adresy byly v tomto státě zásadně anonymní, jen čísla bytů, a návštěvník musel vědět, jaké číslo bytu má ten, za kým jde.

Trochu širší pohled

EU má neoddiskutovatelnou schopnost udělat cokoli, i v principu pozitivního, takovým způsobem, že je to v lepším případě nesmysl a v horším (bohužel častějším) případě to jednoznačně nadělá více škody než užitku (ona i ta ochrana osobních údajů před zneužitím by byla pozitivní, pokud by ji dělal někdo intelektově alespoň průměrný a s pozitivními úmysly).
V zásadě ovšem nejde o nic nepřirozeného nebo neobvyklého: Jedná se o byrokratický kolos, který se už léta "samořídí" bez jakékoli možnosti občanů do jeho chodu zasáhnout, mimo zcela kosmetické a nepodstatné věci. Tato degenerace přitom postupuje spíše podle exponenciální rovnice než pouhým lineárním nárůstem.
Podobným způsobem zdegenerovaly i mnohé jiné zbyrokratizované instituce a státy, jen jim to trvalo výrazně déle. Když holt ve staré Mezopotámii měli úředníci pouze destičky z hlíny, do nichž se musely vytlačovat klínovité prohlubeniny seříznutým rákosem a poté se musela destička vysušit na slunci, nebo dokonce vypálit v peci. To, na čem mezopotámský byrokrat poctivě makal celé týdny, byrokrat EUrounijní zmákne za jedno odpoledne a ještě přitom pořeší další aktivity, ve své podstatě stejně zhoubné.
Takže Babylonu trvalo podstatně déle, než se propracoval ze vcelku úspěšného a fungujícího státu/soustátí na úroveň současné EU, nicméně dostal se tam a výsledkem byla pustina s pahorky, jejichž základy tvořily trosky mohutných staveb z cihel (včetně proslulé věže), se zbytky místností, které posloužily jako doupata šelmám, obsadivším lidmi opuštěnou ekologickou niku.
Současný Brusel nemá na to, aby vytvořil základy solidní pahorkatiny, ale dokážu si představit tlupy lovců a sběračů, těžících z jam v nevelikých vyvýšeninách sklo a podobné materiály na hroty svých oštěpů a šípů (případně harpun).

Jak z toho ven

Už jsem mnohokrát na tomto blogu vyjádřil názor, že EU je v podstatě nereformovatelná.
Pokud by se ji ihned, během několika málo let podařilo vrátit před Lisabon (a ještě lépe přes Maastricht), mohlo by to prodloužit její existenci o desítky let a na více generací. Poté by se dalo uvažovat i jakési zakonzervování limitů pro byrokraty, které by jim znesnadnily byrokratickou degeneraci zopakovat.
Abych to trochu odlehčil: Pokud by se skutečně podařilo EU dostat před ten Maastricht a v podstatě paušálně zrušit všechny výnosy EUrobyrokratů po Maastrichtu vytvořené, velmi efektivním prostředkem toho zakonzervování by byl EUrozákon, podle něhož by každý EUrobyrokrat musel ručně, husím brkem a duběnkovým inkoustem (vlastní výroby) napsat bez jediné chyby nebo přepisu na vlastnoručně vyrobený papír text svého výplodu. Minimálně by to vedlo k tomu, že by byrokratická degradace progredovala výrazně pomaleji a EU by před sebou měla celá staletí jakžtakž funkčního stavu.
Takovýto proces je ovšem v současné konstalaci moci a nastavení pravidel samotné podstaty systému EU zcela nereálný. Nesystémový zásah (tedy nějaká "protizákonná revoluce", jakou byly v podstatě i Gorbačovovy pokusy o reformu SSSR) by nejspíš vedl ke zhroucení celého systému, který by se do posledního dechu snažil chránit i ty největší a nejzjevnější nesmysly, s představou, že jejich obrana zaručí, "že se to nepodělá za našeho života".
Jediným reálným postupem, jak zachránit to málo pozitivního, co je s EU spojeno, je její rozpad na státy, mezi nimiž dojde k nějaké formě spolupráce ("Evropa suverénních států", jak zní příslišné heslo). Pokud se ovšem EU bude rozpadat pomalu a bolestivě, s četnými válkami mezi bývalými členy, budou příkopy mezi nástupnickými státy příliš hluboké a naplněné příliš velkým množstvím krve, než aby se dalo něco podobného očekávat. Viz rozpad Jugoslávie, například.

Z hlediska vyššího principu mravního...

Z určitým odstupem a abstrakcí je ovšem GDPR a "geniální" zavádění tohoto opatření hlava nehlava a ve stylu "šetřit, ať to stojí co to stojí", jev, který opět o něco přiblíží konec EU.
Prostě do džbánu trpělivosti občanstva dopadne další kapka hořkosti.
Rozmnoží se počty občanů, kteří se na vlastní kůži setkali s negativním dopadem aktivit EU, a kteří se stanou rezistentními vůči pro EUrounijní propagandě. Počet příznivců czexitu o něco naroste, část odpůrců spadne alespoň do skupiny nerozhodných.
Takže si EUrobyrokracie sama vytváří naprosto zásadní nepřátele, ochotné atakovat samotnou podstatu její existence. Přesně tak, jak to dělala byrokracie babylónská, byzantská a mnohé další až po byrokracii komunistickou, kterou mnozí ze čtenářů budou znát z vlastní zkušenosti.

Zrušení služby spoluzaci.cz je typický výplod hluboce nekompetentní EUrounijní byrokracie a jediným pozitivním výsledkem této akce je, že naroste počet odpůrců našeho členství v této organizaci, což je ovšem v vysoce pozitivní jev.

pondělí 9. dubna 2018

Co uplynulý týden dal

Islám

Irská učitelka

si v Česku začala se severoafrickými cizinci a zvrhlo se to na skupinové znásilnění. I v zde trvalo nějakou dobu, než policie a spol. přiznali barvu.

Indonézie

trestá homosexualitu stovkou ran holí (při vyplacení najednou je to v podstatě trest smrti). To je stát, který nám soudruzi multikulturalisté předkládali jako příklad země, která je civilizovaná i pod islámem.
V tomto státě zemřelo také 28 lidí na požití podomácku připraveného alkoholu. To jsou vcelku logické a očekávatelné důsledky prohibice a dochází k nim všude tam, kde je tato hovadina prosazena. V USA v období prohibice umíralo na podobné otravy několikanásobně více lidí než před ní i po jejím ukončení.

Afghánské letectvo

provedlo nálet na povstalecká území, mimo jiné zlikvidovalo i náboženskou školu, vychovávající sebevrežedné atentátníky a podobné příkladné muslimy.

Rakousko

připravuje zákaz nikábů a burek i muslimských šátků v mateřských školách a na základních školách.

Muslimský středoškolák

v Terstu propagoval islámský stát a připravoval teroristický útok výbušným zařízením, patrně na školu, na níž studoval. Údajně projde procesem "deradikalizace" (o účinnosti něčeho takového si dovoluji silně pochybovat).

Soudruzi

zase vymysleli na Asada další obvinění z chemického útoku. Všechna předchozí se ukázala jako jednoznačně vylhaná - proč bychom jim měli věřit nyní?

Obecné

Římskokatoličtí kněží

kvičí nad skromností papeže Františka. Právem se bojí, že by ho museli následovat a ubrat ze svých hedonistických manýr. Již M. Jan Hus napsal (pokud to cituji po tak dlouhé době z hlavy přesně): "Psi rvou se o kost - vezmi jim ji a oni přestanou." Jenže ta kost je velmi chutná a voňavá a to soustíčko stojí i za vynesení rozsudku smrti, jak se MJH přesvědčil na vlastní kůži. Zatím se soudruzi kněží veřejně modlí za Františkovu smrt, ale třeba se už někteří neveřejně shánějí po slevách na dříví.

ČSSD

se zuřivě snažila při jednáních s ANO dostat vnitro. Mnozí soudí, že je tam z dob ministrů ČSSD mnoho kostlivců po různých skříních (a snad i zazděných výklencích), takže ANO by jejich exarcizací mohlo získat prostředky tlaku na ČSSD, která by si poté mohla nechat zajít chuť na kriminalizaci Čapího hnízda.

Britští experti

"propíchli" vládu když prohlásili, že nejsou s to prokázat, že "novičok" v případě otravy agenta Skripala pochází mz Ruska. I dál ovšem marxistická desinformační kampaň blekotá "o jistotě původu novičoku z Ruska".
Později se objevila zpráva, že jed byl vyroben v mysteriózním městě Šichany v Rusku (mysteriózním proto, že tam cizí nesmějí, podobně jako třeba nemuslimové do Mekky).

Masívně

selhal počítačový systém, provádějící letovou kontrolu. Řada letů musela být zrušena a u těch zbývajících se objevily různé nepravidelnosti. Je to ukázka,, jak zdánlivě banální výpadek počítačů může způsobit velkoplošný chaos.
Ukázalo se, že za průšvih mohla chyba v novém počítačovém programu.

Ekologisté

opět vytáhli škodlivý nápad se zálohováním PET lahví, který není ničím jiným než okrádáním spotřebitelů.

Rub

japonské "kultury práce", některými génii uváděné jako příklad: Japonka se musela v zaměstnání rituálně omlouvat, že si dovolila otěhotnět dříve, než její starší kolegyně. Ještě že po ní nechtěli spáchat seppuku!

Vláda

odmítla další návrh zákona o obecném referendu. Pro profesionální politiky je naprosto nepřípustné, aby občané mohli rozhodovat tak, že by přitom nebyli pod jejich kontrolou.

Vědci

z přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity objevili nový virus, který se (zatím) nepodařilo připodobnit a přiřadit k žádné z existujících skupin virů.

Zdravotní sestra Marešová,

která strávila víc než rok a půl ve vězení na základě lživého obvinění o trávení pacientů injekcemi draslíku (postaveném na vysoce neprofesionálním znaleckém posudku), žádá od státu jako kompenzaci pět milionů. Navržený milion ani nestačí pokrýt vícenáklady, které se svým vězněním měla (např. sankce za nesplácení hypotéky a další podobné ztráty, které jí vznikly).

Bude vypnuta

služba spoluzaci.cz kvůli EUroblbosti GDPR.

Stát

převzal pochybně zprivatizovanou společnost OKD.

Pokračovaly

ataky vůči Facebooku. Nakonec se provalilo, že FB dodával data pro manipulační kampaň už při volbě Obamy a podobně měla tato data pro svou kampaň k dispozici i Clintonová.

Školy

vyjádřily obavu, že by je branná výchova přetížila.
IMHO by stačilo vyházet ze škol různé multikulturalistické programy a jiné podobné hovadiny a prostoru by bylo najednou dost.

Arogantní sportovci

si vyřvali další, naštěstí dočasné, uzavření pražských ulic na sobotu, kdy běhali v centru města půlmaratón (v Praze je mnoho oblastí, kde by nikomu nepřekáželi, ale nemohli by tím buzerovat široké vrstvy obyvatel).

Viditelně plesnivé

kakaové boby zabavila na hranicich celní služba. Je vidět, že své území si musíme hlídat sami, protože toto zboží bylo dovezeno do EU zvenku; na území EU kakaovníky (mimo skleníky) nerostou. Maximálně v nějakých koloniích, oddělených od souvislého území EU.

Skripalovi

se začali z otravy "absolutně smrtícím" novičokem vzpamatovávat. Julija už dokonce kontaktovala svou setřenici v Rusku, té ovšem britská vláda zakázala vstup do země. Provalilo se také, že britská policie vyšetřovala otravu tak "odborně a intenzívně", že vůbec neprohledala byt Skripalových, v němž uhynula žízní domácí zvířata.
Už se objevily i dohady, že buď byli otráveni dvojníci Skripalových, nebo že dvojníci se místo umírajících Skripalových "uzdravují".

Německo

nevydalo katalánského premiéra do Španělska a pustilo ho z vězení na kauci.

Soudružka komisařka

Jourová se vyslovila pro další a ještě odpornější a fašističtější cenzuru internetu.
Zukerberg se vyjádřil, že Facebook bude dál šmírovat a se získanými daty si bude dál dělat, co bude chtít. Nějakou GDPR si může leda vytřít prvoústa.

US soud

nařídil vrátit rodině obrazy, které zabavili nacisté a jejich potomci je prodali obchodníkům s obrazy.

Soudruzi

vyvinuli airbag na kolo. Když vybuchne, tak se celá horní polovina cyklisty obalí nafouklým vakem. Cyklista, zdezorientovaný výbuchem patrony a ztrátou vizuálního kontaktu s okolím, zcela jistě vyjede do protisměru, kde ho v hustším provozu něco rozmašíruje - alespoň se nebude trápit s nějakou zlomeninou.

Probíhalo

soudní jednání ohledně zastřeleného řidiče dodávky, který najížděl do aut a lidí, jak bylo svědecky prokázáno. Protože se jedná o Roma, je snaha udělat vše, aby ten, kdo ho zneškodnil, byl co nejvíce potrestán.

Arizona a Texas

pošlou na ochranu hranice před nežádoucími imigranty (přicházejícími přes Mexiko) své národní gardy.

Soudruh Pelikán

ohlásil, že končí v politice. Vesměs to vyvolalo kladný ohlas.

Věřící soudruzi

protestovali v Praze "proti potratům". V reálu je štve, že přes liberální politiku v této oblasti máme potratů čím dál tím méně.

V Británii

zavedli "daň z cukru", která má "bojovat proti obezitě". Je to, pochopitelně, naprostá pitomost, jen další okrádání lidí prostřednictvím nesmyslných poplatků. Nehledě k tomu, že umělá sladidla mají vesměs účinky na zdraví ještě horší než cukr.

V Bruseli

stahují vlajky na půl žerdi: V Maďarských volbách drtivě vyhrál Orbán a má nejen prostou, ale i ústavní většinu.
Ve skutečnosti nmá EU jedinou šanci v případě, že by takto dopadly volby v naprosté většině členských států.

Podle US výzkumů

celosvětově roste spotřeba antibiotik a je to prohlašováno za alarmující.
Můj názor je ten, že se zlepšující se ekonomickou situací si více lidí můlže dovolit antibiotika zaplatit (ať už keš nebo formou státního či nestátního pojištění). Daleko větší problém je ten, že řada států třetího světa (ale i kapitalistických) nemá nějakou řízenou politiku podávání antibiotik (hlavně to, že existují rezervovaná antibiotika, která se podávají jen v případě prokázané rezistence na ty ostatní a prokázané citlivosti na některé z nich), a tak snadno a rychle narůstá výskyt, kmenů, rezistentních "úplně na vše".

neděle 8. dubna 2018

Potřebuje Rusko rozbít EU?

Politici, oponující bruselskému centru EU jsou EUrohujerskými novináři a aktivisty (což často splývá v jedno) označováni za "agenty Moskvy". Jako zásadní problém ovšem vidím to, zda skutečně "Moskva" (tedy Rusko) potřebuje rozbít EU.

Mocenské ambice Ruska

Je jasné, že Rusko je imperiální stát, snažící se dostat své okolí buď pod svou přímou kontrolu (jako součást svého státního území) nebo pod kontrolu nepřímou, odpovídající poměrům v satelitních státech. Dělá to tak od raného novověku, kdy se mu podařilo zlikvidovat muslimskou Zlatou hordu a zkonsolidovat vlastní území, kdykoli k tomu má zevní či vnitřní podmínky.
Tuto imperiální politiku převzal v podstatě SSSR a dále ji rozvinul tím, že jeho satelité byli zčásti "zavzati do svazku" a z dalších států na své zevní hranici si SSSR vytvářel novou generaci satelitů, vhodnou k pozdějšímu "vstupu".
Ono není náhodou, že se naši stážisté v SSSR setkávali s názorem, že jsou z "Československé sovětské socialistické republiky". Lidové mínění, a to i části vysokoškoláků v exaktních oborech, prostě reflektovalo existenci této linie.
Porážka ve studené válce a rozpad SSSR vrhl imperiální hranici Ruska daleko zpět a v podstatě i část původních svazových republik se osamostatnila. Navíc narostly separatistické tendence v některých republikách Ruské federace, které centrum dodnes nemá pod efektivní kontrolou (Čečensko je patrně nejvýznamnějším příkladem).

Rusko a demokracie

Rusko navíc k mocenskému propadu prodělalo po pádu SSSR těžkou krizi, která byla vyvolána obsazením nejvyšší funkce tehdy již mentálně ne zcela kompetentním Borisem Jelcinem.
Na jeho obranu lze ovšem uvést, že za éry SSSR sehrál srovnatelně pozitivní roli jako Gorbačov (jeho postoje byly v některých momentech i radikálnější), a že po pádu SSSR se mu podařilo zlikvidovat pokus o vojenský převrat (namířený proti Gorbačovovi), který by nejspíš znamenal v případě úspěchu další kolo studené války. Pak se ovšem biologicky vyčerpal (asi jako Hácha v období protektorování Heydricha) a už nebyl s to udělat nic pozitivního (Gorbačov je navíc evidentně stejný nebo ještě horší mimoň).
Nastolení Putina znamenalo především zastavení mocenského, vnitro i vně politického hroucení státu a nápravu alespoň těch nejhorších škod. To bylo jednoznačně spojeno jednak s ekonomickým růstem, jednak se snížením nebezpečnosti a obecné nespravedlnosti (byla zlikvidována řada zločineckých gangů, byli zlikvidováni alespoň někteří oligarchové a další se museli začít ve svých aktivitách omezovat).
Faktem je, že bez "putinizace" by na tom bylo Rusko podobně jako Ukrajina s tím rozdílem, že jednotlivé frakce, vedoucí proti sobě občanskou válku, by měly k dispozici jaderné zbraně.
Je třeba si uvědomit, že to, co je prohlašováno našimi sdělovacími prostředky za "demokratické síly" (organizace či jednotliví politici), se stačilo velice silně zdiskreditovat za éry Jelcina aktivním podílem na rozkladu státu (včetně nárůstu negativních dopadů tohoto procesu na život normálních lidí). Navíc řada těchto "demokratů" ve skutečnosti patří spíše ke konkurenčním silám, které by provozovaly +- stejnou politiku jako Putin, případně se jedná o agenty svržených oligarchů.
Je také otázka, zda by vůbec bylo možné v podmínkách Ruska nastolit demokracii, která by se nezvrhla tak, jak to vidíme např. v islámských zemích nebo jak to proběhlo za Jelcina. V evropských státech také demokraciím předcházela éra osvícenského absolutismu, a to v nich přitom byla demokratická tradice na úrovni městských (nebo i dalších) samospráv, jaká v Rusku chybí také (a to málo, co existovala za cara, zlikvidoval bolševik).

EU

Projekt EU se do značné míry začíná podobat morálně se rozkládající Ukrajině (konec konců, ta se rozkládá do značné míry pod její taktovkou). Pokud někomu takovýto rozklad vyhovuje, je to jednoznačně Rusko.
Rusko podle mého soudu potřebuje na své západní hranici morálně rozložený velestát, nenáviděný podstatnou částí svých obyvatel. Rusko zde potřebuje velestát řízený naprosto nekompetentní (o korupci ani nemluvě) byrokracií, která i pozitivní aktivity provádí tak idiotsky, že vedou k dalšímu zhoršování situace a k dalšímu nárůstu skepticismu vůči EU.
Udělám úkrok stranou: Prakticky stejná situace, jaká se nyní rozvíjí v EU, byla v Byzantské říši ochrožované muslimskými invadory. Výsledkem bylo, že v důsledku rozvratu a nesmyslné byrokratické zátěže (včetně narůstání zátěže daňové - v této souvislosti je třeba připomenout silně podporovaný projekt "EUrodaní") obyvatelé vítali muslimské invadory jako osvoboditele před tyranií (a skutečně si krátkodobě i pomohli).
Rusko není blbé a historii zná stejně jako my. Rozkládající se velestát se stále nespokojenějším obyvatelstvem, sužovaném stále stupidnějšími hovadinami od reality zcela odtrženého centra, je pro ně velice výhodný. Projekt "EUroarmády", jako konkurence podstatně akčnějšího (v porovnání s EUrostrukturami) NATO, znamená jednoznačně oslabení NATO, před nímž Rusko pociťuje oprávněný respekt. To samé se týká i rozkladu státních struktur a celé společnosti EUropolitiky řízenou a podporovanou imigrací islamistů. Zajišťování praktické beztrestnosti zločinců z řad imigrantů tím, že obyvatelstvo je cíleně odzbrojováno a tyto zločiny "řešeny" fašistoidní cenzurou sociálních sítí, je pro mocenské plány Ruska rajskou hudbou.
Navíc má Rusko patrně velmi úzké vztahy k alespoň části EUrověrchušky, která sice vyhlašuje sankce, ale na druhé straně podporuje Nordstream2 a další projekty, zvyšující závislost podstatné části EU na Rusku. To samé představuje podpora "alternativních energií": I kdyby bylo v Severním moři nainstalováno tisíckrát více větrníků, než je tam nyní, a i kdyby se veškerá úrodná půda v EU pokryla solárními panely, v noci a za bezvětří bude produkce těchto zdrojů čistá nula, a protože elektřinu nedokážeme efektivně a v dostatečných objemech skladovat, existence slunečných a větrných dnů nám nijak nepomůže. Jakmile se podaří bruselistům zrušit nebo významně omezit stávající jaderné elektrárny a "ekologicky" zlikvidovat zbylé uhelné, bude to ruská ruka, kdo bude rozhodovat o tom, bude-li v EU světlo a teplo, nebo tma a mráz.

Rozpad EU

Rozpad EU by jednoznačně znamenal likvidaci řady EUronesmyslů (včetně obrovské hory těch, které jsem v předchozím textu nezmínil a o některých z nich jsem se vyjádřil na tomto blogu někdy dříve). To by znamenalo politické a ekonomické posílení osvobozených států a, co je ještě důležitější, daleko vyšší podporu obyvatelstva jejich vedení, než jakou už dnes má bruselské centrum (jehož podpora se navíc kontinuálně všeobecně zhoršuje).
Na východě bývalé EU by vznikla řada samostatných států, které mají s érou SSSR jednoznačně negativní zkušenosti (ze států V4 byly tři přímo okupovány a ve zbývajícím vládla ze strany SSSR podporovaná vojenská junta). Zcela jistě by nebylo Rusku přátelské a vstřícné Pobaltí (včetně Finska) a rezervovný postoj k němu by byl i ze strany Rumunska a Bulharska.
Tyto státy by také byly pro NATO posilou, nikoli zátěží a strategickým rizikem, jak je tomu v situaci, kdy bruselské centrum provádí politiku spíše cílům NATO nepřátelskou a ony jsou mu podřízeny.
Rusko tedy spíše potřebuje ve své potenciální cílové oblasti morálně rozloženou EU, se silně nespokojeným obyvatelstvem, které by jeho agenti v bruselském centru dovedli do situaci, kdy by sami obyvatelé, NATO neNATO, otevřeli jeho vojskům brány a v plebiscitech se připojili nějkou formou k jeho zájmové sféře (či státnímu území).

Prognóza

Řekněme si to upřímně: Přesně to, co predikuji pro budoucí EU, se stalo na Krymu. Jeho obyvatelé už měli dost života v rozkládající se žumpě jménem Ukrajina, která navíc poskytovala prakticky volné pole působnosti na krymském území silně aktuálním islámským extrémistům. Přechodem do Ruska si, přes odvetné akce ze strany Ukrajiny a sankce EU, obyvatelé Krymu jednoznačně polepšili.
Přesně to, co se stalo na Krymu, by se mohlo za pár let stát v celé EU, pokud se zde udrží stávající trendy (reálnou možnost jejich zvrácení nevidím), a přechod pod Rusko by mohl reálně znamenat zlepšení stavu v mnoha oblastech a obecné "polepšení si" pro naprostou většinu obyvatelstva.
Naopak, rozpad EU na státy, z nichž alespoň ty východní by zlikvidovaly neomarxistickou agendu a další hovadství, která lidi obecně obtěžují a výrazně zhoršují ekonomickou situaci, a navíc byly při svých historických zkušenostech vůči Rusku více než zdrženlivé, by tomuto státu tažení na východ výrazně zkomplikoval.
Pokud někde u nás (a v jiných státech EU) sedí nějací ruští agenti, tak to jsou právě páteřní agenti EUrohujerismu, prosazující nadšeně a bez náznaku korekce zdravým rozumem i ty největší zrůdnosti, které si bruselisté a na ně napojení političtí aktivisté dokáží vymyslet. A tito proruští aktivisté se, pochopitelně, snaží paralyzovat všechny snahy o pozitivní změny ve členských státech i o relativně samostatnou energetickou, ekologickou, ekonomickou i imigrační politiku (protože platí "čím hůř, tím líp", jako svého času, kdy se drali k moci komunisté a připravovali únorový puč).

Pro Rusko je rozpad EU prakticky jednoznačně nevýhodný. Při zachování její jednoty a přitom i současných trendů jejího vývoje může v dohledné době "schlamstnout" toto území jako celek, i s bruselskou centrálou NATO. Přičemž reforma EU v něco, co by začalo jít prakticky opačným směrem než jde nyní, je jen iracionální fantasmagorií, ignorující nedemokratičnost této organizace. Pozitivního vývoje v prostoru, nyní zaujímaného EU, který by podobnému vývoji zabránil, může být dosaženo pouze jejím rozpadem na skutečně demokratické samostatné státy.

čtvrtek 5. dubna 2018

Levičáci zaplakali

Levičáci si připomenuli 50. výročí zastřelení M. L. Kinga, údajného aktivisty za lidská práva.

Martin Luther King

Byl černošským pasorem a bojovníkem proti rasové segregaci. Byl zdrojem mnoha občanských masových akcí a nepokojů. 4. 4. 1968 byl zastřelen, údajným atentátníkem byl James Earl Ray, který posléze zemřel ve vězení na hepatitidu C (jak ji dostal, dovoluji se zeptat, když 21 let nepřetržitě seděl?).

Problém

Pamatuji, že jak se po zhroucení SSSR za Jelcina otevřely archivy, ukázalo se, že černošské emancipační hnutí bylo do značné míry řízeno sovětskými zpravodajskými službami. Objevil se i text, podle něhož Kingův nejslavnější projev "I have a dream" byl napsán sovětskými odborníky na psychologickou válku.
Dalším problémem je, že prosazoval v larvované podobě afirmační akci, tedy "rasismus naruby", který byl rozvinut do obludné podoby, srovnatelné s poměry v nacistickém Německu, až po jeho smrti, především za vlády demokratických presidentů Clintona a Obamy (problém akcentovalo velmi slabé presidentování G. W. Bushe).
"Rasismus naruby" navíc ve skutečnosti černé populaci nijak neprospěl. Naopak, za dobu jeho trvání se zhoršily některé významné sociální i ekonomické parametry této části americké populace (procento svobodných matek, procento dětí, vyrůstajících v neúplných rodinách, procento zaměstnaných apod.). Od samého počátku proti zavádění těchto opatření protestovali sociálně a ekonomicky úspěšní členové černošské komunity.
Pamatuji si, jak silně vychvalovalo MLK ještě před jeho zastřelením Rudé Právo (že ho vychvalovali potom tím tuplem, je vcelku jasné, ale to už je vůči jeho skutečným aktivitám podstatně méně relevantní.

U nás

Afirmační akce je v zásadě to samé, co provozovali komunisté za totality, kdy byl výhodou zase "správný třídní původ" a kdo ho neměl, musel být buď o tolik lepší, aby to překompenzoval, nebo (v některých situacích) neměl ani při o mnoho vyšších odborných kvalitách šanci.
Komunisté zdůvodňovali preferenci třídního původu prakticky stejně, jak zdůvodňoval potřebu preference podle rasy MLK: "Rodiče jsou znevýhodněni, a tak musí být zvýhodněni jejich potomci, aby se to vyrovnalo".
Pochopitelně, šlo o to, aby zde vyrostla vrstva pracovníků na klíčových pozicích, kteří by byli "straně a vládě" zavázáni a bojovali za režim až do roztrhání těla, protože bez jeho existence byli ničím.
V roce 1989 jsme zvonili klíči mimo jiné proto, aby se tato prasečina u nás skončila. Nelze se proto divit rozhořčení většiny normálních lidí, když nám neomarxisté v podobě genderistických kvót a zvýhodňování některých minorit tento komunistický systém vracejí zpět.

Martin Luther King byl problematická a vysoce pochybná osobnost, která požadovala pro černé američany jednak rovnoprávnost (což lze kvitovat pozitivně) a jednak neoprávněné výhody (což je nutno hodnotit jednoznačně negativně). Je velmi pravděpodobné, že byl zlikvidován jako možný (či neveřejně usvědčený) vnitřní nepřítel v rámci studené války.